Liška podšitá (vulpes subsutura)

Protože je zima a drobných hlodavců po našem parčíku moc nepobíhá, dám liškám občas na přilepšenou do mističky trochu psího žrádla z konzervy. Včera se mi povedlo jednu takovou Bystroušku načapat pozdě v noci přímo při činu.  

Fotky to moc kvalitní nejsou, neboť hostina probíhá na zadní záspi, která sousedí s parkem, a ta není v noci moc dobře osvětlená. Navíc to fotím telefonem přes sklo zadních dveří, takže blesk použít nemůžu. Na druhé straně tím, že jsem schovaný za zavřenými dveřmi, tak mohu lišku pozorovat ze vzdálenosti 3 až 5 metrů, což by se mi ve volné přírodě asi nepoštěstilo. Ty naše jsou dost plaché.

Jen co se vynořila z parku, hned viděla, že je prostřeno a její pohled mluvil zcela jasně: "doufám, že dnes budou zase psí kusy ve vlastní šťávě".

+++++++++

Liščí etiketa praví, že "kořist" je záhodno omrknout ze všech stran...

+++++++++

...a při tom dávat bacha, zda se odněkud nevynoří nezvaní hosté.

+++++++++

Každý podezřelý zvuk je nutno ihned prověřit...

+++++++++

... a pokud je všechno v pořádku, je možno přistoupit k závěrečné zteči.

+++++++++

Hupneme na vyvýšenou betonovou desku...

+++++++++

...pak se opatrně připlížíme, aby kořist neutekla a...

+++++++++

Chramst!

+++++++++

Čekal jsem, že liška obsah mističky na posezení sežere, ale ona si jen nabrala do tlamy co se dalo a na sežvýkání opět sestoupila na spodní desku.

+++++++++

Pak se opatrně rozhlédla, zda ji náhodou někdo z bulváru nefotografuje.

+++++++++

Na tohle místo jí někdy jako předkrm dávám kolečko salámu. Evidentně tam stále voní...

+++++++++

Pak se liška nenápadně vzdálila ke křoviskům a chvíli pozorovala okolí, aby se ujistila, že si obsah mističky nebude nárokovat také někdo jiný.

+++++++++

Když se do půl minuty nikdo nepřihlásil, přemístila se podél křoví doprava...

+++++++++

...a zde se pod rouškou tmy vydala na další pirátskou výpravu k mističce.

+++++++++

"Hurá, ještě tam pořád je!"

+++++++++

Mimochodem, tento obchvatný manévr je našim liškám zcela vlastní. Ještě jsem neviděl, že by se přiblížily k potravě nejkratším možným způsobem - tedy po přímce. Nevím, co tu probírají v liščí škole, ale geometrie to zcela určitě nebude...

+++++++++

... zato z hryzání a kousání by mohly z fleku maturovat.

+++++++++

Následuje opět vydýchání na spodní plošince...

+++++++++

...a pak ještě jednou ke korýtku - do třetice všeho dobrého.

+++++++++

Mňam!

+++++++++

Když byla mistička prakticky vyjedená, liška ji popadla do zubů a zdrhla s ní do parku. Možná si myslela, že tato kouzelná nádobka funguje na principu "ubrousku, prostři se" a bylo jí líto nechávat takové nutriční perpetuum mobile na záspi. Co já vím, co se liškám honí hlavou...

Ráno jsem našel mističku v křoví - do čista vylízanou.

(výše uvedené fotky jsem bez úpravy sesypal rovnou z mobilu - jen pár těch lepších jsem trochu přiostřil počítačem a přidal je do pracovního blogu)

+++++++++

Související články:

Jak jsem dělal liškám pizzuCo bych s těma myšimama dělalZimní bouře JonášMácha máchá v zeleni

Autor: Jan Řeháček | pondělí 27.2.2017 9:09 | karma článku: 25,20 | přečteno: 603x
  • Další články autora

Jan Řeháček

Impresionisté na hladině

9.3.2024 v 9:09 | Karma: 22,50

Jan Řeháček

Není větvička jako větvička

9.2.2024 v 9:09 | Karma: 19,45