Jaký by měl být plat politika?

Berou naši politici málo nebo moc? A kolik by vlastně měli vydělávat? Malé zamyšlení nad mechanismem odměňování ve špičkové politice. A na závěr - čistě pro ilustraci - srovnávací tabulka, kolik berou politici v jiných zemích.

V rámci volného trhu je plat pracovníka z větší míry určen tlakem nabídky a poptávky. Pokud potřebujete šikovného programátora a na roční plat $100k vám žádný nezabere, nezbývá vám než pár dukátů přisypat. Naopak, máte-li přebytek žádostí o místo v podatelně, můžete jít s platem dolů (v mezích zákona).

Plat politika takovým zákonům nepodléhá. Volič nemůže dost dobře říci: "to, co tam to kopyto předvádí, by Máňa ze špuntovny udělala líp a za čtvrtinovou cenu". Nemůže ani navýšit plat, pokud se mu zdá, že z někoho vyrůstá rozvážný státník. Politik si pohříchu svůj plat vezdejší určuje sám.

V tomto článku se zmíním o dvou mechanismech, které mi v systému odměňování chybí.

+++++++++

1. Zpětná vazba

V soukromých firmách existuje určitá zpětná vazba mezi hospodařením podniku a výší odměn. Pokud firma prosperuje, může si dovolit zvednout platovou hladinu, pokud se potácí na hranici bankrotu, musí naopak platy seškrtit, popřípadě sáhnout k propouštění.

Politický systém ale podobnou zpětnou vazbu postrádá. Poslanci i ministři dostávají stejný plat nezávisle na tom, jak s veřejnými prostředky hospodaří. A přitom právě to by mělo být jedním z nejdůležitějších kritérií jejich práce.

Na politiky je samozřejmě neustále vyvíjen tlak - část veřejnosti by chtěla nové dálnice, jiná část volá po silnější armádě, milovníci historie by chtěli více muzeí, rodičům se zdají být platy učitelů příliš nízké, Královští Hradečáci by chtěli příspěvek na nový fotbalový stadion, zatímco ti Jindřichovic by preferovali Výzkumný ústavu pro zkoumání kyselosti rybníků. Úkolem politika ale není zadlužit zemi až po uši a slíbit všem všechno.

Politik by měl posoudit společenskou užitečnost každého požadavku a podle toho připravit státní rozpočet. To znamená, že by měl mluvit s občany, vyjednávat podmínky, zkoumat skutečnou nutnost požadavku, posuzovat priority, zvažovat na místě alternativy. V tom vidím skutečný smysl jeho práce. A plat by měl brát podle toho, do jaké míry se mu povedlo dílčí tlaky jednotlivých skupin sladit.

Jinými slovy, platová struktura by měla být odvozená od toho, jak se politikům podařilo skloubit potřeby jednotlivých vrstev společnosti s penězi vybranými na daních. Například tak, že ze základního platu by se jim odpočítala penalizační částka úměrná (lineárně nebo nelineárně) výši schodku. Pokud by rozpočet skončil v přebytku, znaménko by se změnilo a konstanta "penále" by se proměnila v "bonus":

(plat) = (základ) - (schodek) * (penále)

Výšku základu (i "penále") by samozřejmě museli určit odborníci. Pro začátek by se mohla odvodit od nějakého násobku N průměrné mzdy (občas takové schéma probleskne i v médiích).

Tento mechanismus by dokázal pružněji reagovat ekonomickou situaci. V dobách konjunktury by bylo jednodušší rozpočet vybalancovat bez výrazného schodku, takže politici by se mohli těšit na vyšší platy (stejně jako soukromý sektor). V dobách krize by vyšší schodek nejspíš jejich platy trochu zredukoval, ale žádná velká nespravedlnost by to nebyla, protože během recese trpí i řadoví občané.

+++++++++

2. Názor majitele

V soukromé firmě má rozhodující hlas při nastavení výše platů její majitel. Pokud se postavíme na pozici, že majitelem státu jsou jeho občané, jejich hlas ve výše uvedené rovnici chybí.

V poslední době se často mluví o referendu (obvykle stran vystoupení z EU). Musím se přiznat, že by mne velmi zajímalo, jakým směrem by se pohybovaly výše politických platů, pokud by o jejich navyšování rozhodovali občané. Tedy zda by zvítězila příslovečná česká závist a občané by politikům "zatrhli tipec" anebo zda by si uvědomili nutnost kvalitního vedení a platově jim přilepšili.

Upřímně řečeno, otázka zda by vyšší platy v politice byly požehnáním nebo zkázou není úplně triviální. Na jedné straně je sice vyšší plat obecně brán jako pojistka proti korupci, na druhé straně ale láká do politiky zlatokopy. Vzhledem ke komplexitě problému se od rýsovacího prkna dá těžko určit, která z obou možností by převážila a kterým směrem by se tedy kára měla tlačit. Předpokládám, že optimální nastavení by se muselo najít metodou pokusů a omylů.

Implementovat takovou "interaktivní" platovou strukturu by neměl být moc velký problém. Při každých sněmovních volbách by se prostě na kandidátský lístek připojily tři možnosti - politikům plat zvýšit o 2%, zachovat stejný anebo snížit o 2% (do toho nepočítám inflační tlaky - ty by se eliminovaly vázáním na průměrnou mzdu - v tom referendu by se de facto zvyšoval či snižoval pouze výše zmíněný násobek N).

Občan - jakožto majitel firmy - by tedy mohl upravit platy napříč politickým spektrem podle toho, jak je s fungováním politického soukolí spokojen. A není ani vyloučeno, že možnost navýšení platu v případě jeho hladkého chodu by přispěla k vyšší ochotě hledat kompromisy a realistická řešení (která jsou pro funkční systém charakteristická) a menšímu výskytu pozérství, neplodného tlachání nebo politického okopávání kotníků.

Nicméně berme to jen jako myšlenkový experiment. Mám odůvodněnou obavu, že kdyby se platový výměr ve špičkové politice dostal pod palec rozhořčených občanů, z politiků by se brzy stali bezdomovci.

+++++++++

Srovnání se světem

Aby to nebylo jen takové plané teoretizování, připravil jsem na konec tabulku základních platů politiků v několika vybraných zemích.

Berte ji ale pouze jako hrubý orientační ukazatel. Jednak je základní plat jen jednou součástí odměňovacího systému (a další "prebendy" se liší země od země) a jednak existují velké rozdíly v životních nákladech napříč uvedenými státy (od ceny chleba až po zdravotní pojištění).

Tabulka ročních platů (v tisících dolarů):

($000)	USA	Británie	Francie	Německo	Česko	Rusko
president	400	-	220	267	148	156
premiér	-	200	220	278	120	150
ministr	210	188	146	225	85	120
poslanec	174	105	105	121	45	89
HDP na hlavu	59	44	43	50	35	28

(jiné srovnávací měřítko pro jednotlivé země poskytuje kupní síla průměrné mzdy PPP)

Při přepočtu na dolary jsem vycházel z momentálních kursů:

1 USD = 0.71 GBP = 0.81 EUR = 20.4 CZK = 56.5 RUB

Kromě informací vázaných v záhlaví tabulky jsem použil tyto zdroje:

(gb) Salaries of Members of the UK Parliament(gb) The UK's highest paid politicians(de) Merkel earns more than Holland(de) How much do Western European presidents make(ru) Putin cuts salaries(ru) Ministry of Finance data on the salaries of Ministers

Pokud vás toto téma zajímá, další informace najdete zde:

List of salaries of heads of state and governmentHow does Europe pay its politiciansWorld leaders' salariesRoyal salariesHow the Queen of England gets paidSaudi Ministers' reduced salary levels revealedFive US states with highest and lowest paid politicians

+++++++++

Předchozí články ze série Sfinga.