Polojasná zpráva z multikulturního lesa

26. 03. 2015 9:09:59
Pokrok se nedá zastavit, ale občas bych mu nejraději hodila pořádnej špalek pod kola. My, zvířátka, to v lese fakt nemáme jednoduchý. Asi před měsícem si nás všechny sezval jeden uhlazenej lišák s kravatou a na pasece nám sdělil, že prý rušíme dosavadní lesoprávní uspořádání a zakládáme Lesní Unii. No to se ví, čuměli jsme jak z jara - paní Srnková dokonce na okamžik omdlela - ale lišák se nedal vyvést z konceptu. Plamenně hovořil o zvířátkách nového ražení, ukazoval nám barevný prezentace o kolik stoupne spotřeba žaludů a kaštanů a vůbec nám sliboval hory doly černý les. Prostě takovej ten kofr co by dokázal prodat hadům sluchátka na uši. Jeho projev byl samý sluníčko sem, sluníčko tam, ale v realitě se z toho nakonec vyklubalo takový divně pošmourný polojasno. No považte sami.

Začalo to syslama. Záhy po schůzi k nám přišel podobnej lišák a že nám do dutiny nastěhujou párek syslů. Voni jakože uměj dobře hrabat a my zas umíme šplhat a a že teda dojde k tomuhle multikulturnímu obohacení. A na oplátku poslali naši malou na dlouhodobý pobyt do polní nory. Jenže vona je chudák holka ještě taková trochu uslintaná a z toho prachu tam se jí udělaly úplně zablácený dásně. No a ty syslové u nás taky nic moc. S ničím nepomůžou, věčně něco futrujou a když jsme vyrazili do lískového houští na sběr oříšků, tak samozřejmě neudrželi balanc na větvi a majzli sebou z půl metru do jehličí tak blbě, že si ty nemehla vyrazili dech. Já jim pak jak starej blbec musela celej tejden vařit heřmánkovej vodvar.

Podívejte se - já mám jiné kultury ráda. Pana Sysla pravidelně navštěvuju a občas si s ním klidně i popiju. Ale kvůli tomu, aby obohatil moji hrabací techniku s ním přece nemusím žít v jednom doupěti a nebo dokonce posílat holku na půl roku někam pod zem. A taky jsem toho lišáka co to zpunktoval pěkně zhvízdala: "Pocem, mladej, já chápu, že musíš vykazovat nějakou činnost, ale ty zas pochop, že jedna věc je vyměnit si jednou za čas u bukvicovýho piva nějaký ty zkušenosti - a úplně jiná věc je žít spolu pod jednou střechou. Víš kolik času ztratím, než tomu syslovi vysvětlím věci, který by normální veverka pochopila než bys řekl smrk?" A co myslíte, že mi na to řek? Že prej jsem xenofob a malolesňák. Pffff. Já a xenofob? Já se přece nikoho nebojím. Akorát nechci, aby mi někdo pořád po bejváku plival pšeničný plevy.

A nejsem zdaleka jediná. Za tejden k nám přišla paní Ondatrová a že jim Lesní Unie do brlohu přidělila okouny vodněkad z Tramtárie, protože se po řekách rozneslo, že jenom na souši je to to pravý vořechový. "Jak můžete sdílet brloh s okounama", povídám jí, "ty přece k životu potřebujou úplně jiný podmínky". Ale lišandy to měly promyšlený: jeden tejden si Ondatrovi kvůli okounům zaplavěj brloh vodou a sami podřimujou před vchodem na rákosový rohožce a druhej tejden zase vodu vypumpujou a Ondatrovi spěj normálně v ložnici, zatímco okouni chrápou v kýblu vedle nory. No pakárna na druhou.

Pan Ondatra si ale nenechá nic líbit. Říkal, že jednou dvakrát se ta voda vypumpovat dá, ale dělat to každej druhej tejden - to by musel bejt cvok. A víte co na to pověřený lišák? Nejdřív se pana Ondatru snažil zpacifikovat skelným pohledem, ale když viděl, že nepochodí, začal šustit lejstrama a nakonec z něj vylezlo, že ondatry dostanou od Lesní Unie mimořádnej grant na nákup vodních čerpadel. A bylo vymalováno. (Mimochodem, jukla jsem do obchodního rejstříku a kdo myslíte, že ta čerpadla vyrábí? Výrobní družstvo "Lišky podšité". Tak to jen tak pro zasmání.)

Korunu tomu všemu ale lišáci nasadili, když k sobě do ohrady nahnali ovce a vlky. Že už ve vlčích ghettech prej není místo a taky by tam mohli zvlčit a vůbec - tohle jsou umírnění vlci a ovečky nemaj čeho se obávat. Jako na zavolanou se tou dobou po lese vyloupla celá řada tendenčních publikací a letáčků - namátkou "Vlci a svoboda požírání", "Vijeme smuteční věnce s vlky a ovečkami", "Jak v lese nechytit vlka" a "Příprava k bačovským zkouškám pro 7. ročník vlčích škol". To je náhodička, co? A všechny ovečky musely pod pohrůžkou zakousnutí podepsat manifest "Nerozborná jednota beránků a vlků". Prostě propaganda jak Brno. Dokonce i náš hlavní lišácký plátek iLes přinesl na titulce fotku obětavého vlka jak s nasazením vlastního života vynáší ovečku v náručí z nějakého baráku - no jedno oko nezůstalo suchý. Škoda, že většině čtenářů unikl vývěsní štít v přízemí, kde bylo drobným písmem natisknuto: "Řeznictví a uzenářství".

Asi za týden se na Liščí komisi dostavil pan Beránek a doložil statistiky, jak se v ohradách sdílených s vlky záhadně ztrácí ovce. Službu konající lišák pokýval hlavou a účastně navrhl založit Sociologický Institut pro Adaptabilní Rehabilitaci Vlků a Zkoumání Ztrácivosti Ovcí. No pan Beránek protočil bulvy jak zapadnutá škodovka. Ovšem zatímco milý lišák vzpíral razítka, vlci nelenili a přišli s vlastní protiofenzívou. Hned druhý den v médiích kontrovali s teorií, že ovečky vlky provokují vyzývavým bečením a že by tedy Lesní Unie měla hodit zpátečku a naopak jim přispět na špunty do uší. Přisadil si i Armádní umělecký sbor Vlka Nejedlého účelovou úpravou známé lidové písně.

Na tom našem salaši
ovce vlky haraší
hajdom hajdom tydlidom
hajdom hajdom tydlidom

Naštěstí pan Beránek není žádnej blbec - však taky celý život poctivě sleduje Pohádky ovčí babičky. Včera zašel na lišárnu a zeptal se, zda by lišky nechtěly s vlky taky sdílet ohradu, že by si pak jako mohli vyměňovat s ovečkama zkušenosti. Lišák zrudnul, začal koktat a nakonec se vymluvil, že má důležité jednání v Táboře s panem Ježkem ohledně rozpíchaného pytle závoru a že tedy musí urgentně běžet a maucta nashledanou.

Víte, já jsem ze starý školy a myslím si, že čím jsou kultury odlišnější, tím větší potřebujou rozestup, aby si vzájemně nelezly do vlasů. Teda do chlupů. To ale lišákům nevysvětlíte. Oni si myslej, že zvířátka jsou příliš uzavřený do svých biotopů a že je prostě některé druhy nutno povznést jaksi do vyšších vrstev. A tak se vytasili s integračním programem pro historicky přízemní druhy a zavedli doporučené kvóty pro vzdušný prostor nad naší bučinou. Proč by taky mohli létat jenom ptáci, že jo? To je přece diskriminace. A proto bude od příštího kvartálu v povětří povinně plachtit i 5% zajíců, 5% činčil, 10% potkanů a 10% myší. Tím se na liščí přikázání prudce zlepší vztahy orlů a nelétavých hlodavců všeho druhu. To by mě, blbou veverku, teda nikdy nenapadlo.

Takže lišáci si z dotací Lesní Unie smontovali dvě baterie praků a už nás pálej pánubohu do oken. Pif paf - co hlodavec, to Gagarin. No měli jste vidět ten mazec. Hraboši si hromadně zažádali o modrou knížku a bobr od jezírka v očekávání nástřelu na rampě zkolaboval. I sokolíci jsou z toho docela na palici. Jeden můj známej orel nejenže má na čele bouli jako ředkvičku, ale ještě se musel objednat k psychiatrovi. Narazit totiž ve vzduchu do tvrdohlavého zajíce s plochou drahou letu - to by rozhodilo i otrlejší povahy.

No ale abych to nějak uzavřela...

Kultura je jako stromy v lese. Když spolu vyrůstáte od mládí, tak se přizpůsobíte a ty vaše větve pak do sebe přirozeně zapadaj jako zip. Ale když se do lesa snažíte zvenčí natlačit dospělej strom, notabene vypěstovanej někde jinde, tak to najednou nejde. Ať tlačíte jak tlačíte, ty větve prostě nepasujou a vzpouzej se a tak vám zbývá jediný řešeni - začít sekat. Jak je někde nějaký pnutí, popadnete sekyrku politické korektnosti a ťaf. Sova je třeba noční pták a denní tvory to ruší. Sek - žádné létání po večerce! Dobré prase všechno spase, ale gurmány to uráží. Sek - budeme jíst pouze kvalitní potraviny Lesní Unie! Žáby moc skřehotaj a polovina rybníka nemůže spát. Sek - konec skřehotání! A sek a sek a sek... A tak pořád osekáváme ty naše nepřístojný zvyky, abychom se k sobě všichni dostali blíž, a nakonec jsou z nás jenom takový ořezaný kulturní pahýlky bez jakékoliv vlastní identity. A víte na co ty lišáci úplně zapomněli? Voni ty prorostlý větve co je furt osekáváme jsou současně to, co nás drží pospolu. A včíl si mudrujte.

Já tomu totiž přestávám rozumět.

A teď mě prosím omluvte. Letím si koupit pilník na přední zuby, protože my hlodavci je prej máme přes normu. Jenom trochu trnu, aby mi mezitím nějakej dobroděj nenadělil do dutiny medvěda. To bych asi nerozdejchala.

Čiperka Pizzizubková (vlastním drápkem)

Související články:

Můj tatínek byl veverka. Ale slušná veverka.
Rasismus? Druhismus!

Autor: Jan Řeháček | čtvrtek 26.3.2015 9:09 | karma článku: 32.59 | přečteno: 1567x

Další články blogera

Jan Řeháček

Evangelium podle Karla

Dávno je tomu, co v nehostinné poušti rozkládající se před řekou Jordán působil jeden moudrý a svatý muž. Abychom jeho jméno nebrali nadarmo, budeme mu říkat K. O jeho životě existují mnohá svědectví. Toto je jedno z nich.

10.6.2019 v 9:09 | Karma článku: 16.49 | Přečteno: 339 | Diskuse

Jan Řeháček

Tvrzení chrámu 15 (pravidla)

Pravidla jazyka českého. Nemůžeme žít s nimi. Ale nemůžeme žít ani bez nich. Malé povzdechnutí nad nerovným zápasem, který svádím s rodným jazykem. V datové pitvě se pak podíváme na několik slovních mraků z místního prostředí.

9.6.2019 v 9:09 | Karma článku: 19.12 | Přečteno: 362 | Diskuse

Jan Řeháček

Na koncert do Vlčí pasti

Washingtonská oblast má celou řadu hudebních scén, od malých klubů až po velké arény. K nejoblíbenějším patří přírodní amfiteátr Wolf Trap, nalézající se na okraji stejnojmenného národního parku. Tady je malá foto-exkurze.

23.5.2019 v 9:09 | Karma článku: 15.51 | Přečteno: 257 | Diskuse

Jan Řeháček

Ctnost nacionalismu (Yoram Hazony)

Titul "Konzervativní kniha roku", kterou uděluje "Intercollegiate Studies Institute", si za rok 2019 odnesla publikace izraelského filosofa Yorama Hazonyho "Ctnost nacionalismu". Tady je pár úryvků a postřehů z jejího přečtení.

15.5.2019 v 9:09 | Karma článku: 17.64 | Přečteno: 349 | Diskuse

Další články z rubriky Společnost

Jiří Turner

Na Tatrou sa blíská...

...Slováci ožijú. Moc jim to přeji. Přál bych to samozřejmě i nám, ale nad Krkonošemi, nad Jeseníkem, nad Šumavou, dokonce ani nad Vysočinou ani jiskřička, natož pak blesk v podobě solidního prezidenta. Stále jen smog a smrad.

15.6.2019 v 21:05 | Karma článku: 13.29 | Přečteno: 297 | Diskuse

Jan Šik

Řekni mi, co se ti nelíbí

V životě se jednomu na druhém nelíbí spousta věcí. Mlaskání, zvednuté prkénko na záchodě, skřípání zubů, hlasitá mluva a spousta dalšího. Maličkosti, které patří mezi zdroje stresu. Přitom někdy stačí málo, jak se jich zbavit.

15.6.2019 v 18:00 | Karma článku: 7.87 | Přečteno: 158 | Diskuse

Hana Rebeka Šiander

President Miloš Zeman záměrně lže o účastnících demonstrací

President Miloš Zeman veřejně prohlásil, že na demonstraci 4. června 2019 na Václavském náměstí byli jenom Pražáci. Kromě nich se ale do Prahy sjeli lidé z 243 měst a 1500 obcí. Proč Zeman záměrně lže? Bojí se demonstrantů?

15.6.2019 v 13:45 | Karma článku: 28.95 | Přečteno: 890 | Diskuse

Lenka Hoffmannová

Happy Birthday Trump...and Che Gevara

Je ironií, že kapitalista Donald Trump a komunista Che Guevara mají narozeniny ve stejný den. Prezident Trump včera 14. června oslavil 73. narozeniny, zatímco Guevara by měl 92 let.

15.6.2019 v 13:40 | Karma článku: 6.90 | Přečteno: 178 | Diskuse

Vlastimil Nesrsta

Žízeň na dé jedničce

Silničáři by prý mohli na dé jedničce rozvážet pitnou vodu na motorkách. Ministr dopravy totiž nevylučuje, že by se na naší usilovně modernizované a opravované dálnici mohly hlavně před dovolenými vytvářet nějaké ty kolony.

15.6.2019 v 13:14 | Karma článku: 13.78 | Přečteno: 275 | Diskuse
VIP
Počet článků 280 Celková karma 17.28 Průměrná čtenost 859

Devátý nejhorší kuchař na světě, odpůrce politické překorektnělosti, začínající marťan, neúnavný konzument točeného kyslíku a jazykový dobrodruh ab incunabulis. Člen Analytického piva a Gustavu pro jazyk český. Správce Vojensko-českého slovníku.

Najdete na iDNES.cz