Tvrzení chrámu 6 (tradice)

9. 04. 2015 9:09:50
(aneb proč bysme se netěšili) Jazyk je odrazem i nástrojem našeho myšlení a jako takový musí splňovat poměrně přísná kriteria.

Musí být nejen přesný a výstižný, aby naše myšlenky nezkresloval, ale musí být také elegantní a úsporný, aby nám netrvalo půl minuty se vymáčknout. Zkrátka naše řeč by měla mít to, čemu se dnes říká dobrý design. Nesmí působit humpolácky a musí naše myšlenky tlumočit co nejúčinněji a bez přílišných ztrát. Když se Vám podaří vyfotit krásnou růži, také ji své milé nepošlete v rozlišení 100x200 pixelů.

Samozřejmě ta rozmanitost a výrazové bohatství je relativní pojem a každý jazyk to posuzuje trochu jinak, podle potřeb kultury které slouží. O eskymácách se říká, že mají desítky slov pro sníh. Nám stačí jedno. Ale nemusíme zabíhat do takových extrémů - i běžná angličtina rozlišuje třeba mezi slovy "iceberg" a "glacier", zatímco v české kotlině si vystačíme se slovem "ledovec", protože ani jeho námořní ani vysokohorská varianta se u nás ve volné přírodě nevyskytuje. Na druhé straně si třeba Angličan musí boty navléci nebo obléknout, ale nazutí nepřipadá v úvahu. Akt zouvání i obouvání je jedním z tisíce odstínů na paletě češtiny, který mnoha jiným jazykům zcela chybí. Jazykový vývoj určuje nejen kolik odstínů si na paletě momentálně potřebujeme namíchat, ale také ve kterých situacích máme vzít do ruky jemný štěteček a naopak, kdy si výrazově vystačíme s malířskou štětkou.

Je-li však přesnost a barevná rozmanitost základním kriteriem pro posouzení užitečnosti jazyka, proč potom trváme třeba na tvaru "abychom", když spousta lidí už dávno říká "abysme" a někteří fiškusové si dokonce lajsnou "aby jsme". Vždyť to jazyku neubere ani na rozmanitosti ani na přesnosti. A jistou logiku to má. Já vím, rvete si vlasy, protože vám to rve uši - ale to je jenom síla zvyku.

Vyzve-li nás básník "abysme s hvězdami splynuli" netratí to nic oproti správnému "abychom s hvězdami splynuli". A to ani na barvitosti ani na hloubce básnického výrazu. Když si odmyslíte zvuk a zvyk, je to jen jiný shluk písmenek pro tu samou věc. A stejně tak technik, který řekne "tuto hadičku nejdříve ohneme abysme se dostali ke spínači" neobětuje ani zbla přesnosti oproti technikovi, který použije "abychom". Proč tedy na té archaicky znějící variantě trvat?

Důvod podle mého soudu spočívá v tom, že jazyk není jen mechanický transformátor myšlenek. Je to i ztělesnění kultury, ke které se již více než tisíc let hlásíme. Je to neviditelné vlákno, které nás spojuje s Jakubem Demlem, s Karlem Čapkem, s Vladimírem Holanem nebo dokonce s Janem Ámosem Komenským. My, lidé, se odpradávna snažíme nějak vyrovnat s naší vlastní smrtelností. Příhlásit se aktivně k něčemu trvalejšímu a obsažnějšímu než individuální lidský život je jedním z takových způsobů. Pokud budeme pravopis každých deset let měnit, těžko tím vytvoříme dojem transcendence.

Trváme-li na slůvku abychom, je to také naše pocta předkům. A nejen těm proslaveným. Hlásíme se jím k jazyku našich pradědů a prababiček. A k jazyku jejich pradědů a prababiček. Svůj jazyk opečováváme se všemi jeho nedostatky a logickými nesrovnalostmi, tak jako opečováváme petrolejku po prarodičích. Včetně šrámů a šmouh a drobných prasklin. Protože v těch jazykových jizvách je nepřímo odražen kus naší vlastní existence. Historie našeho vlastního rodu.

A bude to tak, dokud bude v národě dostatek mluvčích, kterým na tom záleží. Což samozřejmě nemusí být věčně.

Datová pitva na Moravském poli (26. srpna 1278)

(omlouvám se za bídnou kvalitu tabulek, ale nové rozhraní neumožňuje strojovou generaci tabulek, takže jsem je nakonec musel převést na obrázky a uložit jako JPG)

V dnešní pitvě se konečně dostaneme k tomu, proč jsem tuhle sérii vlastně začal. Podíváme se na to, jak s naším jazykem zacházíme. Respektive jak mu dáváme na frak.

V níže přiložených tabulkách jsem sestavil několik skupin dvojic, která se liší jen nepatrným gramatickým posunem. Té variantě, která se vyskytuje častěji budu říkat majoritní (maj) a té méně časté minoritní (min) a to bez ohledu na to která z nich je gramaticky správně. Mezi oběma variantami naleznete jejich relativní četnost označenou fmaj a fmin. Stejně jako v minulých Tvrzeních budu obě četnosti udávat v setinách procent. Důležitější než obě četnosti jako takové je jejich podíl, který najdete v prvním sloupci, označený jako vše (tedy vše=fmin/fmax). To vše si můžete představit jako míru znečištění majoritní varianty. Tam, kde je toto číslo téměř nula, minoritní varianta nepředstavuje prakticky žádnou konkurenci. Jak toto číslo roste, význam minoritní varianty stoupá a dosáhne-li číslo vše hodnoty 1, jsou si obě varianty frekvenčně rovny.

Pro zajímavost Vám ukážu podíl fmin/fmax i pro blogy mužské a ženské, abyste si udělali představu, které pohlaví se prohřešuje častěji. U mužů a žen Vám ale ukážu jen výsledný poměr (tedy číslo srovnatelné s vše), protože na dílčí četnosti fmin a fmaj už nezbylo místo.

Jako příklad si rozebereme první řádek ze skupinky kondicionálů (viz níže).

Varianta "kdybychom" představuje 0.3679 setin procenta všech slov (tedy 0.003679%) v blozích nalezených. Varianta "kdybysme" je podstatně vzácnější a její zastoupení v blozích je 0.0049 setin procenta. Podíl těchto dvou variant (fmin/fmax) pro všechny blogy je 0.0134, což znamená, že majoritní varianta je poměrně čistá (nejhůř je na tom z této skupiny bychom). Pokud si ten samý poměr spočítáme pro blogy žen a mužů, dostaneme hodnoty 0.0105 a 0.0143. To znamená, že majoritní varianta je o něco čistší u žen. Muži se tedy v tomto případě prohřešují o něco více. Stejně tak pro abychom. Ženy naopak více chybují u slova bychom.

V další tabulce nahlédneme do toho jak označujeme příslušníky jiných národů.

Teď se mrkneme na pár množných čísel rodu mužského. Všimněte si že délka slova může mít vliv na použitý tvar. U matematiků se nikomu nechce používat dlouhý tvar -ové. U fyziků to nevadí.

Další skupinu tvoří slova, kde se rozhodujeme mezi s a z.

Tady je pro zajímavost pár sloves v 1. os. j.č. Zajímavá je dvojice maluju vs děkuju.

Slova obsahující hláskovou skupinu m(n)ě nedopadla špatně. Majoritní tvary jsou vesměs správné. Největší problém nám dělá domnění.

A nakonec pár slov, která se nevešla do výše zmíněných kategorií.

Pokud Vás zajímají jiná slova, datové soubory s četností všech slov najdete zde.


Související články:

Tvrzení chrámu 1
Tvrzení chrámu 2
Tvrzení chrámu 3
Tvrzení chrámu 4
Tvrzení chrámu 5

Autor: Jan Řeháček | čtvrtek 9.4.2015 9:09 | karma článku: 18.21 | přečteno: 419x

Další články blogera

Jan Řeháček

Impresionisté na hladině

Když se na podzim objevily barvy na stromech, všiml jsem si, že se občas zrcadlí v našem potoce či rybníčku. Tak jsem na ně zamířil objektiv a vyšly z toho roztěkané výtvarné kreace, za které by se nemusel stydět ani Claude Monet.

9.3.2024 v 9:09 | Karma článku: 20.41 | Přečteno: 205 | Diskuse

Jan Řeháček

AI Art: co už umí a co ještě ne

Loni jsem trochu experimentoval s malířskými schopnostmi tehdy nastupující generativní AI Art. Letos, za dlouhých zimních večerů jsem si na to vzpomněl a napadlo mne podívat se, jak moc za ten rok AI pokročila. Nu, posuďte sami.

15.2.2024 v 9:09 | Karma článku: 16.53 | Přečteno: 278 | Diskuse

Jan Řeháček

Není větvička jako větvička

Stromy a jejich rozeklaná větvoví jsou sochařská díla. V létě to ale nepoznáte, protože přírodní majstrštyky zakrývá koruna. Jakmile ale podzim povolá svá vojska zpět do zálohy, ladná elegance dřevěných křivek vystoupí do popředí.

9.2.2024 v 9:09 | Karma článku: 19.25 | Přečteno: 337 | Diskuse

Jan Řeháček

Co rok dal

Začátek nového roku je tradičně příležitostí k ohlédnutí za rokem starým, takže jsem prohrábl archív a vylovil z něho pár fotografií z našeho parku, které si nenalezly cestu do některého z předchozích tématických blogů.

9.1.2024 v 9:09 | Karma článku: 16.65 | Přečteno: 166 | Diskuse

Další články z rubriky Věda

Dana Tenzler

Barvy v kuchyni (3) - přírodní červená

Blíží se Velikonoce. Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví velikonoční vajíčka? Jakými přírodními nebo umělými barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? (délka blogu 3 min.)

28.3.2024 v 8:00 | Karma článku: 13.20 | Přečteno: 130 | Diskuse

Zdenek Slanina

Problém co začal už Arrhenius: Kysličník uhličitý a doba ledová - a teď i sopečné aktivity

Už S. Arrhenius řešil vztah obsahu CO2 v atmosféře i k době ledové. Tehdy hlavně ukázal, že jeho navyšování v atmosféře povede k nárůstu její teploty. Nyní výzkumy z univerzity v Sydney ukazují na roli sopek v nástupu ochlazování.

26.3.2024 v 5:22 | Karma článku: 25.00 | Přečteno: 519 |

Martin Tuma

Berte Viagru, dokud si na to vzpomenete

Rozsáhlá studie odhalila významné snížení výskytu Alzheimerovi nemoci u pravidelkných uživatelů Viagry

25.3.2024 v 14:17 | Karma článku: 13.60 | Přečteno: 303 | Diskuse

Dana Tenzler

Barvy v kuchyni (2) - průmyslová žlutá

Blíží se Velikonoce. Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví velikonoční vajíčka? Jakými přírodními nebo umělými barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? (délka blogu 3 min.)

25.3.2024 v 8:00 | Karma článku: 14.44 | Přečteno: 189 | Diskuse

Dana Tenzler

Barvy v kuchyni (1) - přírodní žlutá

Blíží se Velikonoce. Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví velikonoční vajíčka? Jakými přírodními barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? První díl seriálu o barvách.

21.3.2024 v 8:00 | Karma článku: 18.12 | Přečteno: 293 | Diskuse
VIP
Počet článků 400 Celková karma 18.73 Průměrná čtenost 922

Devátý nejhorší kuchař na světě, odpůrce politické překorektnělosti, začínající marťan, neúnavný konzument točeného kyslíku a jazykový dobrodruh ab incunabulis. Člen Analytického piva a Gustavu pro jazyk český. Správce Vojensko-českého slovníku.

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Velikonoce 2024: Na Velký pátek bude otevřeno, v pondělí obchody zavřou

Otevírací doba v obchodech se řídí zákonem, který nařizuje, že obchody s plochou nad 200 čtverečních metrů musí mít...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...