Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

pírko

17. 01. 2018 9:09:09
V dnešním pokračování poetického cyklu "Bez básně a Hany" se nedozvíme, proč si vrána k vráně sedá a jaký typ klobouku se dá použít místo deštníku v případě nenadálého tropického lijáku.

Beránek seděl sám v temné komůrce a bál se rozsvítit. Blížila se půlnoc a jeho rodnou salaší se právě prohnala smečka hladových vlků kdoví odkud. Jedna ovečka jim padla za oběť na místě a zbylé byly odvlečeny hluboko do černého lesa. Beránek si nedělal žádné iluze, že by je ještě někdy spatřil. Z hlubokého lesa nebylo návratu. Při pomyšlení, že jeho rodné údolí bude odteď patřit už jen vlkům, se beránek usedavě rozplakal. Slzy veliké jako hrachy mu stékaly po tvářích a odkapávaly na podlahu z neohoblovaných prken.

Na poličce u krbu nahmatal po paměti ozdobnou hudební skříňku. Opatrně ji otevřel a hrací strojek spustil starou melodii. Pamatoval si ji z dob, kdy mu babička před spaním vyprávěla pohádky. Ta samá babička, která mu v zimě štrykovala palčáky a v létě dělala voňavou polívku z čerstvě posečené trávy. Beránek otupělý strachem zíral do tmy a vpíjel důvěrně známou melodii. Když dozněly její poslední zvonivé tóny, zašátral ve skříňce. Na dně leželo vraní pírko, které našli s ovečkou před dvěma roky za salaší, když sbírali dědečkovi na hrob květiny.

Jak ho bezmyšlenkovitě obracel v kopýtkách, něco se v něm zlomilo. Beránek přestal plakat a potichu zašeptal - spíš jen tak pro sebe: "já vás nedám". Už dlouho se mu nestalo, že by nějaká myšlenka zasvítila v jeho hlavě tak jasně. Připadal si jako tón vytržený z té kouzelné melodie. Sám na světě neznamená vůbec nic. "Já vás nedám", řekl s větší jistotou v hlase a vydal se k dubovým dveřím. Před salaší se na okamžik zastavil a do ztichlé noci - celému světu navzdory - zavolal z plných plic: "já vás nedám!".

Ale vesmíru bylo jedno, jaké příkoří se stalo jednomu malému beránkovi na jedné bezvýznamné salaši vysoko v horách. Hvězdy na obloze nehnuly ani brvou a jen se neslyšně sunuly po svých pravěkých celestiálních drahách.

Beránek se rozběhl po spasené louce seč mu síly stačily. Za chviličku byl v lese a uháněl syrovou nocí směrem k vlčí rokli. Nevšímal si ostrých větviček, které mu rozdíraly nohy a škrábaly ho do tváří. Nezajímalo ho, že mohl každou chvíli spadnout ze strmého srázu. Nedbal na rozeklané kořeny, které se mu pletly pod kopýtka. Nepomyslel ani na to, že běží vstříc jisté záhubě. V tom překotném trysku pouze cítil, že se do jeho života navrací smysl. "Já vás nedám", prohánělo se mu hlavou v nekonečné smyčce a všechno ostatní se v jeho beránčí mysli slilo v jednu malou rozmazanou šmouhu na okraji zorného pole.

Mezitím někde nahoře, v hlubinách černočerného vesmíru, stařičký pán jménem Archimédés nalezl pevný bod, opřel o něj svou okovanou páku a pohnul zeměkoulí. Planety proplouvající kolem se po sobě podívaly a nechápavě zkrabatily svá osvícená čela. Koleje zmizely.

(andante teneramente con calore, senza artifici)

už poletím poštou ranní
jsem lehounké pírko vraní
sen vytřepaný ze spánku

jsem ponorná říčka osudu
doutnák dřímající na sudu
jen do mě foukni beránku

jsem šipka složená z papíru
a na římse čekám bez pohnutí

až odstrčí mne do víru
jedno odvážné nadechnutí

+++++++++

Alan Silvestri: Feather Theme (Forrest Gump)

Předchozí díly série Bez básně a Hany

Autor: Jan Řeháček | středa 17.1.2018 9:09 | karma článku: 14.39 | přečteno: 298x


Další články blogera

Jan Řeháček

Archimédův zákon zrušen

Zdánlivě nekončící vládní seriál o opisování diplomových prací překročil v noci na úterý hranice České republiky a vydal se na vítězné tažení Evropou. Epicentrem nejnovějšího skandálu se stala řecká vláda Alexise Tsiprase.

19.7.2018 v 9:09 | Karma článku: 25.15 | Přečteno: 663 | Diskuse

Jan Řeháček

Matykání: život je jen náhoda

Led, na který se dnes pustím, bude setsakramentsky tenký. Svůj zvědavý frňák budu strkat do oblastí, kterým moc nerozumím: do kvantové fyziky, do evoluční biologie a do aplikované zázrakologie. Ale co - je léto, aspoň se vykoupu.

9.7.2018 v 9:09 | Karma článku: 19.01 | Přečteno: 536 | Diskuse

Jan Řeháček

Leonore 1805 (Beethoven)

Málokteré dílo stálo Beethovena tolik úsilí, trpkosti a zmaru jako jeho jediná opera Fidelio. V dopise svému libretistovi to říká zcela jednoznačně: "Ujišťuji vás, milý Treitschke, že tahle opera mi vyslouží mučednickou korunu."

27.6.2018 v 9:09 | Karma článku: 12.20 | Přečteno: 177 | Diskuse

Jan Řeháček

Homo saprment

Víte, co má bludiště mezilidských vztahů společného s fotbalem? Ani jedno nemá logiku. A protože během poločasové přestávky není do čeho píchnout, napsal jsem tři minizamyšlení o prapodivných zákonech panujících v tomto labyrintu.

21.6.2018 v 9:09 | Karma článku: 16.24 | Přečteno: 260 | Diskuse

Další články z rubriky Poezie a próza

Zdeňka Ortová

Nedělní večer neberte dramaticky

Zkuste ho vzít epigramaticky. Sice se nic nezmění na tom, že končí víkend, ale je šance, že se se mnou zasmějete.

22.7.2018 v 20:19 | Karma článku: 8.12 | Přečteno: 143 | Diskuse

Josef Prouza

Prý už dnes trocha poezie nikoho nenabije

Léto nám právě pomáhá se trochu zastavit, vydechnout. I já vám výjimečně nabídnu blog relaxační, úplně jiný, než jste u mě zvyklí. Jdu na trh s básněmi, písní, románem a jednou odvázanou legrací. Tak se nelekněte. Není čeho.

22.7.2018 v 18:55 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 89 | Diskuse

Petra Havelková

Bajka o bukvicích a zlé kavce

Dvě zamilované bukvice seděly na lavičce v parku pod svým rodným stromem. Nedávno se jim splnil vytoužený sen a v kočárku houpaly své adoptované dítě, miniaturní bukvici s dudlíkem v puse.

19.7.2018 v 19:43 | Karma článku: 12.27 | Přečteno: 832 | Diskuse

Klára Tůmová

Mezi dvěma světy

Adriana věděla, že je nenápadná asi tolik jako její šatičky. Přesto jí to nedalo a ometala ve vilové čtvrti déle, než by se slušelo a patřilo. Jako záminka mohl případně posloužit vlčák patřící jejímu manželovi.

19.7.2018 v 18:06 | Karma článku: 8.43 | Přečteno: 388 | Diskuse

Tomáš Vacek

Země Živitelka aneb pečujme o náš vzácný modrozelený kamínek

Další ekologické zamyšlení nad působením člověka na naší vzácnou oázu uprostřed, zatím, pustého vesmíru. Je třeba si uvědomit, že téměř vše má původ na této planetě, včetně tohoto článku, kteý je na to také patřičně pyšný.

18.7.2018 v 15:46 | Karma článku: 6.54 | Přečteno: 178 | Diskuse
VIP
Počet článků 247 Celková karma 19.55 Průměrná čtenost 828

Devátý nejhorší kuchař na světě, odpůrce politické překorektnělosti, začínající marťan, neúnavný konzument točeného kyslíku a jazykový dobrodruh ab incunabulis. Člen Analytického piva a Gustavu pro jazyk český. Správce Vojensko-českého slovníku.





Najdete na iDNES.cz