Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Císařovy nové ideje

30. 01. 2018 9:09:09
U laické veřejnosti převládá dojem, že v pohádkách funguje všechno jako na drátkách a tak nějak samo o sobě - že neexistují žádné politické tlaky, volební programy, revoluční myšlenky či obtížná zákulisní jednání. Opak je pravdou.

Pohádková říše je konstituční monarchií, ve které moudrý vladař kraluje v souladu s platnými zákony země. Volbu panovníka upravuje Zákl-Ř-1, hlava A, paragraf 9.

Následník trůnu je volen z řad kandidátů ztepilého zjevu, přiměřené chrabrosti a urozeného původu (je-li princ zastáncem evoluční teorie, musí prokázat, že pochází z krajty královské). Ze střevíců mu nesmí čouhat víc než pět stébel slámy, musí mít zaplaceny členské známky Odborového svazu šlechticů a jeho brnění by mělo odolat výstřelu z protitankové houfnice ráže 59 mm.

Nevzejde-li vítěz z prvního kola, je ve druhém vybrán ten, kdo:

(a) dokáže princeznu vysekat ze spárů devítihlavé saně, vyvázat ji z osidel zlého černokněžníka nebo ji alespoň odtrhnout od Facebooku.

(b) v případě akutního nedostatku draků i čarodějů je vladařem zvolen ten, kdo princeznu rozpozná mezi 12 zahalenými pannami a nebo ji hlasitě rozesměje (nikoliv však nahlédnutím do výpisu z vlastního bankovního konta)

Precizně napsaná ústava není zárukou, že se všechny pohádkové postavy chytnou za ruce a s písní na rtech začnou budovat rozvinutou feudální společnost. Pikle se nekují jen v Šíleně smutné princezně, ale doslova kam jen sokolí oko pohlédne. Ty nejčernější pletichy jsou sice v zájmu malých čtenářů vyretušovány, ale stačí nahlédnout do poznámek pod čarou a dozvíte se věci...

Například Sněhurka ve svých pamětech poukazuje na roli, kterou při udělení licence na těžbu lithia sehrál nechvalně proslulý severočeský kmotr Rejpal. Relokace trpaslíků do oblasti Cínovce pak narušila životosprávu místního obra Koloděje do té míry, že se o jeho přežití musela postarat dobročinná organizace "Obr v tísni". Spavá princezna Růženka zase svépomocí obehnala rodný zámek pásmem hustého maliní a už už se chystala převrátit čajový trh naruby - když se do věci vložila šípková lobby se všemi právními důsledky z toho vyplývajícími. A ve stejném duchu zatočila pardubická mafie se státní zakázkou na rekonstrukci perníkové chaloupky.

Jednání v pohádkových kuloárech opravdu neprobíhají v rukavičkách. Když si pustíte záznam vládního rokování mezi Unií koblížků a Stranou sociálně demokratických lišek, bude se vám zasedání ukrajinského parlamentu jevit jako nácvik dvorní etikety podle Gutha-Jarkovského. A raději se neptejte, jak se chudý uhlíř obořil na královského výběrčího daní, když na něj vyrukoval s EET a ještě měl tu drzost se dotázat, zda má jeho milíř wifi. Z toho, co mu rozlícený živnostník vmetl do tváře, se tisková agentura iDones odvážila publikovat pouze první tři spojky a předložku "do".

Zkrátka v pohádkách se politikaří od rozbřesku do soumraku. A naostro.

+++++++++

Ani následníci trůnu to nemají jednoduché. Čtenář uvyklý martyriu presidentské kampaně se všemi těmi rozhovory, mítingy a debatami by si mohl myslet, že propíchnout unaveného draka kopím je pouhá formalita. Ale ani ta někdy nestačí. Princi Bajajovi se během kampaně podařilo zkrotit celé stádo lítých saní a pár nejdivočejších si dokonce furiantsky osedlal - a stejně mu to bylo platný jako Karkulce gumáky. Když se v království rozneslo, že Bajaja pod cimbuřím drandí na saních, dostal povolávací rozkaz od Zimního olympijského výboru a než bys řekl "bob", seděl v letadle do Jižní Koreje. Ani si nestihl zabalit jídelní náčiní a křupavé saláty kimčchi musel konzumovat vypůjčenými hůlkami od běžkařů.

Ovšem dnešní císař není dnešní.

Zlé jazyky tvrdí, že si již v útlém mládí pořídil sedmimílové boty a v nich běhával do Číny učit se, jak drakům zakroutit krkem. V podhradí si za to vysloužil obdivnou přezdívku Míloš Čacký. Ve středním věku politicky vyzrál a nejenže prosadil bazilišky na seznam ohrožených druhů, ale stal se jedním z klíčových architektů opoziční smlouvy mezi princi a saněmi. No a na stará kolena už se choval jako protřelý matador politických kolbišť a čínské draky nesekal šavličkou, ale jako loajální kandidát "pražské cukrárny" je pacifikoval pomocí investičních pobídek. Za tento principelní postoj mu v Pekingu udělili Řád rýžového nákypu, spojený se štědrou objednávkou 250 plyšových krtečků v hodnosti "maskota" pro potřeby pozemního vojska. Generál Sung Hao později ocenil jejich příkladné rytí povýšením do hodnosti "rytíře" (ceremoniál proběhl na stadionu Slavie Praha, který bude po zbytek sezóny mimo provoz z důvodu krtin v pokutovém území).

Přes tyto peripetie není Míloš Čacký císařem ledasjakým. Jeho velkou vášní jsou ušlechtilé a krásné ideje. Vize s křídly doširoka rozepjatými. Citáty, bonmoty a úslovími plní linkované sešity a ty pak v krabicích od bot i klobouků skladuje po celém hradě. Není divu, že se jeho politické projevy hemží břitkými průpovídkami. Ale císař nestagnuje - neustále prahne po nových a vznešených myšlenkách. Jen co někde zaslechne moudrost, už sliní inkoustovou tužku, aby si ji mohl zapsat na manžetu.

Není to tak dávno, co Míloš sám chrlil jednu perlu za druhou - až se novinářské svině na královském dvoře zalykaly. Když mu v Techickém magazínu vyšel článek o přestavbě východního křídla císařského paláce, mohli jste ta šlehnutí bičem skoro slyšet, co věta to úder pneumatického kladiva na hlavičku - kdo z nás měl tehdy odvahu ukázat na prohnilé podkrovní trámy. Ale jak už to tak bývá, pramen inspirace vyschl a brzy po nástupu do funkce císař zjistil, že nemá svým věrným, co nabídnout. Za svitu úplňku přemítal, čím vytře zrak svým oponentům, ale prázdné lahve od švestkového moku na něho civěly nepřítomným skelným pohledem. Jednoho kalnějšího rána si Míloš nasadil slaměný kuželový klobouk a po celém království nechal vybubnovat, že kdo dodá jeho politickému programu nové ideje, dostane princeznu Kateřinu za ženu a nádavkem půl kartonu pravých amerických cigaret.

+++++++++

Tou dobou sužovalo zemi nebývalé sucho a starý ovčák na salaši musel učinit nepopulární rozhodnutí. Zásoby mražené vojtěšky v lednici se povážlivě tenčily, ovce nespokojeně bečely a brzy nebylo ani na halušky. I zavolal si svého jediného synka a se zachmuřeným výrazem ho poslal na zkušenou do světa. Panimáma mu do uzlíčku svázala pár buchet, přidala sebrané spisy Ferdinanda Peroutky a požehnala mu na cestu.

Dobře se nevedlo ani mlynáři v údolí. Náhon vyschl a mlýnský kámen se v půli posledního pytle pohanky zadřel. Mlynářka se pokoušela chvíli mlít jen tak pantem, ale nebylo to ono. Stavovský cech navíc takové praktiky zavrhoval jako rizikové, takže mlynář přišel nejen o živnost, ale i o bezpečnostní prověrku. Vztekle praštil čepicí o lavici, za okna vyvěsil cedulku "Administrativní výluka" a ledva nakrmil kočku, psa a moučného červa, vyrazil do hospody.

Když obecní dráb vyvolával na návsi císařovo poselství, seděl mladý ovčák s mlynářem v krčmě a oba utápěli své existenční nejistoty v žejdlíku medoviny. "Císař hledá nové ideje", zapředl mlynář řeč a v jeho očích to zajiskřilo čertovinou. Mladý ovčák našpicoval uši. Z broušené karafy dolil oběma zkvašené palivo. Slovo dalo slovo a do večera se oba výtečníci hlásili na hradě o audienci.

"Jeho Veličenstvo - jsme nejjemnější tkalci myšlenkové příze. V krajkové síti našich úvah uvízne i ta nejesoteričtější idea" vlísával se mlynář do císařovy přízně. "Spleteme vám volební program a přitom se ani jednou nespleteme", zahrál si mladý ovčák na chytrého horáka. "Ovšem bude to mít jeden malý pletací háček", dodal mlynář. "Naše teze jsou tak jemně artikulované a tak sofistikované, že je rozezná jen zcela výjimečně vytříbená mysl. Jen opravdový connoisseur! Obyčejnému rozumu zůstanou naše myšlenky skryté a budou se jevit nudnými, ba nesrozumitelnými."

Císař přikývl a oba podvodníci se pustili do díla. Na dřevěnouhelném Xeroxu stokrát okopírovali návod k obsluze vysavače a dvorní sešívačkou nadělali z papírové masy úhledné propagační brožurky. Zanedlouho si o nových, sofistikovaných idejích štěbetali vrabci na střeše. Procházející dvořané se sice podivovali, když na titulní straně viděli návod k obsluze vysavače, ale protože nechtěli být za venkovské balíky, předstírali živý zájem a tu a tam počastovali "tkalce myšlenek" líčeným obdivem.

+++++++++

Bilo nebilo, hodiny na věži ukazovaly pravé poledne a císař byl zvědav, jak pokračuje jeho zbrusu nový politický projekt. Nechal si zavolat svého oblíbeného ministra a poslal jej na hloubkovou kontrolu povedeného think-tanku. Vévoda von Storchennest se poctivě probíral čerstvě vytištěnými programy a cítil naléhavé nutkání jízlivě poznamenat: "Sorry jako, ale tohle spíš připomíná návod k obsluze vysavače". Naštěstí se včas zarazil a zvážil jaký vliv by takový odsudek měl na jeho reputaci a potažmo služební postup. Neřekl tedy nic a císaři zahlásil, že program je svou radikálností plně srovnatelný s jeho článkem v Technickém magazínu.

V předvečer svého projevu k parlamentu se císař odebral k mlynáři a mladému ovčákovi, aby se přesvědčil, jak jim jde dílo od ruky. Dychtivě nahlédl do textu, ale ať koukal jak koukal, viděl pouze návody k obsluze vysavače. Sebestřednost mu však nedovolila připustit, že by nebyl dostatečně vzdělaný, a tak jen cosi pochvalného zamručel a druhý den ráno odkvačil i s elaborátem do zasedacího sálu sněmovny.

Císař si významně odkašlal, rozestřel na řečnickém pultíku připravené tiskoviny a prorockým hlasem počal předčítat své nové ideje. Poslanci se po sobě překvapeně podívali: "Co to má znamenat?" Ale nikdo nechtěl vystavit své buranství na odiv a tak se zleva i zprava začalo postupně linout uznalé přitakávání, opatrný potlesk a posléze i první výkřiky "Bravo!" Z přední řady dokonce zaznělo i zcela zřetelné "Něch žije Míloš".

A snad by se politika v království začala ubírat naznačeným směrem, kdyby se z koutka neozval jeden gymnaziální stážista ze serveru demagog.cz. "Tohle přece není žádný politický program", zvolal vypjatým tenorem, "to je návod k obsluze vysavače".

Sálem to zašumělo. "Má pravdu", neslo se z poslaneckých lavic - zprvu nesměle, ale pak stále rozhodněji. "Tohle je přece návod k obsluze vysavače", stříkalo najednou ze všech hrdel, až čupřiny na urozených hlavách nadskakovaly.

Císař si uvědomil, že ho mlynář s mladým ovčákem obelhali a zčervenal tak, že mu přítomný zástupce KSČM duchapřítomně nabídl tiskopis žádosti o obnovení členství.

A pokud ji vyplnil, tak se červená dodnes.

+++++++++

(předchozí pohádky)

Autor: Jan Řeháček | úterý 30.1.2018 9:09 | karma článku: 18.11 | přečteno: 490x


Další články blogera

Jan Řeháček

Archimédův zákon zrušen

Zdánlivě nekončící vládní seriál o opisování diplomových prací překročil v noci na úterý hranice České republiky a vydal se na vítězné tažení Evropou. Epicentrem nejnovějšího skandálu se stala řecká vláda Alexise Tsiprase.

19.7.2018 v 9:09 | Karma článku: 25.15 | Přečteno: 663 | Diskuse

Jan Řeháček

Matykání: život je jen náhoda

Led, na který se dnes pustím, bude setsakramentsky tenký. Svůj zvědavý frňák budu strkat do oblastí, kterým moc nerozumím: do kvantové fyziky, do evoluční biologie a do aplikované zázrakologie. Ale co - je léto, aspoň se vykoupu.

9.7.2018 v 9:09 | Karma článku: 19.01 | Přečteno: 536 | Diskuse

Jan Řeháček

Leonore 1805 (Beethoven)

Málokteré dílo stálo Beethovena tolik úsilí, trpkosti a zmaru jako jeho jediná opera Fidelio. V dopise svému libretistovi to říká zcela jednoznačně: "Ujišťuji vás, milý Treitschke, že tahle opera mi vyslouží mučednickou korunu."

27.6.2018 v 9:09 | Karma článku: 12.20 | Přečteno: 177 | Diskuse

Jan Řeháček

Homo saprment

Víte, co má bludiště mezilidských vztahů společného s fotbalem? Ani jedno nemá logiku. A protože během poločasové přestávky není do čeho píchnout, napsal jsem tři minizamyšlení o prapodivných zákonech panujících v tomto labyrintu.

21.6.2018 v 9:09 | Karma článku: 16.24 | Přečteno: 260 | Diskuse

Další články z rubriky Poezie a próza

Zdeňka Ortová

Nedělní večer neberte dramaticky

Zkuste ho vzít epigramaticky. Sice se nic nezmění na tom, že končí víkend, ale je šance, že se se mnou zasmějete.

22.7.2018 v 20:19 | Karma článku: 8.12 | Přečteno: 143 | Diskuse

Josef Prouza

Prý už dnes trocha poezie nikoho nenabije

Léto nám právě pomáhá se trochu zastavit, vydechnout. I já vám výjimečně nabídnu blog relaxační, úplně jiný, než jste u mě zvyklí. Jdu na trh s básněmi, písní, románem a jednou odvázanou legrací. Tak se nelekněte. Není čeho.

22.7.2018 v 18:55 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 89 | Diskuse

Petra Havelková

Bajka o bukvicích a zlé kavce

Dvě zamilované bukvice seděly na lavičce v parku pod svým rodným stromem. Nedávno se jim splnil vytoužený sen a v kočárku houpaly své adoptované dítě, miniaturní bukvici s dudlíkem v puse.

19.7.2018 v 19:43 | Karma článku: 12.27 | Přečteno: 832 | Diskuse

Klára Tůmová

Mezi dvěma světy

Adriana věděla, že je nenápadná asi tolik jako její šatičky. Přesto jí to nedalo a ometala ve vilové čtvrti déle, než by se slušelo a patřilo. Jako záminka mohl případně posloužit vlčák patřící jejímu manželovi.

19.7.2018 v 18:06 | Karma článku: 8.43 | Přečteno: 388 | Diskuse

Tomáš Vacek

Země Živitelka aneb pečujme o náš vzácný modrozelený kamínek

Další ekologické zamyšlení nad působením člověka na naší vzácnou oázu uprostřed, zatím, pustého vesmíru. Je třeba si uvědomit, že téměř vše má původ na této planetě, včetně tohoto článku, kteý je na to také patřičně pyšný.

18.7.2018 v 15:46 | Karma článku: 6.54 | Přečteno: 178 | Diskuse
VIP
Počet článků 247 Celková karma 19.55 Průměrná čtenost 828

Devátý nejhorší kuchař na světě, odpůrce politické překorektnělosti, začínající marťan, neúnavný konzument točeného kyslíku a jazykový dobrodruh ab incunabulis. Člen Analytického piva a Gustavu pro jazyk český. Správce Vojensko-českého slovníku.





Najdete na iDNES.cz