Hezky napsané, dokonce tak, že jsem některým přirovnáním ani neporozuměl......a já si při tom vlastně skoro uvědomil, jak bídně ji vnímám, že mně u ní jen jihne duše a srdce pláče dojetím, a jindy zase při ní píšu nesmysly v domnění, jak krásně skládám slova nebo s ní divoce kroutím zatáčky za volantem a bouřím se proti všemu a proti všem...občas si řeknu, teď tam musí přijít tahle nota a ona opravdu přijde, ale není to tak ani mým hudebním sluchem, jako spíš zákonitostmi hudby, bohužel si ji nedokáži spustit jen v myšlenkách, aby mi pomohla překonávat dané chvíle...beru ji jako takovou dokonalou schopnost, tedy nadání jiného člověka vypsat stav své mysli v notách, tak jako jiný ji tesá do skály či ve slovech skládá, a myslím, že čím víc je člověk rozervaný, o to líp tvoří...nebo ji beru jako schopnost jiného člověka podmanit pomocí ní jiné, to když se díváš na scénu, která je hudbou umocněna stejně jako třeba modlitba v kostele s varhany a chorálem...je, je nádherná, povznášející, burcující...ale umí být i krutá...a působí na nás rozdílně.....
a děkuji jiným nadaným, že ji mohu, byť jen takto, vnímat
