Hlavní stránka blogů
(tento článek se týká zobrazení hlavní stránky na běžném počítači)
1. Oblíbení blogeři (vpravo nahoře)
Zkusil jsem si stávající systém oblíbených blogerů (kde se odkazy na články zasílají emailem) a přijde mi z pohledu uživatele zbytečně komplikovaný. Sice funguje, ale raději bych viděl systém, ve kterém nemusím otevírat svou emailovou schránku.
Přitom na hlavní stránce už existuje plocha, na které se zobrazují VIP blogeři (což jsou v jistém smyslu "oblíbení blogeři redakce") a je udělaná velmi elegantně a to tak, že se z dané skupiny VIP blogerů vždy zobrazují ti, kdo mají právě nově publikované články (pokud jsem to tedy správně pochopil). A tito jsou pak podle "čerstvosti" těch článků chronologicky seřazeni.
Ta samá plocha a ten samý mechanismus by se podle mého soudu měly dát aplikovat i na oblíbené blogery individuálních čtenářů. Stačilo by pouze tu VIP skupinu pro každého přihlášeného čtenáře nahradit jeho vlastním výběrem (pokud existuje). Po otevření hlavní stránky by tak přihlášení uživatelé viděli ve VIP sekci své vlastní miláčky (zobrazené podle toho samého "chronologického" algoritmu) a nepřihlášení uživatelé by viděli stávající VIPkaře, tak jak je to momentálně nastavené. Pokud by daný přihlášený uživatel měl "oblíbenců" málo (nebo žádné), tito by se prostě jen přidali k VIPkařům.
2. Seznamy článků (vpravo dole)
Zdá se mi, že rubrika "Zaujalo Vás" je zcela shodná se žebříčkem (viz o kousek výše) "Nejčtenější". To mi přijde celkem jako mrhání místem pro tak exponovaný prostor. Navrhoval bych jednu z těchto zdvojených tabulek vypustit (asi "Zaujalo Vás") a nahradit ji tolik žádanou karmou2.
Navíc se ve starém systému dalo kliknout a příslušný žebříček se rozbalil (tedy ukázal větší seznam blogů - obvykle kolem 200). Rubrika "Zaujalo nás" se dokonce po rozkliknutí dala sledovat pár týdnů nazpátek, takže ti co na blogu nějaký čas nebyli, si mohli projet redakční tipy z posledního období. Myslím, že obě funkce byly z pohledu čtenáře velmi užitečné.
To by se dalo ošetřit např. takto: Zaujalo Nás/Zaujalo Vás je přepínač, který po přepnutí na další kliknutí nereaguje. Možná by se to dalo naprogramovat tak, aby po přepnutí další kliknutí vedlo v případě "Zaujalo nás" na ten proklikávací seznam starších "zaujálů" a v případě "Zaujalo Vás" na ten větší seznam blogů s karmou2.
3. Tematická lišta (nahoře)
Předpokládám, že tato lišta by měla být jakýmsi orientačním vodítkem pro (především nové) čtenáře, aby si co nejrychleji nalezli to, co je zajímá. Bohužel některé kategorie jsou prázdné (McDonalds Cup), jiné už vypršely (Letní povídka) a některé mají zoufale malou obsazenost (ve Videoblozích je za poslední měsíc 5 kousků).
Navíc jsou některé rubriky zcela samostatné (video, foto), zatímco pod jinými se tlačí spousta podrubrik (Svět kolem nás). Myslím, že větší vyváženost by liště prospěla. Tedy řekněme 6 kmenových rubrik (aby se zachoval současný počet) a každá by mohla mít zhruba 3-5 podrubrik. Optimálně by ty rubriky byly navržené tak, aby se do nich vešly blogy zhruba z posledních 3 dní (například "politika" je trochu přesycená a klidně bych ji rozdělil na "domácí" a "zahraniční").
Ten návrh rubrik je samozřejmě dost subjektivní a každý o něm má jinou představu. Nejlepší by asi bylo, pokud ty rubriky bude někdo překopávat, publikovat na toto téma redakční blog, ve kterém by se čtenáři mohli k problému vyjádřit a případně navrhnout vlastní kategorie (s tím, že zodpovědný redaktor k nim může, ale nemusí ve finálním návrhu přihlédnout). Je zde spousta dlouholetých aktivních diskutérů, kteří mají velmi dobrou představu, co na blogu běží, a jejich připomínky by mohly poskytnout solidní základ pro budoucí strukturu kategorií.
Z oblastí, které jsou na blogu hojně zastoupeny, ale nemají svou vlastní rubriku si z poslední doby vzpomínám například na tyto: Historie, Zvířata (kolik je zde kočičkářů!), Humor a Vztahy (mezilidské).
Jo, a ještě jedna malá myška. V autorském rozhraní pro bloggery je možno zvolit geografické kategorie (třeba Brno), ale na blogové liště je nikde nevidím. Blogger, který napíše něco o Brnu, tak svůj článek posílá do černé díry.
Jan Řeháček
Jaro: das ist nur die erste Phase
Jaro má v našem parku tři fáze, které jsem výstižně pojmenoval: první, druhá a třetí. Toto je svědectví o první z nich. Můžeme s ním nesouhlasit, můžeme proti němu protestovat, ale to je asi tak vše, co s tím můžeme dělat, Járo.
Jan Řeháček
A je po Velikonocích. A nejen po nich.
Globální kotlík zavěšený nad ohněm inkluze a diversity pomalu vytlačuje národní státy, vyrůstající ze sdíleného kulturního podhoubí. Tomuto trendu se nově přizpůsobuje i řada českých svátků s jejichž novelizací vás chci seznámit.
Jan Řeháček
Impresionisté na hladině
Když se na podzim objevily barvy na stromech, všiml jsem si, že se občas zrcadlí v našem potoce či rybníčku. Tak jsem na ně zamířil objektiv a vyšly z toho roztěkané výtvarné kreace, za které by se nemusel stydět ani Claude Monet.
Jan Řeháček
AI Art: co už umí a co ještě ne
Loni jsem trochu experimentoval s malířskými schopnostmi tehdy nastupující generativní AI Art. Letos, za dlouhých zimních večerů jsem si na to vzpomněl a napadlo mne podívat se, jak moc za ten rok AI pokročila. Nu, posuďte sami.
Jan Řeháček
Není větvička jako větvička
Stromy a jejich rozeklaná větvoví jsou sochařská díla. V létě to ale nepoznáte, protože přírodní majstrštyky zakrývá koruna. Jakmile ale podzim povolá svá vojska zpět do zálohy, ladná elegance dřevěných křivek vystoupí do popředí.
Jan Řeháček
Co rok dal
Začátek nového roku je tradičně příležitostí k ohlédnutí za rokem starým, takže jsem prohrábl archív a vylovil z něho pár fotografií z našeho parku, které si nenalezly cestu do některého z předchozích tématických blogů.
Jan Řeháček
Politické školení mužstva: Pyšná princezna
Roto končit! Pozor! (vejde útvarový politruk) Soudruzi vojáci, kapitál se potácí. Ale sám se nám na smetiště dějin nevypotácí. My mu musíme co, soudruzi? No? Nikdo? No, my mu musíme pomoci, vy hlavy hovězí!
Jan Řeháček
Ten podzim se nám hezky vybarvil
Každý podzim je v našem parku trochu jiný. Stromy, které by loni přešminkovaly i šestnáctku před prvním rande, jsou letos pobledlé jako Rusalka. A ty, které se zprvu barevně upejpaly, se najednou utrhly z řetězu. Jak řezníkův pes.
Jan Řeháček
Paroháčů je letos dost
Srnka je v našem parku jako houska na krámě. Zato setkání s jelenem si člověk musí považovat. Letos jsem ale náhodou objevil, kde se srocují: na záložním travnatém parkovišti, kterému se říká Gil's Hill, těsně před západem slunce.
Jan Řeháček
Chřadnoucí prales - pod vodou i nad ní
O korálovém útesu se říká, že je to "dešťový prales" oceánu. Biodiversita, kterou reprezentuje je ohromující. Totéž platí i o jeho suchozemském ekvivalentu. Bohužel, oba ekologické systémy se dostávají na seznam ohrožených druhů.
Jan Řeháček
Letní kvítí
Primární sezónou květů je sice jaro, ale ani léto není v našem parku z pohledu barev úplná nuda. Tady je malá fotovonička složená z příspěvků místní flory. Aneb kdo nekvete s námi, kvete proti nám.
Jan Řeháček
Plody léta
Léto je časem zrání a ani v našem parku tomu není jinak. Zajímavé plody nabízí říše rostlinná i živočišná. Tady je malý průřez letošní nabídkou: asijské maliny, kuriózní houby a malí mývalové. Ceny jsou mírné: léto létá zdarma.
Jan Řeháček
Kvetoucí fuga (Beethoven)
V Beethovenově Misse Solemnis nalezneme spoustu skrytých drahokamů, které zde leží prakticky nepovšimnuty, protože celková hudební struktura této Mše je na první poslech naprosto neprůstřelná. Jedním z nich je fuga v závěru Creda.
Jan Řeháček
Sovy a supi
V našem parku také poletuje spousta zajímavých ptáků. Tak jsem jich pár vyfotil. Sovy jsou sice nočními živočichy, ale na jaře se občas dají zastihnout i za denního světla. A za pár šupů k nim přihodím ještě pár supů. Ať nežeru.
Jan Řeháček
Vlčí západy
Při procházkách naším parkem občas fotím západy slunce z vyvýšeného travnatého parkoviště zvaného Gil's Hill. Říkám jim Vlčí západy. Jednak proto, že mají zhusta barvu vlčích máků a jednak proto, že náš park se jmenuje Vlčí past.
Jan Řeháček
Za devatero fotkami: Malebné peklo
Já to tušil, že jednou skončím v pekle. Jen jsem si představoval, že vstup bude mít z nějaké islandské sopky. Houbeles! Jeho vchod se nalézá poblíž vesničky Medkovy Kopce nedaleko Hlinska. "Lasciate ogne speranza, voi ch'intrate".
Jan Řeháček
Sedm divů jara
Po dlouhém barevném půstu zimní šedi působí návrat jarní kavalerie jako zjevení. V našem parku v tomto období kvete několik dřevin, s jejichž uměleckými kreacemi bych vás v tomto blogu rád seznámil. Matička příroda dokáže kouzlit.
Jan Řeháček
strž
V dnešním pokračování poetického cyklu "Bez básně a Hany" se nedozvíme jakou krevní skupinu mají nejraději novozélandští upíři a zda je tuna pampeliškového chmýří těžší než sbírka maturitních příkladů z matematiky.
Jan Řeháček
Devět zastavení času
Příroda se mění pomalu, ale jistě. Den ze dne nic nepostřehnete, ale když se na známá místa vrátíte za pár týdnů, naleznete desítky drobných změn. Tak jsem se na třech místech našeho parku devětkrát zastavil, abych je zachytil.
Jan Řeháček
Cesta do hlubin duše (Beethoven)
Lidská duše je odvěkou hádankou, na které si vylámaly zuby celé generace psychologů, teologů a filosofů. Tajuplný komplex uvnitř každého z nás. Pro mne je definicí lidské duše Beethovenův 14. smyčcový kvartet cis moll, op. 131.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 402
- Celková karma 19,53
- Průměrná čtenost 920x