Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Cesta do hlubin fraktálovy duše VI

Pokračování seriálu o fraktálech. Dnes se podíváme, jak vybrat z Mandelbrotovy množiny parametry tak, aby příslušná Juliova množina byla co nejzajímavější.

V předchozích dílech jsme se naučili opakovaně dosazovat do kvadratické (a obecně nelineární) rovnice ve dvou proměnných a podle chování tohoto procesu obarvovat body v rovině. Ta nelineární rovnice má dvojici parametrů a mapou jejich chování je tzv. Mandelbrotova množina (na prvním obrázku je vyznačena černou barvou). Každý bod z této množiny si můžete představit jako dvojici čísel (souřadnice toho bodu) a ta představuje parametry pro analýzu chování počátečních podmínek. Tak vznikne tzv. Juliova množina (viz první a druhá část této série).

Dnes se podíváme jak výběr tohoto bodu určuje charakter Juliovy množiny.

Všeobecně platí, že čím blíže jsme k hranici, tím je Juliova množina zajímavější. Aby to bylo jasnější, nakreslíme si Mandelbrotovu množinu (zde pro polynom čtvrtého stupně) a podél její hranice si vybereme tři přechodové oblasti (budu jim říkat oblast A, B a C). Pak si pro každou oblast uděláme výřez (abychom lépe viděli na detaily) a v tom výřezu si zvolíme posloupnost bodů, která tou hranicí prochází. Ty body budou vyznačeny zeleně. Nakonec Vám pro každý bod (tedy dvojici parametrů) vytvořím příslušnou Juliovu množinu a výsledné obrázky naskládám pod ten výřez, abyste si mohli udělat vlastní názor, ve které části Mandelbrotovy množiny se dají najít ty najatraktivnější parametry.

Pro všechny Juliovy množiny níže budu používat stejnou barevnou stupnici, tedy černou pro body, kde opakované dosazení (iterace), nikdy neopustí malé hodnoty (dané nějakým předem zvoleným kruhem kolem počátku), červenou pro body, kdy je k jejich opuštění potřeba značné množství iterací a zelenou pro body, kdy těch iterací stačí jen pár (a čím méně, tím je zelená tmavší). Výřezy z Mandelbrotovy množiny budou mít stejnou barevnou škálu jako originál.

Detail oblasti A

Na tomto obrázku se skupina bodů A1 až A9 přesune z hlavního "moře" Mandelbrotovy množiny do jednoho z jeho "zálivů". Všimněte si, že v okamžiku kdy s parametry (zde zelenými bodíky) přejíždíte ten oddělující jazyk, tak ta černá část Juliovy množiny úplně vymizí. A čím jste dále od "moře", tím méně iterací potřebujete, takže Juliova množina je méně a méně červená. Kdybyste z bodu A5 vyrazili na jihovýchod, tak by nakonec zmizela i ta červená část. Jinak jste-li v hlavní části Mandelbrotova "moře" (bod A1) je Juliova množina celistvá, zatímco v "zálivech" je rozdrobená (bod A9). A jak již bylo řečeno, čím blíž jste k pobřeží, tím je obrázek zajímavější.

 

Detail oblasti B

Tady je až do bodu B5 celkem podobný vývoj jako v předchozí sekvenci. Přiblížením parametrů k hranici se černá část Juliovy množiny ztenčí a s přechodem na "pevninu" úplně vymizí. V bodě B5 bychom mohli pokračovat směrem severozápadním a množina by postupně ztrácela svou červenost. To by ale nebylo příliš zajímavé. Proto jsem využil skutečnost, že nablízku je jeden z odlehlých zálivů a posadil jsem do něj bod B6. Jak jsme viděli výše, v těch zálivech se Juliova množina drobí a tady je to záliv zálivu, takže rozdrobení je ještě výraznější. No a pak jsem zamířil k severu, takže opět vidíme postupný zánik černé masy a posléze i červených tónů, což znamená, že k opuštění malých hodnot potřebujeme jen pár iterací. Bod B8 jsem vybral tak, že sedí na jednom z těch černých "semínek", proto má i jeho Juliova množina stále pár černých oblastí.

 

Detail oblasti C

Na této sekvenci je zajímavý bod C3, kde vidíte, že ta černá část se nerozdrobí rovnoměrně, ale že je rozežrána několika vybíhajícími jazyky. Něco podobného jsme viděli už v minulých vydáních. Taky si všimněte, že v okamžiku, kdy ta černá část zmizí, tak ta červená si v podstatě pamatuje, kde byla a víceméně ji kopíruje. To je proto, že největšího počet iterací (nejčervenější tóny) je potřeba tam, kde bývalo (pro malinko jinou hodnotu parametrů) nutno "použít" nekonečně mnoho iterací (tedy to černé moře). Je to vlastně důsledek spojitosti celého procesu.

 

Závěrem se nabízí otázka, kde se ta nepřeberná rozmanitost tvarů a konfigurací vlastně bere. Koneckonců kvadratické (a obecně polynomiální) rovnice nejsou zase tak komplikované objekty. Odpověď je, že ta rozmanitost je zakódovaná přímo do struktury číselné osy (kterou v rovině používáme jako souřadnice). Desetinná čísla v ní neplavou jen tak nahodile, ale podléhají velmi rigidní (a také samopodobné) struktuře, která je za fraktálovou zahrádku zodpovědná. Každý parametr (desetinné číslo) má v té struktuře jedinečnou pozici a ta určuje, jak bude fraktál tímto parametrem určený vypadat.

Abychom to lépe viděli, budeme si na strukturu číselné osy muset trochu posvítit. A tomu budou věnována příští tři Matykání.

Pár větších obrázků je ke stažení zde.

Související články:

Cesta do hlubin fraktálovy dušeCesta do hlubin fraktálovy duše IICesta do hlubin fraktálovy duše IIICesta do hlubin fraktálovy duše IVCesta do hlubin fraktálovy duše V

Autor: Jan Řeháček | pátek 9.10.2015 9:09 | karma článku: 17,01 | přečteno: 494x
  • Další články autora

Jan Řeháček

Jaro: das ist nur die erste Phase

Jaro má v našem parku tři fáze, které jsem výstižně pojmenoval: první, druhá a třetí. Toto je svědectví o první z nich. Můžeme s ním nesouhlasit, můžeme proti němu protestovat, ale to je asi tak vše, co s tím můžeme dělat, Járo.

9.4.2024 v 9:09 | Karma: 16,42 | Přečteno: 413x | Diskuse| Fotoblogy

Jan Řeháček

A je po Velikonocích. A nejen po nich.

Globální kotlík zavěšený nad ohněm inkluze a diversity pomalu vytlačuje národní státy, vyrůstající ze sdíleného kulturního podhoubí. Tomuto trendu se nově přizpůsobuje i řada českých svátků s jejichž novelizací vás chci seznámit.

1.4.2024 v 9:09 | Karma: 21,15 | Přečteno: 455x | Diskuse| Společnost

Jan Řeháček

Impresionisté na hladině

Když se na podzim objevily barvy na stromech, všiml jsem si, že se občas zrcadlí v našem potoce či rybníčku. Tak jsem na ně zamířil objektiv a vyšly z toho roztěkané výtvarné kreace, za které by se nemusel stydět ani Claude Monet.

9.3.2024 v 9:09 | Karma: 22,34 | Přečteno: 320x | Diskuse| Fotoblogy

Jan Řeháček

AI Art: co už umí a co ještě ne

Loni jsem trochu experimentoval s malířskými schopnostmi tehdy nastupující generativní AI Art. Letos, za dlouhých zimních večerů jsem si na to vzpomněl a napadlo mne podívat se, jak moc za ten rok AI pokročila. Nu, posuďte sami.

15.2.2024 v 9:09 | Karma: 17,90 | Přečteno: 369x | Diskuse| Ostatní

Jan Řeháček

Není větvička jako větvička

Stromy a jejich rozeklaná větvoví jsou sochařská díla. V létě to ale nepoznáte, protože přírodní majstrštyky zakrývá koruna. Jakmile ale podzim povolá svá vojska zpět do zálohy, ladná elegance dřevěných křivek vystoupí do popředí.

9.2.2024 v 9:09 | Karma: 19,45 | Přečteno: 434x | Diskuse| Fotoblogy

Jan Řeháček

Co rok dal

Začátek nového roku je tradičně příležitostí k ohlédnutí za rokem starým, takže jsem prohrábl archív a vylovil z něho pár fotografií z našeho parku, které si nenalezly cestu do některého z předchozích tématických blogů.

9.1.2024 v 9:09 | Karma: 17,23 | Přečteno: 229x | Diskuse| Fotoblogy

Jan Řeháček

Politické školení mužstva: Pyšná princezna

Roto končit! Pozor! (vejde útvarový politruk) Soudruzi vojáci, kapitál se potácí. Ale sám se nám na smetiště dějin nevypotácí. My mu musíme co, soudruzi? No? Nikdo? No, my mu musíme pomoci, vy hlavy hovězí!

31.12.2023 v 9:09 | Karma: 25,82 | Přečteno: 907x | Diskuse| Poezie a próza

Jan Řeháček

Ten podzim se nám hezky vybarvil

Každý podzim je v našem parku trochu jiný. Stromy, které by loni přešminkovaly i šestnáctku před prvním rande, jsou letos pobledlé jako Rusalka. A ty, které se zprvu barevně upejpaly, se najednou utrhly z řetězu. Jak řezníkův pes.

9.12.2023 v 9:09 | Karma: 19,07 | Přečteno: 322x | Diskuse| Fotoblogy

Jan Řeháček

Paroháčů je letos dost

Srnka je v našem parku jako houska na krámě. Zato setkání s jelenem si člověk musí považovat. Letos jsem ale náhodou objevil, kde se srocují: na záložním travnatém parkovišti, kterému se říká Gil's Hill, těsně před západem slunce.

9.11.2023 v 9:09 | Karma: 19,30 | Přečteno: 346x | Diskuse| Fotoblogy

Jan Řeháček

Chřadnoucí prales - pod vodou i nad ní

O korálovém útesu se říká, že je to "dešťový prales" oceánu. Biodiversita, kterou reprezentuje je ohromující. Totéž platí i o jeho suchozemském ekvivalentu. Bohužel, oba ekologické systémy se dostávají na seznam ohrožených druhů.

27.10.2023 v 9:09 | Karma: 14,00 | Přečteno: 261x | Diskuse| Životní prostředí a ekologie

Jan Řeháček

Letní kvítí

Primární sezónou květů je sice jaro, ale ani léto není v našem parku z pohledu barev úplná nuda. Tady je malá fotovonička složená z příspěvků místní flory. Aneb kdo nekvete s námi, kvete proti nám.

9.10.2023 v 9:09 | Karma: 17,88 | Přečteno: 191x | Diskuse| Fotoblogy

Jan Řeháček

Plody léta

Léto je časem zrání a ani v našem parku tomu není jinak. Zajímavé plody nabízí říše rostlinná i živočišná. Tady je malý průřez letošní nabídkou: asijské maliny, kuriózní houby a malí mývalové. Ceny jsou mírné: léto létá zdarma.

9.9.2023 v 9:09 | Karma: 16,17 | Přečteno: 308x | Diskuse| Fotoblogy

Jan Řeháček

Kvetoucí fuga (Beethoven)

V Beethovenově Misse Solemnis nalezneme spoustu skrytých drahokamů, které zde leží prakticky nepovšimnuty, protože celková hudební struktura této Mše je na první poslech naprosto neprůstřelná. Jedním z nich je fuga v závěru Creda.

27.8.2023 v 9:09 | Karma: 14,39 | Přečteno: 321x | Diskuse| Kultura

Jan Řeháček

Sovy a supi

V našem parku také poletuje spousta zajímavých ptáků. Tak jsem jich pár vyfotil. Sovy jsou sice nočními živočichy, ale na jaře se občas dají zastihnout i za denního světla. A za pár šupů k nim přihodím ještě pár supů. Ať nežeru.

9.8.2023 v 9:09 | Karma: 20,92 | Přečteno: 341x | Diskuse| Fotoblogy

Jan Řeháček

Vlčí západy

Při procházkách naším parkem občas fotím západy slunce z vyvýšeného travnatého parkoviště zvaného Gil's Hill. Říkám jim Vlčí západy. Jednak proto, že mají zhusta barvu vlčích máků a jednak proto, že náš park se jmenuje Vlčí past.

9.7.2023 v 9:09 | Karma: 16,96 | Přečteno: 344x | Diskuse| Fotoblogy

Jan Řeháček

Za devatero fotkami: Malebné peklo

Já to tušil, že jednou skončím v pekle. Jen jsem si představoval, že vstup bude mít z nějaké islandské sopky. Houbeles! Jeho vchod se nalézá poblíž vesničky Medkovy Kopce nedaleko Hlinska. "Lasciate ogne speranza, voi ch'intrate".

21.6.2023 v 9:09 | Karma: 19,13 | Přečteno: 368x | Diskuse| Fotoblogy

Jan Řeháček

Sedm divů jara

Po dlouhém barevném půstu zimní šedi působí návrat jarní kavalerie jako zjevení. V našem parku v tomto období kvete několik dřevin, s jejichž uměleckými kreacemi bych vás v tomto blogu rád seznámil. Matička příroda dokáže kouzlit.

9.6.2023 v 9:09 | Karma: 16,12 | Přečteno: 233x | Diskuse| Fotoblogy

Jan Řeháček

strž

V dnešním pokračování poetického cyklu "Bez básně a Hany" se nedozvíme jakou krevní skupinu mají nejraději novozélandští upíři a zda je tuna pampeliškového chmýří těžší než sbírka maturitních příkladů z matematiky.

29.5.2023 v 9:09 | Karma: 14,28 | Přečteno: 296x | Diskuse| Poezie a próza

Jan Řeháček

Devět zastavení času

Příroda se mění pomalu, ale jistě. Den ze dne nic nepostřehnete, ale když se na známá místa vrátíte za pár týdnů, naleznete desítky drobných změn. Tak jsem se na třech místech našeho parku devětkrát zastavil, abych je zachytil.

9.5.2023 v 9:09 | Karma: 16,36 | Přečteno: 295x | Diskuse| Fotoblogy

Jan Řeháček

Cesta do hlubin duše (Beethoven)

Lidská duše je odvěkou hádankou, na které si vylámaly zuby celé generace psychologů, teologů a filosofů. Tajuplný komplex uvnitř každého z nás. Pro mne je definicí lidské duše Beethovenův 14. smyčcový kvartet cis moll, op. 131.

30.4.2023 v 9:09 | Karma: 14,42 | Přečteno: 289x | Diskuse| Kultura
  • Počet článků 402
  • Celková karma 19,45
  • Průměrná čtenost 920x
Devátý nejhorší kuchař na světě, odpůrce politické překorektnělosti, začínající marťan, neúnavný konzument točeného kyslíku a jazykový dobrodruh ab incunabulis. Člen Analytického piva a Gustavu pro jazyk český. Správce Vojensko-českého slovníku.