Homo saprment

21. 06. 2018 9:09:09
Víte, co má bludiště mezilidských vztahů společného s fotbalem? Ani jedno nemá logiku. A protože během poločasové přestávky není do čeho píchnout, napsal jsem tři minizamyšlení o prapodivných zákonech panujících v tomto labyrintu.

(1) Méně je někdy více

Před časem jsem poslal do kolen jednoho svého kamaráda - výborného kuchaře - když jsem mu barvitě vylíčil, jakým způsobem připravuji svůj oblíbený pokrm, kterému odborně říkám "Výběr ledničky proti zbytku světa". To se prostě nažhaví pánvička s olejem, pak se rázným pohybem otevře lednička a na co se dostane zálusk, to se naseká na prkýnku a vhodí do smažiště. Padni komu padni. A aby nevznikly pochyby o případné diskriminaci některých aromatických kategorií, poznamenal jsem, že mi nedělá žádné morálně-volní potíže do zárodku budoucí číny picnout lžičku meruňkové marmelády.

Můj kamarád po tomto popisu obrátil oči v sloup a poučil mne, že opravdový kuchař pracuje maximálně se dvěmi až třemi pečlivě sladěnými chutěmi a cokoliv navíc si koleduje o udělení výroční ceny pejska a kočičky. A je fakt, že když přijdu do nějaké vybranější restaurace, obvykle na talíři nenajdu více než 2-3 kulinářské komponenty.

Nedávno jsem si uvědomil, že i v hudbě to funguje podobně. Nejhezčí souzvuk je dvojtón, ve kterém se frekvence smísí v přesném poměru určitého malého zlomku. I ze tří nebo čtyř tónů se dá stále udělat libozvučný akord, ale jakmile do něho těch tónů nacpete pět nebo dokonce více, začne vás to tahat za uši. Poměry frekvencí se otupí vzájemnými srážkami a jemně vytříbená harmonie se s hlasitým žbluňknutím utopí v kolotajícím guláši kakofonie.

A přesně z toho samého důvodu se vyhýbám akcím, na kterých je příliš mnoho lidí. Tam se té vjemové přeplácanosti lze jen stěží bránit. Naproti tomu, sejdou-li se pouze 2, 3 nebo 4 pečlivě vybraní besedníci, nejlépe v nějaké tiché vinárně, každý si s sebou přinese určitou frekvenci a při troše dobré vůle - podpořené skleničkou zkapalněného léta - z nich vznikne krásná harmonie. A čím jsem starší, tím víc dávám těmto komorním dýchánkům přednost. Pravda, i mne občas osud zavěje na velké sleziny, kde vám za pět minut potřese pravicí rota vágně povědomých obličejů a kde společenští motýlkové radostně poletují od hloučku k hloučku, zlákáni pylem nejnovějších drbů. Ale přesto, že to rojení většinou přežiju bez trvalejších následků na zdraví, není to můj šálek čaje.

+++++++++

(2) Pozor na přátele přátel

Kdysi dávno se nám jeden profesor matematiky snažil vysvětlit, co je to tranzitivní relace, a jako příklad uvedl přátelství. Je-li A přítelem B a B je současně přítelem C, pak A bude také přítelem C.

Postupem času jsem ale zjistil, že v životě to nefunguje tak jednoduše jako v matematice. Už několikrát se mi stalo, že jsem se spřátelil se dvěma lidmi, kteří si lidově řečeno nemohli přijít na jméno. Přestože jsem ani s jedním neměl nejmenší problém, oni se mezi sebou vyloženě nesnášeli. A naopak s lidmi, kterým na jméno nemohu přijít já máme často společné přátele. Náklonnost se tedy zdaleka nepřenáší tak snadno jako nerovnosti nebo podmnožiny. Jinými slovy, přítel mého přítele může být docela dobře mým nepřítelem.

Myslím si, že důvod je celkem jednoduchý - k přátelství stačí jen částečný souzvuk duší (ať už si ho představujeme jako dostatečný průnik zájmů nebo příbuznost ideologických preferencí). A zatímco dva z mých přátel mohou každý souznít s jinou částí mé duše, vzájemně nemusí mít vůbec nic společného.

Představme si duši jako sadu složenou ze čtyř písmenek, přičemž společné vlastnictví dvou písmenek bude postačující ke vzniku přátelství. Pokud moje sada bude (ABCD), tak mohu mít klidně dva přátele - řekněme (ABEF) a (CDGH) - se kterými sdílím písmenka AB, respektive CD. Oni sami ale navzájem nesdílejí vůbec nic. Nespojuje je ani Ň. Doslova i přeneseně. Nemají na čem by své přátelství vybudovali a proto mohou být v krajním případě i zapřísáhlými nepřáteli.

A z toho plyne poučení, že profesoři matematiky nemají vždy úplnou pravdu.

+++++++++

(3) Nesnesitelná křehkost lidských vztahů

Kdysi jsem v jedné firmě potkal člověka, který byl vedením podniku systematicky drcen. Občas mu přesunuli dovolenou na jiný termín, občas mu znenadání hodili na krk šibeniční termín a obecně práce, kterou dostával, nebyla úplně nejzajímavější. Přesto ho nic z toho neodradilo a ve firmě i nadále s chutí usilovnou pracoval. Po třech letech ale zničehonic podal výpověd a to jen proto - jak jsme dodatečně zjistili - že se jedna z jeho spolupracovnic na poradě půl hodiny vykecávala o ničem. Najednou to v něm bouchlo a ještě téhož odpoledne zmizel. Navždy.

A stejně tajuplné spodní proudy fungují i ve vztazích mezi oběma pohlavími. Znal jsem jednu holku, kterou její přítel, certifikovaný pán tvorstva, vysloveně dusil. Hádky na denním pořádku, ponižování na veřejnosti žádná výjimka, občas padla i nějaká ta rána, a přesto se dotyčná tím vším statečně prokousávala. Jenže jednoho krásného dne jako když utne. Rozchod na hodinu. Sbohem a šáteček. Finito. A když jsem s ní po pár měsících mluvil, přiznala se, co jí k tomu rozchodu dokopalo. On jí úmyslně rozbil její oblíbený hrníček.

A tak jsem postupem času dospěl k poznání, že lidské vztahy mají svou vlastní nelineární dynamiku. Někdy bušíte pětikilovým kladivem do skleněné vázy a ona drží jak helvétská víra. Ani škrábnutí na jejím povrchu nenajdete. A pak do ní ze strany zlehka ťuknete stříbrnou lžičkou a prásk! Váza se rozletí na tisíc drobných kousků.

A vlastně jsem dodnes nezjistil, zda je to proto, že tou příslovečnou poslední kapkou, kterou přeteče pohár, bývá často úplná prkotina a nebo proto, že lidské vztahy - stejně jako jeden bájný řecký hrdina - mají svou Achillovu patu. Jakousi čáru tektonického zlomu, se kterou není radno si zahrávati.

+++++++++

Předchozí články ze série Sfinga.

Autor: Jan Řeháček | čtvrtek 21.6.2018 9:09 | karma článku: 18.58 | přečteno: 310x

Další články blogera

Jan Řeháček

Impresionisté na hladině

Když se na podzim objevily barvy na stromech, všiml jsem si, že se občas zrcadlí v našem potoce či rybníčku. Tak jsem na ně zamířil objektiv a vyšly z toho roztěkané výtvarné kreace, za které by se nemusel stydět ani Claude Monet.

9.3.2024 v 9:09 | Karma článku: 20.41 | Přečteno: 205 | Diskuse

Jan Řeháček

AI Art: co už umí a co ještě ne

Loni jsem trochu experimentoval s malířskými schopnostmi tehdy nastupující generativní AI Art. Letos, za dlouhých zimních večerů jsem si na to vzpomněl a napadlo mne podívat se, jak moc za ten rok AI pokročila. Nu, posuďte sami.

15.2.2024 v 9:09 | Karma článku: 16.53 | Přečteno: 278 | Diskuse

Jan Řeháček

Není větvička jako větvička

Stromy a jejich rozeklaná větvoví jsou sochařská díla. V létě to ale nepoznáte, protože přírodní majstrštyky zakrývá koruna. Jakmile ale podzim povolá svá vojska zpět do zálohy, ladná elegance dřevěných křivek vystoupí do popředí.

9.2.2024 v 9:09 | Karma článku: 19.25 | Přečteno: 337 | Diskuse

Jan Řeháček

Co rok dal

Začátek nového roku je tradičně příležitostí k ohlédnutí za rokem starým, takže jsem prohrábl archív a vylovil z něho pár fotografií z našeho parku, které si nenalezly cestu do některého z předchozích tématických blogů.

9.1.2024 v 9:09 | Karma článku: 16.65 | Přečteno: 166 | Diskuse

Další články z rubriky Společnost

Veronika Valíková Šubová

Takže Velký pátek

Čtu radostné ódy na Velký pátek a trochu mi trnou zuby. Tedy stručně: na Velký pátek předhodila jedna náboženská parta vrchnosti nepohodlného proroka inovující party a okupační mocnost ho na nátlak jeho souvěrců nechala popravit.

29.3.2024 v 11:16 | Karma článku: 12.37 | Přečteno: 128 |

Rudolf Pekař

Velikonoce nebo svátky jara a tolerance?

Připomínka jara nám přináší příjemné počasí, kvetoucí zahrady a zároveň i změnu názvu Velikonoc na Jarní svátky či Svátky jara. Jaký to má důvod?

29.3.2024 v 10:56 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 32 | Diskuse

Vlastík Fürst

Velkopáteční zastavení může prospět i ateistům

Velký pátek není v naší zemi svátkem moc dlouho. Volný den máme až od roku 2016. Otázkou je, jak s tímto volnem naložíme. Můžeme vyrazit na nákupy či za zábavou, nebo je možné se rozhodnout, že ho budeme „slavit“.

29.3.2024 v 9:05 | Karma článku: 10.79 | Přečteno: 119 | Diskuse

Karel Trčálek

Fialova vláda by měla zvážit nařízení, kterým bude stanoveno, že se v Česku už žije líp!

ANO, bude líp! Pan premiér se opakovaně vyjádřil, že díky vládě se občanům žije už jen lépe a že téměř vše bylo vyřešeno. Tuto skutečnost je však nutné vtělit do vládního nařízení, neboť je smutné, že ne všichni občané to chápou

29.3.2024 v 8:16 | Karma článku: 18.19 | Přečteno: 215 | Diskuse

Filip Vracovský

Česko jako země plná ateistů a agnostiků přesto žije z křestanských tradic a k Rusku

nebo Ukrajině má poměrně blízko. Těžko však může chápat Blízký východ . Než se v další sérii blogů vrátím do kuchyně dovolte ještě jednu úvahu laika....

29.3.2024 v 7:49 | Karma článku: 7.19 | Přečteno: 170 |
VIP
Počet článků 400 Celková karma 18.73 Průměrná čtenost 922

Devátý nejhorší kuchař na světě, odpůrce politické překorektnělosti, začínající marťan, neúnavný konzument točeného kyslíku a jazykový dobrodruh ab incunabulis. Člen Analytického piva a Gustavu pro jazyk český. Správce Vojensko-českého slovníku.

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Velikonoce 2024: Na Velký pátek bude otevřeno, v pondělí obchody zavřou

Otevírací doba v obchodech se řídí zákonem, který nařizuje, že obchody s plochou nad 200 čtverečních metrů musí mít...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...