Sibiřské krátery

6. 07. 2016 9:09:09
V létě roku 2014 došlo na zmrzlých pláních severní Sibiře k nečekanému objevu několika bizarních kráterů - zhruba 50 metrů širokých a přibližně stejně hlubokých. Jako by si hladká pokožka rovinaté tundry zničehonic přivodila akné.

Fotografie tajuplných propadlin na poloostrově Jamal tenkrát obletěly celý svět (fotky a mapka zde a nebo zde). Fantasie konspiračních expertů okamžitě práskla do koní a ztřeštěné teorie o původu kráterů na sebe nenechaly dlouho čekat: bombardování meteority z vesmíru, tajná základna UFO, vedlejší produkt podzemních nukleárních zkoušek a nebo prostě kanadský žertík nějaké ruské mutace skupiny Ztohoven. Objevily se dokonce výklady, poukazující na zcela konkretního, živoucího a pozemského viníka - ne, nemám na mysli Vladimíra Putina, ale stádo sobů.

V průběhu minulého roku se vědci konečně jakž takž shodli na nejpravděpodobnějším vysvětlení této záhady a tak využiju začátku okurkové sezóny k malému shrnutí jejich bezmála dvouletého úsilí.

Už v létě 2014 byly na dně jednoho z kráterů naměřeny poměrně vysoké koncentrace metanu, o kterém se ví, že je v sibiřské půdě hojně přítomen ve formě metanových hydrátů (což je v podstatě směsice ledu a metanu). Je tedy možné, že při postupném tání věčně zmrzlé půdy se v některých podzemních dutinách zvýšil tlak tohoto plynu natolik, že došlo k samovolnému výbuchu. Tuto domněnku potvrzuje i fakt, že necelých 10 km od jednoho z kráterů se nachází významná ložiska zemního plynu.

Rok před objevem Jamalských kráterů, v létě 2013, se na sousedním poloostrově Tajmyr objevila obrovská puklina v zemi, dnes nazývaná "Derjabinská trhlina" ("Deryabinsky crevice"). Místní pastevci sobů do ní údajně při objevu málem spadli. Tehdy měřila jen 4 metry na šířku a možná proto se jí ze začátku nedostalo tolik pozornosti. Byla ale zhruba 100 metrů hluboká a během posledních let se dramaticky rozšířila (15x). A právě nezvyklá hloubka přivedla některé vědce k domněnce, že - na rozdíl od Jamalských kráterů - tato trhlina nesouvisí přímo se zvýšením teploty na povrchu, ale byla způsobena přirozenou degradací metanových hydrátů v hloubce několika stovek metrů.

Dalším kamínkem v mozaice pochopení je existence malých pahorků, které v arktických oblastech vznikají, když dojde k pokrytí velkých kusů ledu zeminou. Takovým vyvýšeninám se říká pingo (v jazyce Innuitů to znamená "malý pahorek"). Pokud se náhle oteplí, led postupně odtaje a vzniklá dutina se pak může lehce propadnout, tím spíš pokud se zaplní výbušným metanem. Porovnání satelitních snímků ukázalo, že v místě jednoho z kráterů se pingo skutečně nalézalo.

Otázkou zůstavá, zda jsou nalezené krátery výsledkem propadnutí a nebo výbuchu. Jejich celková vizáž a zejména hlína vyvržená v okolí poukazují spíše na výbuch. Navíc se zhruba před měsícem vynořila informace, že obyvatelé vesnic v okruhu až 100 km od Tajmyrského kráteru slyšeli v roce 2013 hluk připomínající vzdálené výbuchy a na obloze viděli jasnou záři. Protože to ale bylo jen několik měsíců po Čeljabinském meteoritu, přisoudili tyto jevy vesmírnému ohňostroji.

Dalším kráterem, který se svezl na Jamalské vlně - a tentokrát to bude pořádný macek - je zhruba kilometrová mega-prohlubeň (mega-slump), která se koncem minulého století vytvořila na východní Sibiři (satelit: google maps). Říká se jí Batagaika, podle nedaleké osady (foto). I tato anomálie vděčí za svůj vznik změnám v sibiřském podnebí a je příkladem tzv. "termokrasu", tedy formace vzniklé sesuvem části půdy do rozbředlého, tajícího permafrostu. Toto impozantní propadliště se stále rozšiřuje tempem zhruba 20 metrů ročně. Jakutští domorodci už se k němu bojí chodit, protože si myslí, že je to brána do podsvětí.

Jamalské krátery, Batagaika a do jisté míry i Derjabinská trhlina mají jedno společné - jsou produktem postupného roztávání sibiřské zmrzlé půdy. Arktida se totiž otepluje podstatně rychleji než zbytek světa, jak o tom svědčí například postupující úbytek arktického ledu. Možná i proto president Obama při své loňské návštěvě Aljašky označil Arktidu za epicentrum klimatických změn (mimochodem, zajímavé je, že na druhé straně zeměkoule - v Antarktidě - ledu spíše přibývá).

Když si prohlédnete okolí prvního Jamalského kráteru (satelit: google maps), najdete v něm spoustu malých jezírek, která mohla v minulosti vzniknout zaplavením podobných kráterů (ony i ty nalezené v roce 2014 už se pomalu začínají naplňovat vodou). A to nás přivádí k zásadní otázce, zda je vznik výše popsaných kráterů normálním procesem, který se v geologické historii pravidelně opakuje (asi jako když v listopadu vždycky dostanete takovou tu chřipku z prvního ochlazení) a nebo zda se jedná o nový, bezprecedentní jev (jako když vám někde na těle nečekaně vyskočí vyrážka). Odpověď zatím neznáme, ale pokud z nás matičce Zemi naskakují osypky, tak je celkem dobrá šance, že od ní v blízké budoucnosti dostaneme kolektivně na holou.

+++

Dodatek: A na uvolnění ještě něco pro příznivce Bermudského trojúhelníku. Metanové hydráty, které jsou v sibiřské kauze podezřelým č. 1, se hojně vyskytují také na dně oceánů. V souvislosti s nálezy na Jamalském poloostrově se proto vynořila teorie, která praví, že velké ložisko takových hydrátů se nalézá také v podloží tzv. Bermudského trojúhelníku a je přímo zodpovědné za "nadpřirozené jevy" v této oblasti zaznamenané. Při oteplení se metan ze dna lavinovitě uvolňuje, k hladině stoupají obrovské výrony plynu a v jejich vírech potom mizí jednak lodě, a v sekundárních turbulencích atmosféry také letadla. O tom, jak moc je tato teorie přitažená za vlasy, nechť si laskavý čtenář udělá názor sám.

Video-dokumentace:

video 1 (jedny z prvních záběrů - ukazují kráter v kontextu sibiřské krajiny)
video 2 (loňská zpráva CNN)
video 3 (o něco obšírnější zpráva agentury Cosmos News)
video 4 (celkem zajimavé pojednání studia ThisPlanet)
video 5 (pokračování téhož)
video 6 (výprava k Derjabinské trhlině)
video 7 (krátká zpráva RT s dalšími ilustračními záběry)
video 8 (president Obama v Arktidě)
video 9 (zatím poslední video se shrnutím)

Aktualizace:

20. 7. 2016 - článek Siberian Times o podzemních bublinách metanu
3. 8. 2016 - článek NPR o hrozbě anthraxu způsobené táním permafrostu

+++

Související články:

Arktický metan: zívat nebo panikařit?
Solární bouře 1859

Autor: Jan Řeháček | středa 6.7.2016 9:09 | karma článku: 26.87 | přečteno: 874x

Další články blogera

Jan Řeháček

Impresionisté na hladině

Když se na podzim objevily barvy na stromech, všiml jsem si, že se občas zrcadlí v našem potoce či rybníčku. Tak jsem na ně zamířil objektiv a vyšly z toho roztěkané výtvarné kreace, za které by se nemusel stydět ani Claude Monet.

9.3.2024 v 9:09 | Karma článku: 20.41 | Přečteno: 205 | Diskuse

Jan Řeháček

AI Art: co už umí a co ještě ne

Loni jsem trochu experimentoval s malířskými schopnostmi tehdy nastupující generativní AI Art. Letos, za dlouhých zimních večerů jsem si na to vzpomněl a napadlo mne podívat se, jak moc za ten rok AI pokročila. Nu, posuďte sami.

15.2.2024 v 9:09 | Karma článku: 16.53 | Přečteno: 278 | Diskuse

Jan Řeháček

Není větvička jako větvička

Stromy a jejich rozeklaná větvoví jsou sochařská díla. V létě to ale nepoznáte, protože přírodní majstrštyky zakrývá koruna. Jakmile ale podzim povolá svá vojska zpět do zálohy, ladná elegance dřevěných křivek vystoupí do popředí.

9.2.2024 v 9:09 | Karma článku: 19.25 | Přečteno: 337 | Diskuse

Jan Řeháček

Co rok dal

Začátek nového roku je tradičně příležitostí k ohlédnutí za rokem starým, takže jsem prohrábl archív a vylovil z něho pár fotografií z našeho parku, které si nenalezly cestu do některého z předchozích tématických blogů.

9.1.2024 v 9:09 | Karma článku: 16.65 | Přečteno: 166 | Diskuse

Další články z rubriky Věda

Dana Tenzler

Barvy v kuchyni (3) - přírodní červená

Blíží se Velikonoce. Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví velikonoční vajíčka? Jakými přírodními nebo umělými barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? (délka blogu 3 min.)

28.3.2024 v 8:00 | Karma článku: 12.53 | Přečteno: 117 | Diskuse

Zdenek Slanina

Problém co začal už Arrhenius: Kysličník uhličitý a doba ledová - a teď i sopečné aktivity

Už S. Arrhenius řešil vztah obsahu CO2 v atmosféře i k době ledové. Tehdy hlavně ukázal, že jeho navyšování v atmosféře povede k nárůstu její teploty. Nyní výzkumy z univerzity v Sydney ukazují na roli sopek v nástupu ochlazování.

26.3.2024 v 5:22 | Karma článku: 24.04 | Přečteno: 513 |

Martin Tuma

Berte Viagru, dokud si na to vzpomenete

Rozsáhlá studie odhalila významné snížení výskytu Alzheimerovi nemoci u pravidelkných uživatelů Viagry

25.3.2024 v 14:17 | Karma článku: 13.60 | Přečteno: 303 | Diskuse

Dana Tenzler

Barvy v kuchyni (2) - průmyslová žlutá

Blíží se Velikonoce. Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví velikonoční vajíčka? Jakými přírodními nebo umělými barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? (délka blogu 3 min.)

25.3.2024 v 8:00 | Karma článku: 14.43 | Přečteno: 188 | Diskuse

Dana Tenzler

Barvy v kuchyni (1) - přírodní žlutá

Blíží se Velikonoce. Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví velikonoční vajíčka? Jakými přírodními barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? První díl seriálu o barvách.

21.3.2024 v 8:00 | Karma článku: 18.10 | Přečteno: 289 | Diskuse
VIP
Počet článků 400 Celková karma 18.73 Průměrná čtenost 922

Devátý nejhorší kuchař na světě, odpůrce politické překorektnělosti, začínající marťan, neúnavný konzument točeného kyslíku a jazykový dobrodruh ab incunabulis. Člen Analytického piva a Gustavu pro jazyk český. Správce Vojensko-českého slovníku.

Rána pro britskou monarchii. Princezna Kate má rakovinu, chodí na chemoterapii

Britská princezna z Walesu Kate (42) se léčí s rakovinou. Oznámila to sama ve videu na sociálních sítích poté, co se...

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...