Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Kurs potawatomštiny pro mírně nepokročilé

Chtěli byste mluvit jazykem, který má na celém světě pouze devět rodilých mluvčích? V rámci vzdělávacího cyklu "Učíme se zcela zbytečné věci" se dnes podíváme na jazyk severoamerického indiánského kmene Potawatomi.

Před příchodem bílých osadníků obýval kmen Potawatomi severní část amerického Středozápadu, zhruba území dnešního státu Illinois v oblasti Velkých jezer (viz mapka). Kmen se skládal z asi 25 klanů, které měly převážně zvířecí jména - jako Medvěd (Mko), Žába (Mekči), Kapr (Nmébena), Zajíc (Waboso) či Bobr (Mek). Jméno klanu v podstatě plnilo funkci dnešního příjmení. Mimochodem, slovo "totem" je odvozeno právě z indiánského slova pro "klan": dodem. Ve svém vlastním jazyce, který náleží do skupiny tzv. Algonqiánských jazyků, se Potawatomci označovali jako Bodéwadmi, což bychom mohli volně přeložit jako "udržovatelé ohniště".

Wikipedie o potawatomštině: ( anglicky | francouzsky | italsky | rusky | turecky )

(v přepisech budu používat česká písmenka č, š, ž a místo anglických ch, sh, zh a j)

Protože u tak malého kmene se dá předpokládat, že deset skolených bizonů uspokojí nutriční potřeby rodinných příslušníků na celou zimu, nebudeme si lámat hlavu s takovými vymoženostmi moderní vědy jako je počítání přes desítku a na úvod dnešní jazykové lekce se spokojíme s počítáním do deseti:

Ngot, Niš, Nswe, Nyew, Nyanen, Ngotwatso, Noég, Šwatso, Žak, Mdatso.

První malou zajímavostí je, že slovo "měsíc" (tpukizes) se liší od "slunce" (kizes) pouze předponou. Myslím, že to hezky vyjadřuje myšlenku, že Měsíc je jakousi noční obdobou slunce. A když už jsme na obloze, tak se trochu rozhlédneme: vítr (notin), mrak (ngwankot), sníh (pkon), déšť (kmowen), voda (mbiš), řeka (sibe), hora (kčakwetakane), prérie (mskoda), aligátor (kokotni), muž (nine), žena (kwé). Nahlédnout trochu pod jazykovou kapotu můžeme v těchto příkladech: bílý muž (čmokman), bílí muži (čmokmanek), bílá žena (čmokmankwé), angličtina (čmokmanmowen) - tedy jazyk bílého muže. A dále pokračujeme barvami: bílá (wab), černá (mukte), červená (mésko), žlutá (wisaw), hnědá (sawak), modrá (wičapkwak), zelená (eškbak). Za zmínku ještě stojí ano (éhe), ne (čo), možná (anak) a také citoslovce překvapení (watiya) - což je něco jako naše "jéminánku". To by na hrubou představu stačilo. V rámci dané jazykové skupiny se všechna ta slova samozřejmě trochu mění a i jejich přepis do angličtiny občas kolísá. S tím se u indiánských jazyků se spoustou dialektů musí počítat.

Slovesa se v potawatomštině používají podstatně více než v češtině. Z gramatických důvodů zatím uvedu jen pár příkladů v prvním čísle: říkám pravdu (ndébwé), miluji tě (ktabanin), mám sen (giabwé), mám žízeň (ngašknabagwé), mám hlad (buktémanin), dělám čaj (ndetiké), jsem ztracen (ngiwani), odcházím (nmadži). Tato slovesa se Vám budou náramně hodit, pokud budete pozváni na večeři do rodiny své milované squaw. A pokud by se náhodou ukázalo, že tatarák naklepaný jízdou na zdivočelém mustangovi není pro jemný český žaludek to pravý vořechový, vždycky se můžete decentně vytratit do lesa s odborným odůvodněním "mám průjem" (šapkawis).

Další slovíčka a kratší fráze si můžete najít sami ve slovníku - v něm najdete i výše uvedená slovesa a to pod písmenkem "I" (já). Pokud Vás angličtina zlobí, existují dva zajímavé obrázkové slovníčky:

Potawatomská slova pro zvířátkaPotawatomská slova pro části těla

A teď pár základních frází (ze sekce Greetings).

Děkuji (Igweyen)
Dobré ráno (Mno waben)
Dobrý den (Mno gišget)
Dobré odpoledne (Mno gišnawke)
Ahoj příteli (Božo nikan)
Jak se máš? (Ni dži ná?)
Mám se dobře (Anwe še šena)
Jak se jmenuješ? (Ni dže'éžne kás yen?)
Jmenuji se X (X ndežne kás)
Odkud jsi? (Ni pídže weč bya yen?)
Jsem z X (X ndoč bya)
A ty? (Gin dža?)
Já také (Nin geža)
Tak zatím (Bamá pi)

A nakonec pár tipů na zdvořilostní konverzaci při celodenním čekání na bizony:

Již dva dny prší (Niskon gi kmowin)
Kojot mi krade kuřata (Kmode maoni ka'akwayen nanimwe)
Vyrazíme všichni na lov (Ginan džayek kapagíwsemin)
Ještě bude asi sněžit (Me'gwa o wiboni)
Bůh s vámi do příštího setkání (Kšemnito kapma yawok pama mine wadžewaptekon)

Abyste si udělali obrázek, jak takový jazyk zní, tady je pár ukázek (s anglickým komentářem). A chcete-li vidět souvislejší text, můžete si zkusit v potawatomštině přečíst Evangelium podle sv. Matouše.

Z potawatomské gramatiky je asi nejzajímavější rozdvojení zájmena "my" na inkluzívní a exkluzívní formu (ginan vs ninan), podle toho zda svého momentálního konverzačního partnera do toho "my" zahrnujete a nebo ne. To umožňuje jemné významové odlišení, které evropským jazykům chybí. Představte si třeba, že se ucházíte o kmenovou funkci natěrače totemu. Pokud si Vás náčelník Citlivá Pokožka pozve do svého týpí a vy budete během přijímacího pohovoru chtít říci "My trpaslíci to máme na světě těžký", měli byste pro "my" použít exkluzívní formu ninan. Tedy vyloučit náčelníka z okruhu osob, na které se ta věta vztahuje. Kdybyste pro "my" použili inkluzívní formu ginan, náčelník by se mohl urazit a rozpomenout se, kam vloni na podzim zakopal válečnou sekeru.

Potawatomci nemají psanou literaturu, ale pár jejich bájí a legend se dochovalo ústním podáním. Mezi ně patří i příběh o stvoření světa, kterým se pro dnešek rozloučíme.  V kostce by se dal převyprávět takto:

Na začátku nebylo nic, jen voda a žádná země na dohled. Na vlnách se pohupovala kánoj a v ní seděl muž a plakal, protože nevěděl, co bude. Po chvíli se z vod vynořila ondatra a zeptala se: "Proč pláčeš, stařečku?". Muž odpověděl: "Protože jsem tu už dlouho a nemůžu najít žádnou zemi". Na to se ondatra ponořila a když se vrátila, v tlapkách svírala hrst bahna. Ale muži se nezdálo, že by se na tak malém kousku půdy dalo žít.

Muž se ondatry zeptal, zda je tu sama a ona řekla, že ne a přivolala další zvířata vodní říše. První připlula bílá ondatra a zeptala se muže, zda ji volal. Muž odpověděl: "Chci, abyste mi přinesly nějakou zeminu, abych mohl stvořit svět. Udělám z ní dobrou zemi, na které budeme moci všichni žít". Zvířata souhlasila a začala se potápět. Muž z vynesené prsti uhnětl sloupec, který sahal ode dna až k hladině a na něm stvořil ostrov. Do ostrova zasadil strom a potom požádal ondatry, aby vyhrabaly kanály, kterými potečou řeky. Nakonec si na ostrově postavil wigwam.

Jednoho dne se muž vypravil do severní části a narazil tam na nějaké lidi. Přiblížil se k nim a zeptal se, kdo jsou a odkud pocházejí. Oni mu řekli, že jsou Potawatomci a na oplátku se zeptali kdo je on. Když jim řekl, že je Wisaka, Potawatomci mu odpověděli: "Ano, slyšeli jsme o tobě. Zřejmě přicházíš shora, stejně jako my."

"Ne", řekl Wisaka. "Já jsem tu byl odjakživa a byl jsem to já, kdo stvořil tuto zemi a vše co na ní vidíte". Jeden z Potawatomců řekl: "Pak ale musíš být Velký Duch". "Ano, to je přesně to, co jsem", odpověděl Wisaka a pak požádal ondatry, aby z vod vylovily několik chutných kořínků a naučil Potawatomce, jak je vařit v hliněných nádobách. Další den jim ukázal jak kácet stromy, jak vázat kmeny provazem, jak plést rohože z rákosí a postupně je naučil jak na zemi žít.

Úplný anglický překlad: The Creation of the World (Potawatomi Oral Tradition).

+++

(dokončení kursu za týden)

Autor: Jan Řeháček | středa 28.10.2015 9:09 | karma článku: 23,11 | přečteno: 587x
  • Další články autora

Jan Řeháček

Jaro: das ist nur die erste Phase

Jaro má v našem parku tři fáze, které jsem výstižně pojmenoval: první, druhá a třetí. Toto je svědectví o první z nich. Můžeme s ním nesouhlasit, můžeme proti němu protestovat, ale to je asi tak vše, co s tím můžeme dělat, Járo.

9.4.2024 v 9:09 | Karma: 16,66 | Přečteno: 416x | Diskuse| Fotoblogy

Jan Řeháček

A je po Velikonocích. A nejen po nich.

Globální kotlík zavěšený nad ohněm inkluze a diversity pomalu vytlačuje národní státy, vyrůstající ze sdíleného kulturního podhoubí. Tomuto trendu se nově přizpůsobuje i řada českých svátků s jejichž novelizací vás chci seznámit.

1.4.2024 v 9:09 | Karma: 21,15 | Přečteno: 457x | Diskuse| Společnost

Jan Řeháček

Impresionisté na hladině

Když se na podzim objevily barvy na stromech, všiml jsem si, že se občas zrcadlí v našem potoce či rybníčku. Tak jsem na ně zamířil objektiv a vyšly z toho roztěkané výtvarné kreace, za které by se nemusel stydět ani Claude Monet.

9.3.2024 v 9:09 | Karma: 22,50 | Přečteno: 322x | Diskuse| Fotoblogy

Jan Řeháček

AI Art: co už umí a co ještě ne

Loni jsem trochu experimentoval s malířskými schopnostmi tehdy nastupující generativní AI Art. Letos, za dlouhých zimních večerů jsem si na to vzpomněl a napadlo mne podívat se, jak moc za ten rok AI pokročila. Nu, posuďte sami.

15.2.2024 v 9:09 | Karma: 17,90 | Přečteno: 370x | Diskuse| Ostatní

Jan Řeháček

Není větvička jako větvička

Stromy a jejich rozeklaná větvoví jsou sochařská díla. V létě to ale nepoznáte, protože přírodní majstrštyky zakrývá koruna. Jakmile ale podzim povolá svá vojska zpět do zálohy, ladná elegance dřevěných křivek vystoupí do popředí.

9.2.2024 v 9:09 | Karma: 19,45 | Přečteno: 434x | Diskuse| Fotoblogy

Jan Řeháček

Co rok dal

Začátek nového roku je tradičně příležitostí k ohlédnutí za rokem starým, takže jsem prohrábl archív a vylovil z něho pár fotografií z našeho parku, které si nenalezly cestu do některého z předchozích tématických blogů.

9.1.2024 v 9:09 | Karma: 17,23 | Přečteno: 229x | Diskuse| Fotoblogy

Jan Řeháček

Politické školení mužstva: Pyšná princezna

Roto končit! Pozor! (vejde útvarový politruk) Soudruzi vojáci, kapitál se potácí. Ale sám se nám na smetiště dějin nevypotácí. My mu musíme co, soudruzi? No? Nikdo? No, my mu musíme pomoci, vy hlavy hovězí!

31.12.2023 v 9:09 | Karma: 25,82 | Přečteno: 908x | Diskuse| Poezie a próza

Jan Řeháček

Ten podzim se nám hezky vybarvil

Každý podzim je v našem parku trochu jiný. Stromy, které by loni přešminkovaly i šestnáctku před prvním rande, jsou letos pobledlé jako Rusalka. A ty, které se zprvu barevně upejpaly, se najednou utrhly z řetězu. Jak řezníkův pes.

9.12.2023 v 9:09 | Karma: 19,07 | Přečteno: 322x | Diskuse| Fotoblogy

Jan Řeháček

Paroháčů je letos dost

Srnka je v našem parku jako houska na krámě. Zato setkání s jelenem si člověk musí považovat. Letos jsem ale náhodou objevil, kde se srocují: na záložním travnatém parkovišti, kterému se říká Gil's Hill, těsně před západem slunce.

9.11.2023 v 9:09 | Karma: 19,30 | Přečteno: 346x | Diskuse| Fotoblogy

Jan Řeháček

Chřadnoucí prales - pod vodou i nad ní

O korálovém útesu se říká, že je to "dešťový prales" oceánu. Biodiversita, kterou reprezentuje je ohromující. Totéž platí i o jeho suchozemském ekvivalentu. Bohužel, oba ekologické systémy se dostávají na seznam ohrožených druhů.

27.10.2023 v 9:09 | Karma: 14,26 | Přečteno: 261x | Diskuse| Životní prostředí a ekologie

Jan Řeháček

Letní kvítí

Primární sezónou květů je sice jaro, ale ani léto není v našem parku z pohledu barev úplná nuda. Tady je malá fotovonička složená z příspěvků místní flory. Aneb kdo nekvete s námi, kvete proti nám.

9.10.2023 v 9:09 | Karma: 17,88 | Přečteno: 191x | Diskuse| Fotoblogy

Jan Řeháček

Plody léta

Léto je časem zrání a ani v našem parku tomu není jinak. Zajímavé plody nabízí říše rostlinná i živočišná. Tady je malý průřez letošní nabídkou: asijské maliny, kuriózní houby a malí mývalové. Ceny jsou mírné: léto létá zdarma.

9.9.2023 v 9:09 | Karma: 16,17 | Přečteno: 308x | Diskuse| Fotoblogy

Jan Řeháček

Kvetoucí fuga (Beethoven)

V Beethovenově Misse Solemnis nalezneme spoustu skrytých drahokamů, které zde leží prakticky nepovšimnuty, protože celková hudební struktura této Mše je na první poslech naprosto neprůstřelná. Jedním z nich je fuga v závěru Creda.

27.8.2023 v 9:09 | Karma: 14,39 | Přečteno: 321x | Diskuse| Kultura

Jan Řeháček

Sovy a supi

V našem parku také poletuje spousta zajímavých ptáků. Tak jsem jich pár vyfotil. Sovy jsou sice nočními živočichy, ale na jaře se občas dají zastihnout i za denního světla. A za pár šupů k nim přihodím ještě pár supů. Ať nežeru.

9.8.2023 v 9:09 | Karma: 20,92 | Přečteno: 342x | Diskuse| Fotoblogy

Jan Řeháček

Vlčí západy

Při procházkách naším parkem občas fotím západy slunce z vyvýšeného travnatého parkoviště zvaného Gil's Hill. Říkám jim Vlčí západy. Jednak proto, že mají zhusta barvu vlčích máků a jednak proto, že náš park se jmenuje Vlčí past.

9.7.2023 v 9:09 | Karma: 16,96 | Přečteno: 344x | Diskuse| Fotoblogy

Jan Řeháček

Za devatero fotkami: Malebné peklo

Já to tušil, že jednou skončím v pekle. Jen jsem si představoval, že vstup bude mít z nějaké islandské sopky. Houbeles! Jeho vchod se nalézá poblíž vesničky Medkovy Kopce nedaleko Hlinska. "Lasciate ogne speranza, voi ch'intrate".

21.6.2023 v 9:09 | Karma: 19,13 | Přečteno: 368x | Diskuse| Fotoblogy

Jan Řeháček

Sedm divů jara

Po dlouhém barevném půstu zimní šedi působí návrat jarní kavalerie jako zjevení. V našem parku v tomto období kvete několik dřevin, s jejichž uměleckými kreacemi bych vás v tomto blogu rád seznámil. Matička příroda dokáže kouzlit.

9.6.2023 v 9:09 | Karma: 16,12 | Přečteno: 233x | Diskuse| Fotoblogy

Jan Řeháček

strž

V dnešním pokračování poetického cyklu "Bez básně a Hany" se nedozvíme jakou krevní skupinu mají nejraději novozélandští upíři a zda je tuna pampeliškového chmýří těžší než sbírka maturitních příkladů z matematiky.

29.5.2023 v 9:09 | Karma: 14,28 | Přečteno: 296x | Diskuse| Poezie a próza

Jan Řeháček

Devět zastavení času

Příroda se mění pomalu, ale jistě. Den ze dne nic nepostřehnete, ale když se na známá místa vrátíte za pár týdnů, naleznete desítky drobných změn. Tak jsem se na třech místech našeho parku devětkrát zastavil, abych je zachytil.

9.5.2023 v 9:09 | Karma: 16,36 | Přečteno: 295x | Diskuse| Fotoblogy

Jan Řeháček

Cesta do hlubin duše (Beethoven)

Lidská duše je odvěkou hádankou, na které si vylámaly zuby celé generace psychologů, teologů a filosofů. Tajuplný komplex uvnitř každého z nás. Pro mne je definicí lidské duše Beethovenův 14. smyčcový kvartet cis moll, op. 131.

30.4.2023 v 9:09 | Karma: 14,42 | Přečteno: 289x | Diskuse| Kultura
  • Počet článků 402
  • Celková karma 19,53
  • Průměrná čtenost 920x
Devátý nejhorší kuchař na světě, odpůrce politické překorektnělosti, začínající marťan, neúnavný konzument točeného kyslíku a jazykový dobrodruh ab incunabulis. Člen Analytického piva a Gustavu pro jazyk český. Správce Vojensko-českého slovníku.