Kočičkám k svátku

29. 10. 2014 9:09:44
Kočka je tvor svéhlavý a nevypočitatelný. Našimi životy prochází nejen s noblesou královny ze Sáby, ale také s vrtošivostí neurotického tajfunu. S její přízní si vůbec nezahrávejte. Svou nelibost dokáže dát najevo rezolutněji

Nemůže nás proto překvapit, že se kočky nedokážou shodnout ani na tom, kdy by vlastně měly mít svátek. Mezinárodní den koček se všeobecně slaví 8. srpna. Ovšem celá spousta národů má své výjimky. V Polsku se slaví 17. února, v Japonsku 22. února, v Rusku 1. března a ve Spojených státech dnes - tedy 29. října. V Itálii mají navíc speciální svátek pro černé kočky, který se slaví 17. listopadu. A pokud se to někomu zdá moc jednoduchý, tak v Americe si černé kočky vydupaly podobný svátek 17. srpna. Jestli to takhle půjde dál, tak budou mít kočky brzo nejen devět životů, ale také devět svátků.

A to jsem ještě trochu nevěřícně přešel 22. leden, což - pokud to nevíte - je den, kdy máte kočkám odpovědět na všechny jejich otázky. No, nekoukejte na mě jako svatý z vorloje - já si to nevymyslel. Takže v lednu žádnýho sněhuláka, milí kočičkáři, ale hybaj do knihovny a studovat. Co kdyby se Vás kočka zeptala, jak přichází na svět koťátka. Nebo jaké je hlavní město Bolívie. Jen si to pěkně zatrhněte v kalendáři - 22. ledna je Den odpovědí na otázky Vaší kočky.

První národní svátek koček se v USA slavil poměrně nedávno - v roce 2005.  Na jeho vzniku má lví podíl autorka a aktivistka Colleen Paige, jejímž prvotním cílem bylo obrátit pozornost veřejnosti k problémům adopce koček. Proč se však slaví zrovna 29. října jsem se zatím nikde nedozvěděl. Inu, i kočky mají svá tajemství.

Ale abych o čičinách jenom planě neřečnil, přidám k jejich oslavě jednu příhodu ze života.

Před mnoha lety mě jedna kolegyně požádala, abych se přes prodloužený víkend staral o jejich kocoura jménem Pelé (nejspíš si v mládí hrál rád s klubíčkem). Přesně mi vysvětlila kam a jak mám nasypat jeho granule, jak doplnit vodu do jeho samopřikapávací občerstvovací stanice a jak pomocí hrubého sítka vyčistit jeho toaletu - procesem vzdáleně připomínajícím hledání zlatých nugátů. Ovšem hlavně mi kladla na srdce, abych s Pelém každý večer pohovořil, pohladil ho, pošimral pod bradou, hodil mu míček, trochu si s ním pohrál - no zkrátka, jak by řekl náš velící důstojník na vojně, abych s ním provedl sociální interakci.

Tak jo.

První večer se opatrně vloupám do apartmentu, abych náhodou někoho nevyplašil a nikde nikdo. Svědomitě doplním zásoby přesně podle instrukcí a začnu chodit po bytě a volat "Pelé, Pelé", abych mohl kocoura nenásilně vtáhnout do několika zábavných her, které jsem pro něho během dne vymyslel (například pexeso s rybičkama nebo rozvernou variantu dětské hry "Pelé vstávej - kolik je hodin").

Kočky ale nikdy nedělají to, co chcete vy. Dělají jenom to, co chtějí samy. A jak se zdá, Pelé taky celý den přemýšlel a zjevně dospěl k závěru, že budeme hrát na schovávanou.

Budiž. Jako příslušník silnějšího druhu si mohu dovolit trochu velkorysosti. Prohledal jsem tedy celou kuchyň, každý kout v obýváku jsem prosmejčil dvakrát a teprve v ložnici pod postelí jsem ho načapal. Pamětliv, že mám s kočkou verbálně komunikovat, hlásím "deset, dvacet, Pelé pod postelí". Pelé nic.

Konejšivě na něj mluvím, ruku k němu vztahuju, pískám na něj, dělám na něj čičiči. Pelé nic.

A tak tam oba ležíme na podlaze. Já jako stáhnutá medvědí kůže, Pelé jako voják v kulometném hnízdě. Chvíli na sebe koukáme a mhouříme při tom oči jako westernoví pistolníci před slavnou přestřelkou u O.K. Corral. Myslím, že mu začíná být jasné, že se odtud nehnu, dokud nevyloudím sociální interakci. Pohne hlavou jako by se chystal něco říci. Zaškrábu nehtem o koberec, abych stimuloval jeho přirozenou hravost.

V nečekaném gestu vstřícnosti vysune Pelé jednu tlapičku před sebe a zdá se, že právě dospěl k vnitřnímu rozhodnutí opustit podmatracový azyl. Neodvažuju se ani dýchat, natož dutat - když v tom se náhle z nitra mé náprsní kapsy ozve hlasité: Haf! Haf! Haf! Haf!

Hrome! Zapomněl jsem, že jsem si před měsícem nahrál na mobil štěkací vyzvánění a má kolegyňka určitě volá, zda je vše v pořádku.

Pelé nečeká ani vteřinu. Okamžitě a střelhbitě opouští postelové podloubí a několika přískoky se vrhá pod masívní prádelník, což je v kočičím světě zřejmě účinný protiatomový bunkr. No tak teď už nic nenadělám. Vzal jsem tedy hovor a přiznal, že tohle kolo šachové partie jsem prohrál kontumačně. Pak jsem ve stručnosti celou historku vylíčil a s pocitem špatně vykonané práce se vytratil z apartmentu.

Ale nezahořkl jsem. Kočky dvounohé i čtyřnohé mám rád a k jejich svátku jim přeju všechno nejlepší. A ať se klidně třeba pudrujou...

Andrew Lloyd Webber: The Cats (Jellicle Ball)

Autor: Jan Řeháček | středa 29.10.2014 9:09 | karma článku: 23.58 | přečteno: 1126x

Další články blogera

Jan Řeháček

Impresionisté na hladině

Když se na podzim objevily barvy na stromech, všiml jsem si, že se občas zrcadlí v našem potoce či rybníčku. Tak jsem na ně zamířil objektiv a vyšly z toho roztěkané výtvarné kreace, za které by se nemusel stydět ani Claude Monet.

9.3.2024 v 9:09 | Karma článku: 20.23 | Přečteno: 203 | Diskuse

Jan Řeháček

AI Art: co už umí a co ještě ne

Loni jsem trochu experimentoval s malířskými schopnostmi tehdy nastupující generativní AI Art. Letos, za dlouhých zimních večerů jsem si na to vzpomněl a napadlo mne podívat se, jak moc za ten rok AI pokročila. Nu, posuďte sami.

15.2.2024 v 9:09 | Karma článku: 16.53 | Přečteno: 278 | Diskuse

Jan Řeháček

Není větvička jako větvička

Stromy a jejich rozeklaná větvoví jsou sochařská díla. V létě to ale nepoznáte, protože přírodní majstrštyky zakrývá koruna. Jakmile ale podzim povolá svá vojska zpět do zálohy, ladná elegance dřevěných křivek vystoupí do popředí.

9.2.2024 v 9:09 | Karma článku: 19.25 | Přečteno: 337 | Diskuse

Jan Řeháček

Co rok dal

Začátek nového roku je tradičně příležitostí k ohlédnutí za rokem starým, takže jsem prohrábl archív a vylovil z něho pár fotografií z našeho parku, které si nenalezly cestu do některého z předchozích tématických blogů.

9.1.2024 v 9:09 | Karma článku: 16.65 | Přečteno: 166 | Diskuse

Další články z rubriky Společnost

Tomáš Vodvářka

Velký pátek jako příležitost

Už několik let je v "portfoliu" státních svátků i Velký pátek, který by mohl být vhodnou příležitostí k uvědomění si tzv. evropských hodnot, s nimiž se poslední léta mediálně žongluje.

28.3.2024 v 9:34 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 62 | Diskuse

Filip Vracovský

Jak to vypadá Mordor ( Rusko ) už nám klepe na dveře ?

Krátká předsváteční úvaha ... Taky vás některé uklidňující zprávy spíš rozruší ? Račte vstoupit .....

28.3.2024 v 9:00 | Karma článku: 8.44 | Přečteno: 187 |

Michael Laitman

Odhalení tajemství Knihy života

Jeden mudrc kdysi řekl: „Člověk musí získat jak vědomosti, tak moudrost.“ Na otázku, jaký je mezi nimi rozdíl, odpověděl: „Vědomosti se získávají čtením knih, moudrost se získává čtením knihy, kterou jsi ty sám.“

28.3.2024 v 4:14 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 25 | Diskuse

Tadeáš Firla

KSČM a Jan Ámos Komenský

Myslím, že politické, nebo náboženské symboly mají veliký význam a pro některé lidí hodně znamenají. Dnes jsem si všiml dvou. Vedle sebe ve skříňce - logo KSČM a portrét Jana Ámose Komenského. Je to změna mysli, nebo pouhá fraška?

28.3.2024 v 1:25 | Karma článku: 8.97 | Přečteno: 129 | Diskuse

Václav Kunft

Krásná česká královna Viola Těšínská.

O Viole Těšínské je zoufale málo písemných zmínek. Není divu, nebyla příliš významná a manželkou panovníka byla pouze rok. O to víc může pracovat fantazie.

27.3.2024 v 15:05 | Karma článku: 14.75 | Přečteno: 342 | Diskuse
VIP
Počet článků 400 Celková karma 18.67 Průměrná čtenost 922

Devátý nejhorší kuchař na světě, odpůrce politické překorektnělosti, začínající marťan, neúnavný konzument točeného kyslíku a jazykový dobrodruh ab incunabulis. Člen Analytického piva a Gustavu pro jazyk český. Správce Vojensko-českého slovníku.

Rána pro britskou monarchii. Princezna Kate má rakovinu, chodí na chemoterapii

Britská princezna z Walesu Kate (42) se léčí s rakovinou. Oznámila to sama ve videu na sociálních sítích poté, co se...

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...

Stále víc hráčů dobrovolně opouští Survivor. Je znamením doby zhýčkanost?

Letošní ročník reality show Survivor je zatím nejkritizovanějším v celé historii soutěže. Může za to fakt, že už...