Veverky do parlamentu!
My, zvířátka, to v předvolebním období nemáme jednoduché. Koblihy ani pocukrované sliby moc nemusíme a nějaké to EET, EHP či EKG nás nevzrušuje o moc víc než sudoku. Jenže koho máme poslat do parlamentu, aby reprezentoval naše zájmy? Já vím, některé živočišné druhy už si své soudruhy nalezly - čápi volí ANO, kudlanky lidovce, papoušci Piráty, lelkové komunisty a krtci ODS. Ale co my ostatní? To zase máme volit nejmenší zlo a jako obvykle to hodit Zeleným?
Ne, miláčkové, takhle to dál nepůjde. Právě jsem si přelouskala ten jejich program a jsem z něho úplný jelenin (to je mimochodem ústřední postava nového ideologického paradigmatu: Velké Říjnové Socialistické Evoluce). S okamžitou platností proto vyhlašuji vznik nové politické strany "Vládychtivé Veverky" (VV) a její aktivní zapojení do nadcházejících voleb. No co koukáte jako sůvy z nudlí? Když mohli mít staří Římané v Senátu koně, proč by nemohli mít mladí Češi ve Sněmovně veverky?
A aby bylo hned na začátku jasno, že my, veverky, nejsme žádný chrtouni, umožnili jsme účast v demokratickém procesu i dalším zástupcům naší rozmanité fauny. Je pro mě milým potěšením vám oznámit, že k dnešnímu dni se o místa na našich kandidátkách přihlásily tyto politické subjekty: Strana svobodných jezevců, Žravý Blok, Národně osvobozenecká fronta oveček, Pernatí, Angažované svině a občanské hnutí "Velbloudy v ČR nechceme".
Přestože nás pan Václav Moravec zatím tvrdohlavě ignoruje - a na naši delegaci dokonce vytáhl vzduchovku - většina politických komentátorů se po prostudování našeho politického programu shodla na nálepce "středoví extremisté". Abyste si v této věci mohli utvořit vlastní názor, přikládám zkrácené znění našeho předvolebního letáčku.
- požadujeme bezpodmínečné přesunutí parlamentu České republiky z Malé Strany do zoologické zahrady v Troji.- navrhujeme povinné kvóty na širší zastoupení živočišných druhů v úřadech a veřejnoprávních institucích. Naše interní analýza prokázala, že všechny klíčové pozice ve státní správě zcela neoprávněně okupuje druh "homo sapiens". Při tom nelze pochybovat, že i samotní lidé by mnohdy ocenili, kdyby se u přepážky na úřadech občas objevila nějaká ta kráva nebo vůl. Naše stálá pozorovatelka u Evropské komise, paní Pipka Slepičková, na příslušné novelizaci usilovně pracuje a pro první zasedání výkonné rady si připravila přelomový referát s pracovním názvem "Kvó kvó kvó kvóty".- podporujeme vytvoření národní strategické rezervy lískových oříšků. Předběžný rozpočet připraví stínový ministr louskání ve spolupráci se zástupcem světové obchodní organizace OPEC (Oříšky-Produkující Exportní Centra).- v souladu s dlouhodobými záměry Evropské komise budeme chránit původní faunu a floru starého kontinentu a potírat jakékoliv snahy invazních druhů (a to zejména těch, které pod sebou potřebují mít podestýlku i slámu) o proniknutí do evropských luhů a hájů.- prosadíme kompletizaci české dálniční sítě vybudováním víceproudového tahu ve směru Řáholec - Stromovka - Boubín. Tomuto úsilí pak nasadíme korunu tím, že český stát to nebude stát ani korunu. Za pomoci našeho věrného spojence - úředního šimla v Bruselu - vytaháme všechny prostředky z evropských dotací.- zamezíme drancování lesních plodů v horách okolo Cínovce. Jistě jste se z denního tisku dozvěděli, že chobotnice nadnárodního kapitalismu si dělá zálusk na naše přírodní bohatství. Této hanebnosti naše vláda zamezí! České žaludy a bukvice nám žádní hlavonožci ani protinožci sklízet nebudou!
Takto ambiciózní program se pochopitelně nedá financovat z členských známek nebo nátlakového prodeje spadaných kaštanů. Nebudu zastírat, že i za naší stranou stojí vlivný miliardář s politickými konexemi. Snad se nedopustím přílišné indiskrece, když vám prozradím, že pochází z podnikatelských kruhů blízkých skupině ČEZ a podle posledních zpráv z kuloárů se jedná o opravdu velké zvíře.
Nechceme však být jen další nečitelnou stranou. Na předvolebních setkáních nám občané opakovaně kladou jednu otázku a proto mi dovolte na tomto místě veřejně deklarovat, že s ANO v žádném případě do koalice nepůjdeme. Ani kdyby trakaře naložené kostkami másla padaly. A na rozdíl od mnoha oportunistů v tomto postoji vytrváme. Na druhé straně jsme ovšem připraveni jít do koalice s koalicí - za předpokladu, že to naše stranické grémium a pan Koala odsouhlasí.
Závěrem bych vám chtěla sdělit, že já osobně se za pár měsíců budu ucházet o funkci presidenta republiky. Domnívám se, že je na čase, aby nejvyšší státní vyznamenání nedostávali jen příznivci a kamarádi hradního pána, ale občané, kteří se zásadním způsobem zasloužili o povznesení české státnosti - jako je např. kocour Mikeš, pes pana Foustky, ovčí babička a nebo liška Bystrouška.
A nebojte se - pro funkci presidenta mám všechny potřebné předpoklady a notářsky ověřenou kvalifikaci. Za prvé vlastním čestný doktorát v objímání stromů na Vysočině, za druhé jsem patřila mezi legislativní experty připravující Opoziční smlouvu mezi kočičkami a pejsky a za třetí mi Technický magazín již v roce 1989 otiskl v té době revoluční návrh na dvoupákový mechanický louskáček ořechů.
A teď pěkně tlapku na srdce:
kdo ze stávajících vyzyvatelů to má?
Těším se na viděnou u volebních uren.
Čiperka Pizzizubková
(generální tasemnice VV)
+++++++++
Další články o zvířátkách
Jan Řeháček
Jaro: das ist nur die erste Phase
Jaro má v našem parku tři fáze, které jsem výstižně pojmenoval: první, druhá a třetí. Toto je svědectví o první z nich. Můžeme s ním nesouhlasit, můžeme proti němu protestovat, ale to je asi tak vše, co s tím můžeme dělat, Járo.
Jan Řeháček
A je po Velikonocích. A nejen po nich.
Globální kotlík zavěšený nad ohněm inkluze a diversity pomalu vytlačuje národní státy, vyrůstající ze sdíleného kulturního podhoubí. Tomuto trendu se nově přizpůsobuje i řada českých svátků s jejichž novelizací vás chci seznámit.
Jan Řeháček
Impresionisté na hladině
Když se na podzim objevily barvy na stromech, všiml jsem si, že se občas zrcadlí v našem potoce či rybníčku. Tak jsem na ně zamířil objektiv a vyšly z toho roztěkané výtvarné kreace, za které by se nemusel stydět ani Claude Monet.
Jan Řeháček
AI Art: co už umí a co ještě ne
Loni jsem trochu experimentoval s malířskými schopnostmi tehdy nastupující generativní AI Art. Letos, za dlouhých zimních večerů jsem si na to vzpomněl a napadlo mne podívat se, jak moc za ten rok AI pokročila. Nu, posuďte sami.
Jan Řeháček
Není větvička jako větvička
Stromy a jejich rozeklaná větvoví jsou sochařská díla. V létě to ale nepoznáte, protože přírodní majstrštyky zakrývá koruna. Jakmile ale podzim povolá svá vojska zpět do zálohy, ladná elegance dřevěných křivek vystoupí do popředí.
Jan Řeháček
Co rok dal
Začátek nového roku je tradičně příležitostí k ohlédnutí za rokem starým, takže jsem prohrábl archív a vylovil z něho pár fotografií z našeho parku, které si nenalezly cestu do některého z předchozích tématických blogů.
Jan Řeháček
Politické školení mužstva: Pyšná princezna
Roto končit! Pozor! (vejde útvarový politruk) Soudruzi vojáci, kapitál se potácí. Ale sám se nám na smetiště dějin nevypotácí. My mu musíme co, soudruzi? No? Nikdo? No, my mu musíme pomoci, vy hlavy hovězí!
Jan Řeháček
Ten podzim se nám hezky vybarvil
Každý podzim je v našem parku trochu jiný. Stromy, které by loni přešminkovaly i šestnáctku před prvním rande, jsou letos pobledlé jako Rusalka. A ty, které se zprvu barevně upejpaly, se najednou utrhly z řetězu. Jak řezníkův pes.
Jan Řeháček
Paroháčů je letos dost
Srnka je v našem parku jako houska na krámě. Zato setkání s jelenem si člověk musí považovat. Letos jsem ale náhodou objevil, kde se srocují: na záložním travnatém parkovišti, kterému se říká Gil's Hill, těsně před západem slunce.
Jan Řeháček
Chřadnoucí prales - pod vodou i nad ní
O korálovém útesu se říká, že je to "dešťový prales" oceánu. Biodiversita, kterou reprezentuje je ohromující. Totéž platí i o jeho suchozemském ekvivalentu. Bohužel, oba ekologické systémy se dostávají na seznam ohrožených druhů.
Jan Řeháček
Letní kvítí
Primární sezónou květů je sice jaro, ale ani léto není v našem parku z pohledu barev úplná nuda. Tady je malá fotovonička složená z příspěvků místní flory. Aneb kdo nekvete s námi, kvete proti nám.
Jan Řeháček
Plody léta
Léto je časem zrání a ani v našem parku tomu není jinak. Zajímavé plody nabízí říše rostlinná i živočišná. Tady je malý průřez letošní nabídkou: asijské maliny, kuriózní houby a malí mývalové. Ceny jsou mírné: léto létá zdarma.
Jan Řeháček
Kvetoucí fuga (Beethoven)
V Beethovenově Misse Solemnis nalezneme spoustu skrytých drahokamů, které zde leží prakticky nepovšimnuty, protože celková hudební struktura této Mše je na první poslech naprosto neprůstřelná. Jedním z nich je fuga v závěru Creda.
Jan Řeháček
Sovy a supi
V našem parku také poletuje spousta zajímavých ptáků. Tak jsem jich pár vyfotil. Sovy jsou sice nočními živočichy, ale na jaře se občas dají zastihnout i za denního světla. A za pár šupů k nim přihodím ještě pár supů. Ať nežeru.
Jan Řeháček
Vlčí západy
Při procházkách naším parkem občas fotím západy slunce z vyvýšeného travnatého parkoviště zvaného Gil's Hill. Říkám jim Vlčí západy. Jednak proto, že mají zhusta barvu vlčích máků a jednak proto, že náš park se jmenuje Vlčí past.
Jan Řeháček
Za devatero fotkami: Malebné peklo
Já to tušil, že jednou skončím v pekle. Jen jsem si představoval, že vstup bude mít z nějaké islandské sopky. Houbeles! Jeho vchod se nalézá poblíž vesničky Medkovy Kopce nedaleko Hlinska. "Lasciate ogne speranza, voi ch'intrate".
Jan Řeháček
Sedm divů jara
Po dlouhém barevném půstu zimní šedi působí návrat jarní kavalerie jako zjevení. V našem parku v tomto období kvete několik dřevin, s jejichž uměleckými kreacemi bych vás v tomto blogu rád seznámil. Matička příroda dokáže kouzlit.
Jan Řeháček
strž
V dnešním pokračování poetického cyklu "Bez básně a Hany" se nedozvíme jakou krevní skupinu mají nejraději novozélandští upíři a zda je tuna pampeliškového chmýří těžší než sbírka maturitních příkladů z matematiky.
Jan Řeháček
Devět zastavení času
Příroda se mění pomalu, ale jistě. Den ze dne nic nepostřehnete, ale když se na známá místa vrátíte za pár týdnů, naleznete desítky drobných změn. Tak jsem se na třech místech našeho parku devětkrát zastavil, abych je zachytil.
Jan Řeháček
Cesta do hlubin duše (Beethoven)
Lidská duše je odvěkou hádankou, na které si vylámaly zuby celé generace psychologů, teologů a filosofů. Tajuplný komplex uvnitř každého z nás. Pro mne je definicí lidské duše Beethovenův 14. smyčcový kvartet cis moll, op. 131.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 402
- Celková karma 19,53
- Průměrná čtenost 920x