Čtvrtek 2. dubna 2020, svátek má Erika
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Čtvrtek 2. dubna 2020 Erika

Tvrzení chrámu 6 (tradice)

9. 04. 2015 9:09:50
(aneb proč bysme se netěšili) Jazyk je odrazem i nástrojem našeho myšlení a jako takový musí splňovat poměrně přísná kriteria.

Musí být nejen přesný a výstižný, aby naše myšlenky nezkresloval, ale musí být také elegantní a úsporný, aby nám netrvalo půl minuty se vymáčknout. Zkrátka naše řeč by měla mít to, čemu se dnes říká dobrý design. Nesmí působit humpolácky a musí naše myšlenky tlumočit co nejúčinněji a bez přílišných ztrát. Když se Vám podaří vyfotit krásnou růži, také ji své milé nepošlete v rozlišení 100x200 pixelů.

Samozřejmě ta rozmanitost a výrazové bohatství je relativní pojem a každý jazyk to posuzuje trochu jinak, podle potřeb kultury které slouží. O eskymácách se říká, že mají desítky slov pro sníh. Nám stačí jedno. Ale nemusíme zabíhat do takových extrémů - i běžná angličtina rozlišuje třeba mezi slovy "iceberg" a "glacier", zatímco v české kotlině si vystačíme se slovem "ledovec", protože ani jeho námořní ani vysokohorská varianta se u nás ve volné přírodě nevyskytuje. Na druhé straně si třeba Angličan musí boty navléci nebo obléknout, ale nazutí nepřipadá v úvahu. Akt zouvání i obouvání je jedním z tisíce odstínů na paletě češtiny, který mnoha jiným jazykům zcela chybí. Jazykový vývoj určuje nejen kolik odstínů si na paletě momentálně potřebujeme namíchat, ale také ve kterých situacích máme vzít do ruky jemný štěteček a naopak, kdy si výrazově vystačíme s malířskou štětkou.

Je-li však přesnost a barevná rozmanitost základním kriteriem pro posouzení užitečnosti jazyka, proč potom trváme třeba na tvaru "abychom", když spousta lidí už dávno říká "abysme" a někteří fiškusové si dokonce lajsnou "aby jsme". Vždyť to jazyku neubere ani na rozmanitosti ani na přesnosti. A jistou logiku to má. Já vím, rvete si vlasy, protože vám to rve uši - ale to je jenom síla zvyku.

Vyzve-li nás básník "abysme s hvězdami splynuli" netratí to nic oproti správnému "abychom s hvězdami splynuli". A to ani na barvitosti ani na hloubce básnického výrazu. Když si odmyslíte zvuk a zvyk, je to jen jiný shluk písmenek pro tu samou věc. A stejně tak technik, který řekne "tuto hadičku nejdříve ohneme abysme se dostali ke spínači" neobětuje ani zbla přesnosti oproti technikovi, který použije "abychom". Proč tedy na té archaicky znějící variantě trvat?

Důvod podle mého soudu spočívá v tom, že jazyk není jen mechanický transformátor myšlenek. Je to i ztělesnění kultury, ke které se již více než tisíc let hlásíme. Je to neviditelné vlákno, které nás spojuje s Jakubem Demlem, s Karlem Čapkem, s Vladimírem Holanem nebo dokonce s Janem Ámosem Komenským. My, lidé, se odpradávna snažíme nějak vyrovnat s naší vlastní smrtelností. Příhlásit se aktivně k něčemu trvalejšímu a obsažnějšímu než individuální lidský život je jedním z takových způsobů. Pokud budeme pravopis každých deset let měnit, těžko tím vytvoříme dojem transcendence.

Trváme-li na slůvku abychom, je to také naše pocta předkům. A nejen těm proslaveným. Hlásíme se jím k jazyku našich pradědů a prababiček. A k jazyku jejich pradědů a prababiček. Svůj jazyk opečováváme se všemi jeho nedostatky a logickými nesrovnalostmi, tak jako opečováváme petrolejku po prarodičích. Včetně šrámů a šmouh a drobných prasklin. Protože v těch jazykových jizvách je nepřímo odražen kus naší vlastní existence. Historie našeho vlastního rodu.

A bude to tak, dokud bude v národě dostatek mluvčích, kterým na tom záleží. Což samozřejmě nemusí být věčně.

Datová pitva na Moravském poli (26. srpna 1278)

(omlouvám se za bídnou kvalitu tabulek, ale nové rozhraní neumožňuje strojovou generaci tabulek, takže jsem je nakonec musel převést na obrázky a uložit jako JPG)

V dnešní pitvě se konečně dostaneme k tomu, proč jsem tuhle sérii vlastně začal. Podíváme se na to, jak s naším jazykem zacházíme. Respektive jak mu dáváme na frak.

V níže přiložených tabulkách jsem sestavil několik skupin dvojic, která se liší jen nepatrným gramatickým posunem. Té variantě, která se vyskytuje častěji budu říkat majoritní (maj) a té méně časté minoritní (min) a to bez ohledu na to která z nich je gramaticky správně. Mezi oběma variantami naleznete jejich relativní četnost označenou fmaj a fmin. Stejně jako v minulých Tvrzeních budu obě četnosti udávat v setinách procent. Důležitější než obě četnosti jako takové je jejich podíl, který najdete v prvním sloupci, označený jako vše (tedy vše=fmin/fmax). To vše si můžete představit jako míru znečištění majoritní varianty. Tam, kde je toto číslo téměř nula, minoritní varianta nepředstavuje prakticky žádnou konkurenci. Jak toto číslo roste, význam minoritní varianty stoupá a dosáhne-li číslo vše hodnoty 1, jsou si obě varianty frekvenčně rovny.

Pro zajímavost Vám ukážu podíl fmin/fmax i pro blogy mužské a ženské, abyste si udělali představu, které pohlaví se prohřešuje častěji. U mužů a žen Vám ale ukážu jen výsledný poměr (tedy číslo srovnatelné s vše), protože na dílčí četnosti fmin a fmaj už nezbylo místo.

Jako příklad si rozebereme první řádek ze skupinky kondicionálů (viz níže).

Varianta "kdybychom" představuje 0.3679 setin procenta všech slov (tedy 0.003679%) v blozích nalezených. Varianta "kdybysme" je podstatně vzácnější a její zastoupení v blozích je 0.0049 setin procenta. Podíl těchto dvou variant (fmin/fmax) pro všechny blogy je 0.0134, což znamená, že majoritní varianta je poměrně čistá (nejhůř je na tom z této skupiny bychom). Pokud si ten samý poměr spočítáme pro blogy žen a mužů, dostaneme hodnoty 0.0105 a 0.0143. To znamená, že majoritní varianta je o něco čistší u žen. Muži se tedy v tomto případě prohřešují o něco více. Stejně tak pro abychom. Ženy naopak více chybují u slova bychom.

V další tabulce nahlédneme do toho jak označujeme příslušníky jiných národů.

Teď se mrkneme na pár množných čísel rodu mužského. Všimněte si že délka slova může mít vliv na použitý tvar. U matematiků se nikomu nechce používat dlouhý tvar -ové. U fyziků to nevadí.

Další skupinu tvoří slova, kde se rozhodujeme mezi s a z.

Tady je pro zajímavost pár sloves v 1. os. j.č. Zajímavá je dvojice maluju vs děkuju.

Slova obsahující hláskovou skupinu m(n)ě nedopadla špatně. Majoritní tvary jsou vesměs správné. Největší problém nám dělá domnění.

A nakonec pár slov, která se nevešla do výše zmíněných kategorií.

Pokud Vás zajímají jiná slova, datové soubory s četností všech slov najdete zde.


Související články:

Tvrzení chrámu 1
Tvrzení chrámu 2
Tvrzení chrámu 3
Tvrzení chrámu 4
Tvrzení chrámu 5

Autor: Jan Řeháček | čtvrtek 9.4.2015 9:09 | karma článku: 17.99 | přečteno: 411x

Další články blogera

Jan Řeháček

Koronavirus: připravte si šroubovák, budeme utahovat

V souvislosti s pokračující pandemií viru SARS-CoV-2 dojde ke zpřísnění nouzového režimu na území ČR. Další omezení se dotknou i doposud nepostižených složek společnosti a vstoupí v platnost dnes o půlnoci. Popřípadě po švestkách.

1.4.2020 v 9:09 | Karma článku: 38.69 | Přečteno: 7745 | Diskuse

Jan Řeháček

Matykání: dimenze s dvojitou frakturou čelisti

Když se matematici začali zabývat problémem, jak správně změřit délku mořského pobřeží, zjistili, že odpověď závisí na tom, jak podrobné detaily jste ochotni zkoumat. Jejich analýza vedla k zajímavému zobecnění pojmu dimenze.

9.3.2020 v 9:09 | Karma článku: 15.71 | Přečteno: 424 | Diskuse

Jan Řeháček

Poučení z krizové sinusoidy

Žádný mučený z nebe nespadl. My lidé se trápíme navzájem rovnou tady na Zemi. A ani k tomu nepotřebujeme nadpřirozené schopnosti či podmračená božstva. Stačí nám nenápadně vyhrotit nějakou prkotinu a dál už to jede samospádem...

28.2.2020 v 9:09 | Karma článku: 21.28 | Přečteno: 430 | Diskuse

Jan Řeháček

Matykání: kdo se bojí, nesmí do nekonečné dimenze

"Nepřátel se nelekejte, na množství nehleďte". Minule jsme se společně s Alenkou vypořádali se storozměrným prostorem, tak nebudeme troškařit a vydáme se na dimenzionální štreku rovnou do nekonečna. Však už jsme tam dlouho nebyli.

9.2.2020 v 9:09 | Karma článku: 17.03 | Přečteno: 501 | Diskuse

Další články z rubriky Věda

Dana Tenzler

Hvězdné kariéry - vesmírná blogová kniha (3)

Jak probíhají hvězdné kariéry? Jak se rodí hvězdy, jak žijí a jaká bývá jejich poslední cesta? Vesmír je nejen hvězdná porodnice - rodí se v něm také nesčetné planety. A my - my to dnes můžeme sledovat na živo.(délka ca. 100 min.)

2.4.2020 v 8:00 | Karma článku: 9.67 | Přečteno: 128 | Diskuse

Petr Kučera

Zavřené školy a co dál? Jak na výuku?

V dnešní době se setkáváme s mimořádnou situací. Jedná se o zkoušku, jak jsou v dnešní digitální době lidé využít potenciál těchto technologií.

30.3.2020 v 14:23 | Karma článku: 8.12 | Přečteno: 194 | Diskuse

Jan Tomášek

Cesty elektrické energie 6 (pojistky)

Kromě spínačů jsou další důležitou součástkou v rozvodech elektřiny pojistky. Leč, nejedná se o součástku zase tak zásadně odlišnou - protože i ona za určitých okolností má za úkol obvod rozpojit - eventuelně pak zase spojit.

30.3.2020 v 12:53 | Karma článku: 7.74 | Přečteno: 270 | Diskuse

Karel Wágner

Coronavirus jako vir chřipky ?

Rakousko, které patří ke coronavirem silněji postiženým zemím, se rozhodlo jít jihokorejskou cestou a masivně navýšit počty testovaných osob.

30.3.2020 v 12:00 | Karma článku: 14.24 | Přečteno: 474 | Diskuse

Dana Tenzler

Víme, co je vesmír? Blogová kniha o vesmíru (2)

Několik kapitol z blogové knihy o vesmíru. Co je vesmír, kde končí - a co je za ním? Jak to, že velká část vesmíru chybí? (délka blogu ca. 100 min.)

30.3.2020 v 8:00 | Karma článku: 14.25 | Přečteno: 341 | Diskuse
VIP
Počet článků 311 Celková karma 21.53 Průměrná čtenost 914

Devátý nejhorší kuchař na světě, odpůrce politické překorektnělosti, začínající marťan, neúnavný konzument točeného kyslíku a jazykový dobrodruh ab incunabulis. Člen Analytického piva a Gustavu pro jazyk český. Správce Vojensko-českého slovníku.

Schillerová navrhne zrušit daň z nabytí nemovitostí a odpočty hypoték

Ministryně financí Alena Schillerová navrhne na vládě zrušení čtyřprocentní daně z nabytí nemovitostí. Věří, že by to...

Česko patrně srazilo míru nakažlivosti viru na méně než polovinu

Model českých odborníků tvrdí, že v Česku se výrazně zpomalilo šíření viru SARS-CoV-2. Podle jejich údajů klesla...

Žil jako nemohoucí stařec. Pak Marek zhubl 57 kilo a je z něj idol žen

Marek Láca žil v osmadvaceti letech jako nemohoucí stařec, bez energie, bez ženy, zato však s pořádnou nadváhou. Ta už...

Italská duše trpí. Běžte domů, křičí na sebe sousedé z balkonů ve Florencii

Ulice toskánské metropole Florencie, které jsou jindy plné turistů a kde se milenci z mostu Ponte Vecchio vždy kochali...

Psycholožka: Češi zvolili nejužitečnější strategii, jak zvládnout krizovou situaci

Na všechny z nás dopadá celosvětová krize spojená s nákazou koronavirem. Máme obavy o zdraví své i svých blízkých,...