Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

pírko

17. 01. 2018 9:09:09
V dnešním pokračování poetického cyklu "Bez básně a Hany" se nedozvíme, proč si vrána k vráně sedá a jaký typ klobouku se dá použít místo deštníku v případě nenadálého tropického lijáku.

Beránek seděl sám v temné komůrce a bál se rozsvítit. Blížila se půlnoc a jeho rodnou salaší se právě prohnala smečka hladových vlků kdoví odkud. Jedna ovečka jim padla za oběť na místě a zbylé byly odvlečeny hluboko do černého lesa. Beránek si nedělal žádné iluze, že by je ještě někdy spatřil. Z hlubokého lesa nebylo návratu. Při pomyšlení, že jeho rodné údolí bude odteď patřit už jen vlkům, se beránek usedavě rozplakal. Slzy veliké jako hrachy mu stékaly po tvářích a odkapávaly na podlahu z neohoblovaných prken.

Na poličce u krbu nahmatal po paměti ozdobnou hudební skříňku. Opatrně ji otevřel a hrací strojek spustil starou melodii. Pamatoval si ji z dob, kdy mu babička před spaním vyprávěla pohádky. Ta samá babička, která mu v zimě štrykovala palčáky a v létě dělala voňavou polívku z čerstvě posečené trávy. Beránek otupělý strachem zíral do tmy a vpíjel důvěrně známou melodii. Když dozněly její poslední zvonivé tóny, zašátral ve skříňce. Na dně leželo vraní pírko, které našli s ovečkou před dvěma roky za salaší, když sbírali dědečkovi na hrob květiny.

Jak ho bezmyšlenkovitě obracel v kopýtkách, něco se v něm zlomilo. Beránek přestal plakat a potichu zašeptal - spíš jen tak pro sebe: "já vás nedám". Už dlouho se mu nestalo, že by nějaká myšlenka zasvítila v jeho hlavě tak jasně. Připadal si jako tón vytržený z té kouzelné melodie. Sám na světě neznamená vůbec nic. "Já vás nedám", řekl s větší jistotou v hlase a vydal se k dubovým dveřím. Před salaší se na okamžik zastavil a do ztichlé noci - celému světu navzdory - zavolal z plných plic: "já vás nedám!".

Ale vesmíru bylo jedno, jaké příkoří se stalo jednomu malému beránkovi na jedné bezvýznamné salaši vysoko v horách. Hvězdy na obloze nehnuly ani brvou a jen se neslyšně sunuly po svých pravěkých celestiálních drahách.

Beránek se rozběhl po spasené louce seč mu síly stačily. Za chviličku byl v lese a uháněl syrovou nocí směrem k vlčí rokli. Nevšímal si ostrých větviček, které mu rozdíraly nohy a škrábaly ho do tváří. Nezajímalo ho, že mohl každou chvíli spadnout ze strmého srázu. Nedbal na rozeklané kořeny, které se mu pletly pod kopýtka. Nepomyslel ani na to, že běží vstříc jisté záhubě. V tom překotném trysku pouze cítil, že se do jeho života navrací smysl. "Já vás nedám", prohánělo se mu hlavou v nekonečné smyčce a všechno ostatní se v jeho beránčí mysli slilo v jednu malou rozmazanou šmouhu na okraji zorného pole.

Mezitím někde nahoře, v hlubinách černočerného vesmíru, stařičký pán jménem Archimédés nalezl pevný bod, opřel o něj svou okovanou páku a pohnul zeměkoulí. Planety proplouvající kolem se po sobě podívaly a nechápavě zkrabatily svá osvícená čela. Koleje zmizely.

(andante teneramente con calore, senza artifici)

už poletím poštou ranní
jsem lehounké pírko vraní
sen vytřepaný ze spánku

jsem ponorná říčka osudu
doutnák dřímající na sudu
jen do mě foukni beránku

jsem šipka složená z papíru
a na římse čekám bez pohnutí

až odstrčí mne do víru
jedno odvážné nadechnutí

+++++++++

Alan Silvestri: Feather Theme (Forrest Gump)

Předchozí díly série Bez básně a Hany

Autor: Jan Řeháček | středa 17.1.2018 9:09 | karma článku: 12.92 | přečteno: 267x


Další články blogera

Jan Řeháček

Nesouhlasíš se Zemanem, jsi odborník. Souhlasíš se Zemanem, jsi blbeček

Je to ještě jednodušší než včera. Nevolíš Zemana, nemáš selský rozum, jsi na straně dobra. Volíš Zemana, jsi zmanipulovaný, máš vymytý mozek, jsi primitiv, jsi na straně zla. A kdo nevidí svět černobíle, není řádným votrokem.

10.2.2018 v 9:09 | Karma článku: 42.64 | Přečteno: 2310 | Diskuse

Jan Řeháček

Matykání: v bludišti p-adických čísel

Jednou z ingrediencí slavného Wilesova důkazu Fermatovy věty v roce 1996 byla tzv. p-adická čísla. Jejich rozvoj vede k tak podivné geometrii, že by v tom byl čert, aby nenašla uplatnění v kvantové mechanice nebo teorii strun.

9.2.2018 v 9:09 | Karma článku: 16.54 | Přečteno: 484 | Diskuse

Jan Řeháček

Císařovy nové ideje

U laické veřejnosti převládá dojem, že v pohádkách funguje všechno jako na drátkách a tak nějak samo o sobě - že neexistují žádné politické tlaky, volební programy, revoluční myšlenky či obtížná zákulisní jednání. Opak je pravdou.

30.1.2018 v 9:09 | Karma článku: 16.72 | Přečteno: 449 | Diskuse

Jan Řeháček

O volbě Drahoše i Zemana a o léku proti šílenství

Upozornění pro spotřebitele: tento článek je certifikovaný, stoprocentní a notářsky ověřený plagiát. Jednu každou větu jsem šlohnul někomu z nadpisu. Ale jak říkají kasaři - kdo krade, nezlobí (kliknutí napoví, kde jsem loupil)

24.1.2018 v 9:09 | Karma článku: 17.08 | Přečteno: 541 | Diskuse

Další články z rubriky Poezie a próza

Vojtěch Fišera

(O)běžná

„U vás lidé pěstují pět tisíc růží v jedné zahradě,“ řekl malý princ, „a přece tam nenalézají, co hledají...““ - Malý Princ

17.2.2018 v 19:18 | Karma článku: 6.20 | Přečteno: 105 | Diskuse

Jiří Stratil

Poezie architektonická

Básnířské umění má rovněž mnoho forem a stylů. Jak vidí, cítí a píše poezii třeba takový architekt? No jako architekt. Jeho básnička musí mít jasnou a logickou konstrukci a strukturu, postavené pevně od základu až po střechu.

17.2.2018 v 12:57 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 67 | Diskuse

Miroslav Pavlíček

Lavička Václava Havla aneb když je pes moudřejší než lidé (Opožděná reportáž)

Zpráva z tisku: „Praha 6 odhalila lavičku Ferdinanda Vaňka, pojmenovanou po alter egu bývalého prezidenta Václava Havla. Ocelová lavička má podobu červeného prkna s pivovarnickým sudem a přišla na bezmála milion korun“

16.2.2018 v 21:05 | Karma článku: 37.45 | Přečteno: 1656 | Diskuse

Jiří Klabal

Profesorka

Pochodovala úzkou uličkou mezi krajní řadou lavic a okenními parapety tam a zpět. Nevědouc, čím vyplnit dlouhé vteřiny inscenovaného čekání, konečky prstů stírala kapky vody z orosených skel.

16.2.2018 v 18:00 | Karma článku: 10.76 | Přečteno: 352 | Diskuse

Jiří Stratil

Brzy se spoutanému otevře žalář

Tak proč se stále po celé dny strachujete? Z utiskovatele a jeho vzteku? Kde je ten utiskovatel se svým vztekem? Opět jedna z odpovědí, kterých se mi dostává při namátkovém otevření Starého Zákona Bible v jeho určité části.

16.2.2018 v 12:02 | Karma článku: 8.38 | Přečteno: 363 | Diskuse
VIP
Počet článků 231 Celková karma 20.47 Průměrná čtenost 801

Devátý nejhorší kuchař na světě, odpůrce politické překorektnělosti, začínající marťan, neúnavný konzument točeného kyslíku a jazykový dobrodruh ab incunabulis. Člen Analytického piva a Gustavu pro jazyk český. Správce Vojensko-českého slovníku.





Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.