Skotská tlaková vlna míří do Čech
Podle neověřených zpráv Agentury Střelená Kachna je téměř jisté, že v západních Čechách vznikne nový státoprávní celek - Chodské království. Po sečtení všech platných lístků oblastního referenda a po započtení vysokohorské přirážky v oblasti Čerchova se sen o soužití Čechů a Chodů ve společném státě rozplynul jako mlha nad skotskými blaty. Domažlice se tak po staletích strávených ve stínu Prahy stanou hlavním městem samostatného útvaru, jehož administrativní struktura počítá s devíti podřazenými okresy: Starý Klíčov, Chodov, Draženov, Stráž, Újezd, Postřekov, Mrákov, Chodská Lhota a Pocinovice.
Zdá se, že události nabraly poměrně rychlý spád. Organizační štáb si ještě ani nestačil zaskočit na povolební kafíčko a již se vynořily zprávy o první diplomatické roztržce mezi Prahou a Domažlicemi. Prozatímní chodský velvyslanec v Praze totiž v předvečer voleb demonstrativně opustil slavnostní večeři na Hradčanech. Podle výpovědi hradní stráže se v rozrušení vypotácel z jídelního sálu a cestou ke stanici Malostranská opakovaně vykřikoval slova "škandál" a "kanibalismus". Turisté na starých zámeckých schodech mu pohoršeně ustupovali z cesty a dvě starší dámy z Japonska pro jistotu omdlely. Kancléř pana presidenta později novinářům přiznal, že se při slavnostním přípitku nešetrně zmínil, že se hostina bude skutečně sestávat z několika chodů. Od té doby pan velvyslanec trucuje ve své rezidenci v Praze na Chodově a to přesto, že dostal z hradní kuchyně na udobřenou mísu krajových specialit mezi kterými nechyběl kucmoch, báč, kyselo, krautnudl a mětánky. Pan president Zeman mu dokonce přislíbil, že se do neděle naučí nazpaměť chodskou státní hymnu "Žádnej neví co sou Domažlice". Odpovědí mu však byl jen strohý telegram z chodské ambasády: "Tak dlouho se chodí s džbánem pro pivo, až se Chodsko utrhne".
Jako první se utrhla Chodská Národní Banka, jejíž improvizované představenstvo okamžitě předložilo návrh na novou peněžní jednotku - chodský tolar. Aby se zamezilo svéhlavé manipulaci s nekrytou měnou ze strany centrální banky, ať už české nebo evropské, bude každý chodský tolar podložen jedním výtiskem Jiráskových Psohlavců. Takto tvrdá měna bezpochyby přispěje ke stabilitě finančního systému a potažmo k oživení výroby čakanů, zejména v plánované průmyslové zóně Klenčí pod Čerchovem. Navíc bude na všech bankovkách bez rozdílu hodnoty vyobrazen chodský nacionalista Jan Sladký Kozina, čímž se do řad potenciálních padělatelů a spekulantů vpašuje další tikající nálož nelíčeného zmatku.
Guvernér ChNB na ranní tiskovce ještě doplnil malou zajímavost - chodské státní dluhopisy nebudou mít obvyklou roční lhůtu, jako je tomu zvykem ve většině vyspělých zemí, ale budou splatné přesně do roka a do dne.
Zatím jediný kandidát na post chodského presidenta, současný domažlický starosta Miroslav Mach, v rozhovoru pro agenturu BBC přislíbil, že Chodské království bude pokračovat v zahraničně politické linii ČR a počítá se členstvím v OSN, NATO, UNESCO, OECD, SRPŠ, OPEC, WTO a samozřejmě také s plnohodnotným zapojením do Hevropské Hunie. Tyto spojenecké závazky budou zakotveny v nové hústavě a doplněny podporou nově vznikajících regionálních demokracií na Hanácku, v Podluží, na Valašsku a v nezávislé městské oblasti Náchodsko. Na evropskou pomoc spoléhá zejména chodské ministerstvo dopravy, které již zažádalo o masívní dotace na výstavbu moderního mezinárodního letiště v Tlumačově. Na tomto projektu se bude sponsorsky podílet i český podnik AERO Vodochody, jehož úkolem bude zabezpečovat provoz na pravidelné letecké lince Paříž - Tlumačov.
O dalších osudech celého případu Vás budou průběžně informovat další zpravodajské relace. Prozatím se rozloučíme konstatováním, že výše zmíněná nátlaková vlna mezitím dosáhla břehů Bavorska a na území Čech se přesune během dnešního dopoledne. Podle posledních odhadů dosahuje její síla hodnot kolem 1080 milibaarů ve stínu. Obyvatelé Plzeňska si již od včerejška zabedňují okna.
A hyn sa hukáže.
Jan Řeháček
Jaro: das ist nur die erste Phase
Jaro má v našem parku tři fáze, které jsem výstižně pojmenoval: první, druhá a třetí. Toto je svědectví o první z nich. Můžeme s ním nesouhlasit, můžeme proti němu protestovat, ale to je asi tak vše, co s tím můžeme dělat, Járo.
Jan Řeháček
A je po Velikonocích. A nejen po nich.
Globální kotlík zavěšený nad ohněm inkluze a diversity pomalu vytlačuje národní státy, vyrůstající ze sdíleného kulturního podhoubí. Tomuto trendu se nově přizpůsobuje i řada českých svátků s jejichž novelizací vás chci seznámit.
Jan Řeháček
Impresionisté na hladině
Když se na podzim objevily barvy na stromech, všiml jsem si, že se občas zrcadlí v našem potoce či rybníčku. Tak jsem na ně zamířil objektiv a vyšly z toho roztěkané výtvarné kreace, za které by se nemusel stydět ani Claude Monet.
Jan Řeháček
AI Art: co už umí a co ještě ne
Loni jsem trochu experimentoval s malířskými schopnostmi tehdy nastupující generativní AI Art. Letos, za dlouhých zimních večerů jsem si na to vzpomněl a napadlo mne podívat se, jak moc za ten rok AI pokročila. Nu, posuďte sami.
Jan Řeháček
Není větvička jako větvička
Stromy a jejich rozeklaná větvoví jsou sochařská díla. V létě to ale nepoznáte, protože přírodní majstrštyky zakrývá koruna. Jakmile ale podzim povolá svá vojska zpět do zálohy, ladná elegance dřevěných křivek vystoupí do popředí.
Jan Řeháček
Co rok dal
Začátek nového roku je tradičně příležitostí k ohlédnutí za rokem starým, takže jsem prohrábl archív a vylovil z něho pár fotografií z našeho parku, které si nenalezly cestu do některého z předchozích tématických blogů.
Jan Řeháček
Politické školení mužstva: Pyšná princezna
Roto končit! Pozor! (vejde útvarový politruk) Soudruzi vojáci, kapitál se potácí. Ale sám se nám na smetiště dějin nevypotácí. My mu musíme co, soudruzi? No? Nikdo? No, my mu musíme pomoci, vy hlavy hovězí!
Jan Řeháček
Ten podzim se nám hezky vybarvil
Každý podzim je v našem parku trochu jiný. Stromy, které by loni přešminkovaly i šestnáctku před prvním rande, jsou letos pobledlé jako Rusalka. A ty, které se zprvu barevně upejpaly, se najednou utrhly z řetězu. Jak řezníkův pes.
Jan Řeháček
Paroháčů je letos dost
Srnka je v našem parku jako houska na krámě. Zato setkání s jelenem si člověk musí považovat. Letos jsem ale náhodou objevil, kde se srocují: na záložním travnatém parkovišti, kterému se říká Gil's Hill, těsně před západem slunce.
Jan Řeháček
Chřadnoucí prales - pod vodou i nad ní
O korálovém útesu se říká, že je to "dešťový prales" oceánu. Biodiversita, kterou reprezentuje je ohromující. Totéž platí i o jeho suchozemském ekvivalentu. Bohužel, oba ekologické systémy se dostávají na seznam ohrožených druhů.
Jan Řeháček
Letní kvítí
Primární sezónou květů je sice jaro, ale ani léto není v našem parku z pohledu barev úplná nuda. Tady je malá fotovonička složená z příspěvků místní flory. Aneb kdo nekvete s námi, kvete proti nám.
Jan Řeháček
Plody léta
Léto je časem zrání a ani v našem parku tomu není jinak. Zajímavé plody nabízí říše rostlinná i živočišná. Tady je malý průřez letošní nabídkou: asijské maliny, kuriózní houby a malí mývalové. Ceny jsou mírné: léto létá zdarma.
Jan Řeháček
Kvetoucí fuga (Beethoven)
V Beethovenově Misse Solemnis nalezneme spoustu skrytých drahokamů, které zde leží prakticky nepovšimnuty, protože celková hudební struktura této Mše je na první poslech naprosto neprůstřelná. Jedním z nich je fuga v závěru Creda.
Jan Řeháček
Sovy a supi
V našem parku také poletuje spousta zajímavých ptáků. Tak jsem jich pár vyfotil. Sovy jsou sice nočními živočichy, ale na jaře se občas dají zastihnout i za denního světla. A za pár šupů k nim přihodím ještě pár supů. Ať nežeru.
Jan Řeháček
Vlčí západy
Při procházkách naším parkem občas fotím západy slunce z vyvýšeného travnatého parkoviště zvaného Gil's Hill. Říkám jim Vlčí západy. Jednak proto, že mají zhusta barvu vlčích máků a jednak proto, že náš park se jmenuje Vlčí past.
Jan Řeháček
Za devatero fotkami: Malebné peklo
Já to tušil, že jednou skončím v pekle. Jen jsem si představoval, že vstup bude mít z nějaké islandské sopky. Houbeles! Jeho vchod se nalézá poblíž vesničky Medkovy Kopce nedaleko Hlinska. "Lasciate ogne speranza, voi ch'intrate".
Jan Řeháček
Sedm divů jara
Po dlouhém barevném půstu zimní šedi působí návrat jarní kavalerie jako zjevení. V našem parku v tomto období kvete několik dřevin, s jejichž uměleckými kreacemi bych vás v tomto blogu rád seznámil. Matička příroda dokáže kouzlit.
Jan Řeháček
strž
V dnešním pokračování poetického cyklu "Bez básně a Hany" se nedozvíme jakou krevní skupinu mají nejraději novozélandští upíři a zda je tuna pampeliškového chmýří těžší než sbírka maturitních příkladů z matematiky.
Jan Řeháček
Devět zastavení času
Příroda se mění pomalu, ale jistě. Den ze dne nic nepostřehnete, ale když se na známá místa vrátíte za pár týdnů, naleznete desítky drobných změn. Tak jsem se na třech místech našeho parku devětkrát zastavil, abych je zachytil.
Jan Řeháček
Cesta do hlubin duše (Beethoven)
Lidská duše je odvěkou hádankou, na které si vylámaly zuby celé generace psychologů, teologů a filosofů. Tajuplný komplex uvnitř každého z nás. Pro mne je definicí lidské duše Beethovenův 14. smyčcový kvartet cis moll, op. 131.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 402
- Celková karma 19,53
- Průměrná čtenost 920x