Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Tvrzení chrámu 9 (ženy)

Protože se blíží svátek sv. Valentýna, bude dnes řeč hlavně o ženách. A když o ženách, tak samozřejmě také o přechylování. Koneckonců, pitvat budu opět náš jazyk vezdejší.

Existuje jeden velmi dobrý důvod proč máme instituci soudců. Ani sebeúplnější sbírka paragrafů nedokáže přesně vykolíkovat hranice zákona. Kdyby to dokázala, mohli bychom do právního kadlubu vytesat všechny možné morální normy a pak už by stačilo jen odlévat justiční bábovičky. Jenže život je komplikované bludiště a o unáhlená rozhodnutí, postranní motivy, polehčující okolnosti a skryté vlivy v něm není nouze. Podrobně vypočítávat všechny možné podpřípady daného paragrafu je nepraktické. A tak si lidstvo na cestě k Právu vynalezlo soudní stolici a posadilo na ni obzvlášť uvážlivé a rozšafné osobnosti, které za mírný poplatek zváží jak daný zákon v konkretní situaci aplikovat.

Jazyk je na tom podobně. Bylo by bláhové očekávat, že nám Pravidla dají jednoznačnou odpověď na každé jazykové dilema, která se nám připlete pod pero. Gramatika ani pravopis navíc nejsou žádné absolutní abstrakce. Stejně jako se mění společnost a její pojetí zákonnosti, mění se i jazyk a jeho úzus. Jistě, zdravé jádro jazyka se během jedné generace příliš nezmění. I ten největší lajdák by napsal slovo "nacista" s tvrdým y pouze v případě, že by mu to v úzké malostranské uličce přikázal muž v hnědé bundě. Ale jsou případy, které jsou méně jasné a tam by měli v roli soudců zasuplovat všichni mluvčí daného jazyka.

Krásným příkladem je přechylování cizokrajných ženských příjmení. Oblíbené to téma kavárenských dišputací a blogových přestřelek. Přechylovat nebo nepřechylovat - to je oč tu běží! Serena Williams versus Serena Williamsová, padesáté osmé podání. Ale aby to páni soudci neměli tak jednoduché, tak za každou z obou variant stojí jeden více než pádný důvod (a tím pádem také batallion neústupných příznivců).

Na jedné straně se internacionalisté bijí v hruď, že osobám - a ženám zvlášť - se nemá prznit jméno. Příjmení dámy je posvátné a čeština nemá žádné právo ho komolit. Notabene způsobem, který naznačuje odvozeninu z mužského základu. Hillary má v rodném listu jasně napsáno Clinton a basta fidli. Používáme-li jinou než původní formu, prokazujeme tím nositelce jména nedostatek respektu.

Lehký protiargument: Paris je v češtině Paříž a Genoa Janov a ani Francouzi ani Italové se tím evidentně necítí nijak pohoršeni.

Na straně druhé se tradicionalisté čepýří, že přechylování je pradávným gramatickým nástrojem umožňujícím, aby se ženské příjmení mohlo ve větě chovat přirozeně. Šel jsem na oběd s Anežkou Novák (nebo dokonce Novákem) není to pravé ořechové. A že se tím jméno trochu hláskově načechrá není žádná tragedie. Koneckonců, i mužská jména si při skloňování užijí svůj příděl "komolení" (Novák - Novákem - Novákovi). Napíšou-li v českých novinách, že presidenta Baracka Obamu navštívila britská delegace, neznamená to ještě, že si americký velvyslanec musí začít stěžovat, že jeho president se nejmenuje Baracka Obamu. Zkrátka každá gramatika má své zákonitosti a snažit se cizí jméno zakonzervovat v nesklonné podobě na mě někdy působí zbytečně křečovitě.

Lehký protiargument: Zpěvačka Petra Janů. Ta si se skloňováním svého příjmení taky nemusí moc lámat hlavu.

Sečteno a podtrženo: na obou stranách Přechýlené Barikády najdeme solidní kousek pravdy. A přestože Ústav pro jazyk český se kloní k přechylování, myslím, že v tomto případě bychom břímě finálního soudu mohli ponechat na občanech. Ať si každý zváží sám, který z obou pádných důvodů je mu bližší a do jaké míry.

Ono to rozhodnutí totiž závisí na mnoha faktorech.

Přijde mi, že v prvním pádě se nepřechýlená varianta snese daleko lépe než v pádech ostatních. "Volby vyhrála Hillary Clinton" mi žádnou vyrážku nepřivodí (myslím jazykovou). "Šel jsem na oběd s Hillary Clinton" už mě trochu tahá za uši, protože bych si tam podvědomě rád zaskloňoval a nemůžu. Občas nám v nesnázích pomůže vžitá forma. Z dob komunismu si pamatuji na Margaret Thatcherovou a nepovažuji to za nějakou kromobyčejnou zlotřilost. Prostě jsem si na to zvykl. Na druhé straně přechýlení Agathy Christieové na mě i dnes působí jako zločin v dezorient expresu.

Svou roli hraje i kontext, ve kterém se celé přechylovací drama odehrává. Píšeme-li fejeton pro Věstník úpického svazu politických komentátorů (známý též pod krycím názvem Hospoda Na růžku), tak asi není potřeba si s problémem lámat hlavu. Pokud se ale jedná o text pro webovou stránku ministerstva zahraničí, kde je velká šance, že si jej přečtou i cizinci s částečnou znalostí našeho jazyka, nepřechýlená varianta by se měla vzít v úvahu.

Důležitá je také hlásková struktura jména. Tam, kde připomíná běžná česká slova nemám s přechýlením problém: Hassanová jako Jasanová. Clintonová jako Antonová. Budiž. U jmen exotických na mě ale přechýlení působí trochu jako parodie. Khin Kyiová. Matia Chowdhuryová. Khaleda Ziaová. Susana Chouová. Nyam Tuyaaová. V těchto případech - přestože přechylování celkem fandím - už bych se asi mírně vzpěčil. Roubování českého štěpu na exotický kmen mi připadne poněkud nešťastné - asi jako kombinace Beatrice Vopičková. A což teprve tradičně dlouhá thajská jména... Tam by ta tři písmenka navíc mohla způsobit dopravní zácpu: Kobkarn Wattanavrangkulová.

A přihlédnout bychom měli též k tomu, zda by uvedením nepřechýleného jména mohlo dojít ke zmatení čtenáře. A tím nemám na mysli pouze klasický chyták: "Stone navštívila Roberts". Pokud je první jméno Catherine, tak je asi jasné, že se jedná o ženu a můžeme si klidně lajsnout Catherine Ashton, aniž bychom zapřičinili genderovou neurčitost. Ovšem je-li křestní jméno Rabri a chceme zdůraznit, že se jedná o indickou političku a ne politika, měli bychom nejspíš tasit variantu Rabri Deviová. Samozřejmě, kdo přechylování bytostně nesnáší, může se i nadále uchýlit k popisu: indická politička Rabri Devi.

Nuže, co říci závěrem? Prosekávat přehledné a jasně definované stezky takovou houštinou možností, vyjímek a speciálních pravidel by byl vpravdě sysifovský úkol. Myslím, že i ta nejelitnější lingvistická četa Karlovy University by skončila s přehřátými mačetami. Trocha volnosti by tady autorům určitě prospěla. A  ubylo by vyrvaných vlasů.

+++

Datová pitva u Týnce (22. srpna 1423)

Technická poznámka: asi před rokem se mě jeden čtenář zeptal, zda by se statistické údaje daly vycucat také z blogů  individuálních bloggerů. V příštím Tvrzení udělám testovací kolo pro takové zpracování (bude se skládat z běžných číselných údajů - průměrná délka slov, frekvence, podíl běžných slov atp - a potom ze slov, které daný blogger používá častěji než ostatní). Jako testovací křečky mám připraveny dva pány a dvě dámy, nicméně pokud si chce někdo nechat vlastní blogy prosvítit statistickou lampou, můžete se přihlásit v diskusi (pokud máte na kontě alespoň 25 blogů, jinak si statistika vyláme zuby).

V dnešní pitvě se nejprve podíváme, zda mají blondýnky i v jazyce zajištěno místo na výsluní. A uvidíme, že mají - a to poměrně drtivě. V první tabulce vidíme relativní četnost (v setinách procent) slovních skupin reprezentujících vlasové typy žen, nejprve ve všech blozích a pak zvlášť v mužských a ženských. Poslední sloupec ukazuje normalizovaný rozdíl mezi muži a ženami. Kategorie "rusovláska" obsahuje i slovo "zrzka" a její varianty.

všemužiženyrozdíl
blondýna0.1540.1180.255-0.894
rusovláska0.0400.0360.051-0.373
bruneta0.0320.0230.058-1.097
černovláska0.0200.0160.031-0.786

V dalším experimentu se zaměříme na přechylování. Vybral jsem si 12 celkem známých veřejně činných žen ze zahraničí a podíváme se, jak bloggeři v těchto případech nakládají s jejich příjmením. První dva sloupky ukazují počet přechýlených a nepřechýlených variant za poslední dva roky. Procenta pak udávají poměr přechýlených variant ve všech blozích a pak zvlášť v mužských a ženských (pro ty už ale neukazuju absolutní počty, protože by se do tabulky nevešly).

Za filmové herečky jsem pro srovnání přidal do tabulky Sophii Loren. Hvězdy se většinou nepřechylují. A mnohde by to taky bylo o zlomjazyk: Marilyn Monroe, Angelina Jolie atd.

jménonepřechýlenápřechýlenápřech.
2472496.896.896.9
13096.8100.96.3
12295.695.0100.
22793.192.9100.
2915384.085.280.0
591219078.779.575.4
3211077.483.235.3
3210276.178.553.8
3611476.084.811.1
5312169.576.652.0
574544.148.88.3
11215.425.00.0

Hillary jsem do tabulky nezahrnul, protože její nepřechýlené příjmení Clinton se kryje s příjmením jejího manžela (a na bázi jednotlivých slov se tudíž nedá rozlišit), ale z malého vzorku, který jsem prozkoumal jinou metodou, bych odhadl, že její procento přechýlených variant je někde mezi 95 a 100.

A na závěr něco z jiného soudku: aktualizace dvou grafů z Tvrzení 7, které ukazují, jak se za poslední dva roky vyvíjel blogerský zájem o témata "islám" a "uprchlíci".

 

Související články:

Tvrzení chrámu 1 (karma)Tvrzení chrámu 2 (statistika)Tvrzení chrámu 3 (koření)Tvrzení chrámu 4 (politika)Tvrzení chrámu 5 (asociace)Tvrzení chrámu 6 (tradice)Tvrzení chrámu 7 (vývoj)Tvrzení chrámu 8 (imigrace) 

Píší blogérky jinak než bloggeři?Diskutuji - tedy jsem

Autor: Jan Řeháček | úterý 9.2.2016 9:09 | karma článku: 18,84 | přečteno: 469x
  • Další články autora

Jan Řeháček

Jaro: das ist nur die erste Phase

Jaro má v našem parku tři fáze, které jsem výstižně pojmenoval: první, druhá a třetí. Toto je svědectví o první z nich. Můžeme s ním nesouhlasit, můžeme proti němu protestovat, ale to je asi tak vše, co s tím můžeme dělat, Járo.

9.4.2024 v 9:09 | Karma: 16,66 | Přečteno: 416x | Diskuse| Fotoblogy

Jan Řeháček

A je po Velikonocích. A nejen po nich.

Globální kotlík zavěšený nad ohněm inkluze a diversity pomalu vytlačuje národní státy, vyrůstající ze sdíleného kulturního podhoubí. Tomuto trendu se nově přizpůsobuje i řada českých svátků s jejichž novelizací vás chci seznámit.

1.4.2024 v 9:09 | Karma: 21,15 | Přečteno: 457x | Diskuse| Společnost

Jan Řeháček

Impresionisté na hladině

Když se na podzim objevily barvy na stromech, všiml jsem si, že se občas zrcadlí v našem potoce či rybníčku. Tak jsem na ně zamířil objektiv a vyšly z toho roztěkané výtvarné kreace, za které by se nemusel stydět ani Claude Monet.

9.3.2024 v 9:09 | Karma: 22,50 | Přečteno: 322x | Diskuse| Fotoblogy

Jan Řeháček

AI Art: co už umí a co ještě ne

Loni jsem trochu experimentoval s malířskými schopnostmi tehdy nastupující generativní AI Art. Letos, za dlouhých zimních večerů jsem si na to vzpomněl a napadlo mne podívat se, jak moc za ten rok AI pokročila. Nu, posuďte sami.

15.2.2024 v 9:09 | Karma: 17,90 | Přečteno: 370x | Diskuse| Ostatní

Jan Řeháček

Není větvička jako větvička

Stromy a jejich rozeklaná větvoví jsou sochařská díla. V létě to ale nepoznáte, protože přírodní majstrštyky zakrývá koruna. Jakmile ale podzim povolá svá vojska zpět do zálohy, ladná elegance dřevěných křivek vystoupí do popředí.

9.2.2024 v 9:09 | Karma: 19,45 | Přečteno: 434x | Diskuse| Fotoblogy

Jan Řeháček

Co rok dal

Začátek nového roku je tradičně příležitostí k ohlédnutí za rokem starým, takže jsem prohrábl archív a vylovil z něho pár fotografií z našeho parku, které si nenalezly cestu do některého z předchozích tématických blogů.

9.1.2024 v 9:09 | Karma: 17,23 | Přečteno: 229x | Diskuse| Fotoblogy

Jan Řeháček

Politické školení mužstva: Pyšná princezna

Roto končit! Pozor! (vejde útvarový politruk) Soudruzi vojáci, kapitál se potácí. Ale sám se nám na smetiště dějin nevypotácí. My mu musíme co, soudruzi? No? Nikdo? No, my mu musíme pomoci, vy hlavy hovězí!

31.12.2023 v 9:09 | Karma: 25,82 | Přečteno: 908x | Diskuse| Poezie a próza

Jan Řeháček

Ten podzim se nám hezky vybarvil

Každý podzim je v našem parku trochu jiný. Stromy, které by loni přešminkovaly i šestnáctku před prvním rande, jsou letos pobledlé jako Rusalka. A ty, které se zprvu barevně upejpaly, se najednou utrhly z řetězu. Jak řezníkův pes.

9.12.2023 v 9:09 | Karma: 19,07 | Přečteno: 322x | Diskuse| Fotoblogy

Jan Řeháček

Paroháčů je letos dost

Srnka je v našem parku jako houska na krámě. Zato setkání s jelenem si člověk musí považovat. Letos jsem ale náhodou objevil, kde se srocují: na záložním travnatém parkovišti, kterému se říká Gil's Hill, těsně před západem slunce.

9.11.2023 v 9:09 | Karma: 19,30 | Přečteno: 346x | Diskuse| Fotoblogy

Jan Řeháček

Chřadnoucí prales - pod vodou i nad ní

O korálovém útesu se říká, že je to "dešťový prales" oceánu. Biodiversita, kterou reprezentuje je ohromující. Totéž platí i o jeho suchozemském ekvivalentu. Bohužel, oba ekologické systémy se dostávají na seznam ohrožených druhů.

27.10.2023 v 9:09 | Karma: 14,26 | Přečteno: 261x | Diskuse| Životní prostředí a ekologie

Jan Řeháček

Letní kvítí

Primární sezónou květů je sice jaro, ale ani léto není v našem parku z pohledu barev úplná nuda. Tady je malá fotovonička složená z příspěvků místní flory. Aneb kdo nekvete s námi, kvete proti nám.

9.10.2023 v 9:09 | Karma: 17,88 | Přečteno: 191x | Diskuse| Fotoblogy

Jan Řeháček

Plody léta

Léto je časem zrání a ani v našem parku tomu není jinak. Zajímavé plody nabízí říše rostlinná i živočišná. Tady je malý průřez letošní nabídkou: asijské maliny, kuriózní houby a malí mývalové. Ceny jsou mírné: léto létá zdarma.

9.9.2023 v 9:09 | Karma: 16,17 | Přečteno: 308x | Diskuse| Fotoblogy

Jan Řeháček

Kvetoucí fuga (Beethoven)

V Beethovenově Misse Solemnis nalezneme spoustu skrytých drahokamů, které zde leží prakticky nepovšimnuty, protože celková hudební struktura této Mše je na první poslech naprosto neprůstřelná. Jedním z nich je fuga v závěru Creda.

27.8.2023 v 9:09 | Karma: 14,39 | Přečteno: 321x | Diskuse| Kultura

Jan Řeháček

Sovy a supi

V našem parku také poletuje spousta zajímavých ptáků. Tak jsem jich pár vyfotil. Sovy jsou sice nočními živočichy, ale na jaře se občas dají zastihnout i za denního světla. A za pár šupů k nim přihodím ještě pár supů. Ať nežeru.

9.8.2023 v 9:09 | Karma: 20,92 | Přečteno: 342x | Diskuse| Fotoblogy

Jan Řeháček

Vlčí západy

Při procházkách naším parkem občas fotím západy slunce z vyvýšeného travnatého parkoviště zvaného Gil's Hill. Říkám jim Vlčí západy. Jednak proto, že mají zhusta barvu vlčích máků a jednak proto, že náš park se jmenuje Vlčí past.

9.7.2023 v 9:09 | Karma: 16,96 | Přečteno: 344x | Diskuse| Fotoblogy

Jan Řeháček

Za devatero fotkami: Malebné peklo

Já to tušil, že jednou skončím v pekle. Jen jsem si představoval, že vstup bude mít z nějaké islandské sopky. Houbeles! Jeho vchod se nalézá poblíž vesničky Medkovy Kopce nedaleko Hlinska. "Lasciate ogne speranza, voi ch'intrate".

21.6.2023 v 9:09 | Karma: 19,13 | Přečteno: 368x | Diskuse| Fotoblogy

Jan Řeháček

Sedm divů jara

Po dlouhém barevném půstu zimní šedi působí návrat jarní kavalerie jako zjevení. V našem parku v tomto období kvete několik dřevin, s jejichž uměleckými kreacemi bych vás v tomto blogu rád seznámil. Matička příroda dokáže kouzlit.

9.6.2023 v 9:09 | Karma: 16,12 | Přečteno: 233x | Diskuse| Fotoblogy

Jan Řeháček

strž

V dnešním pokračování poetického cyklu "Bez básně a Hany" se nedozvíme jakou krevní skupinu mají nejraději novozélandští upíři a zda je tuna pampeliškového chmýří těžší než sbírka maturitních příkladů z matematiky.

29.5.2023 v 9:09 | Karma: 14,28 | Přečteno: 296x | Diskuse| Poezie a próza

Jan Řeháček

Devět zastavení času

Příroda se mění pomalu, ale jistě. Den ze dne nic nepostřehnete, ale když se na známá místa vrátíte za pár týdnů, naleznete desítky drobných změn. Tak jsem se na třech místech našeho parku devětkrát zastavil, abych je zachytil.

9.5.2023 v 9:09 | Karma: 16,36 | Přečteno: 295x | Diskuse| Fotoblogy

Jan Řeháček

Cesta do hlubin duše (Beethoven)

Lidská duše je odvěkou hádankou, na které si vylámaly zuby celé generace psychologů, teologů a filosofů. Tajuplný komplex uvnitř každého z nás. Pro mne je definicí lidské duše Beethovenův 14. smyčcový kvartet cis moll, op. 131.

30.4.2023 v 9:09 | Karma: 14,42 | Přečteno: 289x | Diskuse| Kultura
  • Počet článků 402
  • Celková karma 19,53
  • Průměrná čtenost 920x
Devátý nejhorší kuchař na světě, odpůrce politické překorektnělosti, začínající marťan, neúnavný konzument točeného kyslíku a jazykový dobrodruh ab incunabulis. Člen Analytického piva a Gustavu pro jazyk český. Správce Vojensko-českého slovníku.