Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Císařovy nové ideje

30. 01. 2018 9:09:09
U laické veřejnosti převládá dojem, že v pohádkách funguje všechno jako na drátkách a tak nějak samo o sobě - že neexistují žádné politické tlaky, volební programy, revoluční myšlenky či obtížná zákulisní jednání. Opak je pravdou.

Pohádková říše je konstituční monarchií, ve které moudrý vladař kraluje v souladu s platnými zákony země. Volbu panovníka upravuje Zákl-Ř-1, hlava A, paragraf 9.

Následník trůnu je volen z řad kandidátů ztepilého zjevu, přiměřené chrabrosti a urozeného původu (je-li princ zastáncem evoluční teorie, musí prokázat, že pochází z krajty královské). Ze střevíců mu nesmí čouhat víc než pět stébel slámy, musí mít zaplaceny členské známky Odborového svazu šlechticů a jeho brnění by mělo odolat výstřelu z protitankové houfnice ráže 59 mm.

Nevzejde-li vítěz z prvního kola, je ve druhém vybrán ten, kdo:

(a) dokáže princeznu vysekat ze spárů devítihlavé saně, vyvázat ji z osidel zlého černokněžníka nebo ji alespoň odtrhnout od Facebooku.

(b) v případě akutního nedostatku draků i čarodějů je vladařem zvolen ten, kdo princeznu rozpozná mezi 12 zahalenými pannami a nebo ji hlasitě rozesměje (nikoliv však nahlédnutím do výpisu z vlastního bankovního konta)

Precizně napsaná ústava není zárukou, že se všechny pohádkové postavy chytnou za ruce a s písní na rtech začnou budovat rozvinutou feudální společnost. Pikle se nekují jen v Šíleně smutné princezně, ale doslova kam jen sokolí oko pohlédne. Ty nejčernější pletichy jsou sice v zájmu malých čtenářů vyretušovány, ale stačí nahlédnout do poznámek pod čarou a dozvíte se věci...

Například Sněhurka ve svých pamětech poukazuje na roli, kterou při udělení licence na těžbu lithia sehrál nechvalně proslulý severočeský kmotr Rejpal. Relokace trpaslíků do oblasti Cínovce pak narušila životosprávu místního obra Koloděje do té míry, že se o jeho přežití musela postarat dobročinná organizace "Obr v tísni". Spavá princezna Růženka zase svépomocí obehnala rodný zámek pásmem hustého maliní a už už se chystala převrátit čajový trh naruby - když se do věci vložila šípková lobby se všemi právními důsledky z toho vyplývajícími. A ve stejném duchu zatočila pardubická mafie se státní zakázkou na rekonstrukci perníkové chaloupky.

Jednání v pohádkových kuloárech opravdu neprobíhají v rukavičkách. Když si pustíte záznam vládního rokování mezi Unií koblížků a Stranou sociálně demokratických lišek, bude se vám zasedání ukrajinského parlamentu jevit jako nácvik dvorní etikety podle Gutha-Jarkovského. A raději se neptejte, jak se chudý uhlíř obořil na královského výběrčího daní, když na něj vyrukoval s EET a ještě měl tu drzost se dotázat, zda má jeho milíř wifi. Z toho, co mu rozlícený živnostník vmetl do tváře, se tisková agentura iDones odvážila publikovat pouze první tři spojky a předložku "do".

Zkrátka v pohádkách se politikaří od rozbřesku do soumraku. A naostro.

+++++++++

Ani následníci trůnu to nemají jednoduché. Čtenář uvyklý martyriu presidentské kampaně se všemi těmi rozhovory, mítingy a debatami by si mohl myslet, že propíchnout unaveného draka kopím je pouhá formalita. Ale ani ta někdy nestačí. Princi Bajajovi se během kampaně podařilo zkrotit celé stádo lítých saní a pár nejdivočejších si dokonce furiantsky osedlal - a stejně mu to bylo platný jako Karkulce gumáky. Když se v království rozneslo, že Bajaja pod cimbuřím drandí na saních, dostal povolávací rozkaz od Zimního olympijského výboru a než bys řekl "bob", seděl v letadle do Jižní Koreje. Ani si nestihl zabalit jídelní náčiní a křupavé saláty kimčchi musel konzumovat vypůjčenými hůlkami od běžkařů.

Ovšem dnešní císař není dnešní.

Zlé jazyky tvrdí, že si již v útlém mládí pořídil sedmimílové boty a v nich běhával do Číny učit se, jak drakům zakroutit krkem. V podhradí si za to vysloužil obdivnou přezdívku Míloš Čacký. Ve středním věku politicky vyzrál a nejenže prosadil bazilišky na seznam ohrožených druhů, ale stal se jedním z klíčových architektů opoziční smlouvy mezi princi a saněmi. No a na stará kolena už se choval jako protřelý matador politických kolbišť a čínské draky nesekal šavličkou, ale jako loajální kandidát "pražské cukrárny" je pacifikoval pomocí investičních pobídek. Za tento principelní postoj mu v Pekingu udělili Řád rýžového nákypu, spojený se štědrou objednávkou 250 plyšových krtečků v hodnosti "maskota" pro potřeby pozemního vojska. Generál Sung Hao později ocenil jejich příkladné rytí povýšením do hodnosti "rytíře" (ceremoniál proběhl na stadionu Slavie Praha, který bude po zbytek sezóny mimo provoz z důvodu krtin v pokutovém území).

Přes tyto peripetie není Míloš Čacký císařem ledasjakým. Jeho velkou vášní jsou ušlechtilé a krásné ideje. Vize s křídly doširoka rozepjatými. Citáty, bonmoty a úslovími plní linkované sešity a ty pak v krabicích od bot i klobouků skladuje po celém hradě. Není divu, že se jeho politické projevy hemží břitkými průpovídkami. Ale císař nestagnuje - neustále prahne po nových a vznešených myšlenkách. Jen co někde zaslechne moudrost, už sliní inkoustovou tužku, aby si ji mohl zapsat na manžetu.

Není to tak dávno, co Míloš sám chrlil jednu perlu za druhou - až se novinářské svině na královském dvoře zalykaly. Když mu v Techickém magazínu vyšel článek o přestavbě východního křídla císařského paláce, mohli jste ta šlehnutí bičem skoro slyšet, co věta to úder pneumatického kladiva na hlavičku - kdo z nás měl tehdy odvahu ukázat na prohnilé podkrovní trámy. Ale jak už to tak bývá, pramen inspirace vyschl a brzy po nástupu do funkce císař zjistil, že nemá svým věrným, co nabídnout. Za svitu úplňku přemítal, čím vytře zrak svým oponentům, ale prázdné lahve od švestkového moku na něho civěly nepřítomným skelným pohledem. Jednoho kalnějšího rána si Míloš nasadil slaměný kuželový klobouk a po celém království nechal vybubnovat, že kdo dodá jeho politickému programu nové ideje, dostane princeznu Kateřinu za ženu a nádavkem půl kartonu pravých amerických cigaret.

+++++++++

Tou dobou sužovalo zemi nebývalé sucho a starý ovčák na salaši musel učinit nepopulární rozhodnutí. Zásoby mražené vojtěšky v lednici se povážlivě tenčily, ovce nespokojeně bečely a brzy nebylo ani na halušky. I zavolal si svého jediného synka a se zachmuřeným výrazem ho poslal na zkušenou do světa. Panimáma mu do uzlíčku svázala pár buchet, přidala sebrané spisy Ferdinanda Peroutky a požehnala mu na cestu.

Dobře se nevedlo ani mlynáři v údolí. Náhon vyschl a mlýnský kámen se v půli posledního pytle pohanky zadřel. Mlynářka se pokoušela chvíli mlít jen tak pantem, ale nebylo to ono. Stavovský cech navíc takové praktiky zavrhoval jako rizikové, takže mlynář přišel nejen o živnost, ale i o bezpečnostní prověrku. Vztekle praštil čepicí o lavici, za okna vyvěsil cedulku "Administrativní výluka" a ledva nakrmil kočku, psa a moučného červa, vyrazil do hospody.

Když obecní dráb vyvolával na návsi císařovo poselství, seděl mladý ovčák s mlynářem v krčmě a oba utápěli své existenční nejistoty v žejdlíku medoviny. "Císař hledá nové ideje", zapředl mlynář řeč a v jeho očích to zajiskřilo čertovinou. Mladý ovčák našpicoval uši. Z broušené karafy dolil oběma zkvašené palivo. Slovo dalo slovo a do večera se oba výtečníci hlásili na hradě o audienci.

"Jeho Veličenstvo - jsme nejjemnější tkalci myšlenkové příze. V krajkové síti našich úvah uvízne i ta nejesoteričtější idea" vlísával se mlynář do císařovy přízně. "Spleteme vám volební program a přitom se ani jednou nespleteme", zahrál si mladý ovčák na chytrého horáka. "Ovšem bude to mít jeden malý pletací háček", dodal mlynář. "Naše teze jsou tak jemně artikulované a tak sofistikované, že je rozezná jen zcela výjimečně vytříbená mysl. Jen opravdový connoisseur! Obyčejnému rozumu zůstanou naše myšlenky skryté a budou se jevit nudnými, ba nesrozumitelnými."

Císař přikývl a oba podvodníci se pustili do díla. Na dřevěnouhelném Xeroxu stokrát okopírovali návod k obsluze vysavače a dvorní sešívačkou nadělali z papírové masy úhledné propagační brožurky. Zanedlouho si o nových, sofistikovaných idejích štěbetali vrabci na střeše. Procházející dvořané se sice podivovali, když na titulní straně viděli návod k obsluze vysavače, ale protože nechtěli být za venkovské balíky, předstírali živý zájem a tu a tam počastovali "tkalce myšlenek" líčeným obdivem.

+++++++++

Bilo nebilo, hodiny na věži ukazovaly pravé poledne a císař byl zvědav, jak pokračuje jeho zbrusu nový politický projekt. Nechal si zavolat svého oblíbeného ministra a poslal jej na hloubkovou kontrolu povedeného think-tanku. Vévoda von Storchennest se poctivě probíral čerstvě vytištěnými programy a cítil naléhavé nutkání jízlivě poznamenat: "Sorry jako, ale tohle spíš připomíná návod k obsluze vysavače". Naštěstí se včas zarazil a zvážil jaký vliv by takový odsudek měl na jeho reputaci a potažmo služební postup. Neřekl tedy nic a císaři zahlásil, že program je svou radikálností plně srovnatelný s jeho článkem v Technickém magazínu.

V předvečer svého projevu k parlamentu se císař odebral k mlynáři a mladému ovčákovi, aby se přesvědčil, jak jim jde dílo od ruky. Dychtivě nahlédl do textu, ale ať koukal jak koukal, viděl pouze návody k obsluze vysavače. Sebestřednost mu však nedovolila připustit, že by nebyl dostatečně vzdělaný, a tak jen cosi pochvalného zamručel a druhý den ráno odkvačil i s elaborátem do zasedacího sálu sněmovny.

Císař si významně odkašlal, rozestřel na řečnickém pultíku připravené tiskoviny a prorockým hlasem počal předčítat své nové ideje. Poslanci se po sobě překvapeně podívali: "Co to má znamenat?" Ale nikdo nechtěl vystavit své buranství na odiv a tak se zleva i zprava začalo postupně linout uznalé přitakávání, opatrný potlesk a posléze i první výkřiky "Bravo!" Z přední řady dokonce zaznělo i zcela zřetelné "Něch žije Míloš".

A snad by se politika v království začala ubírat naznačeným směrem, kdyby se z koutka neozval jeden gymnaziální stážista ze serveru demagog.cz. "Tohle přece není žádný politický program", zvolal vypjatým tenorem, "to je návod k obsluze vysavače".

Sálem to zašumělo. "Má pravdu", neslo se z poslaneckých lavic - zprvu nesměle, ale pak stále rozhodněji. "Tohle je přece návod k obsluze vysavače", stříkalo najednou ze všech hrdel, až čupřiny na urozených hlavách nadskakovaly.

Císař si uvědomil, že ho mlynář s mladým ovčákem obelhali a zčervenal tak, že mu přítomný zástupce KSČM duchapřítomně nabídl tiskopis žádosti o obnovení členství.

A pokud ji vyplnil, tak se červená dodnes.

+++++++++

(předchozí pohádky)

Autor: Jan Řeháček | úterý 30.1.2018 9:09 | karma článku: 16.72 | přečteno: 449x


Další články blogera

Jan Řeháček

Nesouhlasíš se Zemanem, jsi odborník. Souhlasíš se Zemanem, jsi blbeček

Je to ještě jednodušší než včera. Nevolíš Zemana, nemáš selský rozum, jsi na straně dobra. Volíš Zemana, jsi zmanipulovaný, máš vymytý mozek, jsi primitiv, jsi na straně zla. A kdo nevidí svět černobíle, není řádným votrokem.

10.2.2018 v 9:09 | Karma článku: 42.64 | Přečteno: 2310 | Diskuse

Jan Řeháček

Matykání: v bludišti p-adických čísel

Jednou z ingrediencí slavného Wilesova důkazu Fermatovy věty v roce 1996 byla tzv. p-adická čísla. Jejich rozvoj vede k tak podivné geometrii, že by v tom byl čert, aby nenašla uplatnění v kvantové mechanice nebo teorii strun.

9.2.2018 v 9:09 | Karma článku: 16.54 | Přečteno: 484 | Diskuse

Jan Řeháček

O volbě Drahoše i Zemana a o léku proti šílenství

Upozornění pro spotřebitele: tento článek je certifikovaný, stoprocentní a notářsky ověřený plagiát. Jednu každou větu jsem šlohnul někomu z nadpisu. Ale jak říkají kasaři - kdo krade, nezlobí (kliknutí napoví, kde jsem loupil)

24.1.2018 v 9:09 | Karma článku: 17.08 | Přečteno: 541 | Diskuse

Další články z rubriky Poezie a próza

Vojtěch Fišera

(O)běžná

„U vás lidé pěstují pět tisíc růží v jedné zahradě,“ řekl malý princ, „a přece tam nenalézají, co hledají...““ - Malý Princ

17.2.2018 v 19:18 | Karma článku: 6.20 | Přečteno: 105 | Diskuse

Jiří Stratil

Poezie architektonická

Básnířské umění má rovněž mnoho forem a stylů. Jak vidí, cítí a píše poezii třeba takový architekt? No jako architekt. Jeho básnička musí mít jasnou a logickou konstrukci a strukturu, postavené pevně od základu až po střechu.

17.2.2018 v 12:57 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 67 | Diskuse

Miroslav Pavlíček

Lavička Václava Havla aneb když je pes moudřejší než lidé (Opožděná reportáž)

Zpráva z tisku: „Praha 6 odhalila lavičku Ferdinanda Vaňka, pojmenovanou po alter egu bývalého prezidenta Václava Havla. Ocelová lavička má podobu červeného prkna s pivovarnickým sudem a přišla na bezmála milion korun“

16.2.2018 v 21:05 | Karma článku: 37.45 | Přečteno: 1656 | Diskuse

Jiří Klabal

Profesorka

Pochodovala úzkou uličkou mezi krajní řadou lavic a okenními parapety tam a zpět. Nevědouc, čím vyplnit dlouhé vteřiny inscenovaného čekání, konečky prstů stírala kapky vody z orosených skel.

16.2.2018 v 18:00 | Karma článku: 10.76 | Přečteno: 352 | Diskuse

Jiří Stratil

Brzy se spoutanému otevře žalář

Tak proč se stále po celé dny strachujete? Z utiskovatele a jeho vzteku? Kde je ten utiskovatel se svým vztekem? Opět jedna z odpovědí, kterých se mi dostává při namátkovém otevření Starého Zákona Bible v jeho určité části.

16.2.2018 v 12:02 | Karma článku: 8.38 | Přečteno: 363 | Diskuse
VIP
Počet článků 231 Celková karma 20.47 Průměrná čtenost 801

Devátý nejhorší kuchař na světě, odpůrce politické překorektnělosti, začínající marťan, neúnavný konzument točeného kyslíku a jazykový dobrodruh ab incunabulis. Člen Analytického piva a Gustavu pro jazyk český. Správce Vojensko-českého slovníku.





Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.