Trump přesune americkou ambasádu do Hradce!
Od historického oznámení o přemístění amerického velvyslanectví do Jeruzaléma ještě neuplynul ani týden a Donald Trump šokoval celý svět dalším diplomatickým šrapnelem. Zastupitelé světové velmoci č. 1 v Čechách a na Moravě se loučí s Malou Stranou a co nevidět nasednou do zrychleného osobního vlaku směr Nymburk, Velký Osek a Chlumec nad Cidlinou.
Jak jsme zjistili od polabského zpravodaje listu Boston Globe výměnou za téměř nepoužívané přesýpací hodiny a dvě čutory becherovky, tuto choulostivou geopolitickou rošádu zorchestrovala zlínská lobby, v čele s paní Ivanou Trumpovou, výměnou za to, že Hradec nechá Zlín zvítězit ve čtvrtfinále letošního fotbalového poháru.
To mohou být samozřejmě pouze zákulisní dohady - koneckonců za dvě čutory becherovky si dnes mnoho pravdy nekoupíte. Skutečností ale zůstává, že ačkoliv má Praha více věží, více ministerstev i více taxikářů, Hradec je - a odjakživa byl - posvátným místem všech nefalšovaných vlastenců. Vždyť na zdejším gymnásiu vystudoval nejen autor textu české národní hymny, Josef Kajetán Tyl (po němž se ostatně gymnásium jmenuje), ale i autor její hudby, František Škroup. A to už nemůže být náhoda. Proto má americká diplomacie definitivně a nezadržitelně namířeno do východočeské metropole.
Podle utajeného stěhovacího plánu - do něhož si náš agent v kanceláři primátora rafinovaně zabalil čabajku, aby jej ve svačinovém pytlíku mohl vynést ven - naleznou pracovníci americké ambasády svůj nový domov v opevněném altánku v Jiráskových sadech. Odtud budou mít přímé spojení nejen na magistrát, ale i do Washingtonu a to prostřednictvím pramice pana Koudelky, kotvící od pondělka na soutoku Labe a Orlice s vesly v pohotovostní poloze. A aby se noví nájemnící cítili v hradeckém azylu opravdu jako doma, městská rada na svém mimořádném zasedání schválila přejmenování starobylé Bílé věže na novobylý Bílý dům. Co víc si přát? Snad jen poloviční slevu na nedaleký zimní stadion, pokud by bylo potřeba z něčeho rychle vybruslit.
Slavnosti spojené s příjezdem amerického velvyslance vyvrcholí příští neděli na památném bojišti u Chlumu, kde na jeho počest dojde k efektní rekonstrukci poslední bitvy z války Severu proti Jihu. Po skončení produkce zaduní obligátní salva, nad hlavami diváků se rozzáří ohňostroj a hradečtí Votroci z jeho rukou převezmou symbolický titul Svobodní Občané. Mezinárodní punc dodá celé akci zatím nespecifikovaný dotační úředník z Bruselu, který pohostinsky vystoupí v obtížné roli generála Granta. Postavy ostatních důstojníků Unie pak ztvární soubor hradeckého Klicperova divadla. Z bezpečnostních důvodů bude na místo komparsu v zákopech rozestavěno 300 maňásků z inventáře loutkového divadla Drak. Vojska konfederace budou naopak zastupovat členové městského divadla v Pardubicích, takže na bitevním poli můžeme očekávat nelíčenou řevnivost. U jednoho z historických kanónů by se měl dokonce objevit i kanonýr pardubického fotbalového týmu, Pavel Černý, který si v odvážně pojaté inscenaci zahraje přeběhlíka ze Severu.
Ovšem zdaleka ne všichni obyvatelé Pardubic přistupuji k tomuto velkému okamžiku v dějinách Východních Čech konstruktivně. Je veřejným tajemstvím, že mnohé tamější elity si samy dělaly zálusk na získání prestižního velvyslanectví. Nelze se tedy divit, že nečekané rozhodnutí Donalda Trumpa vyhnalo do pardubických ulic tisíce frustrovaných demonstrantů. Následky jsou nabíledni: masové protesty, rozbité výlohy, převrhnutá auta s hradeckou poznávací značkou a hlasité skandování "Mechov, Mechov", podbarvené zlověstným pumpováním zaťatých pěstí. A aby toho nebylo málo, do čela nepokojů se ihned postavila extremistická organizace PLO (Pardubická Liga Odporu) a v katastru obce Čeperka rozmístila bez povolení dvě prakové divize, které začaly ostřelovat Hradec shnilými rajčaty.
Ještě štěstí, že hradecká radnice situaci nepodcenila a v rámci mobilizace vydala civilnímu obyvatelstvu procházkové deštníky s kosticovou výztuhou. Navíc u amerického koncernu Lockheed-Martin duchapřítomně objednala několik baterií protirajčatových střel typu země-záhon. Kam však eskalace napětí povede se v tomto okamžiku nedá předvídat. Jisté je, že křehké příměří v regionu, dosažené jeho rozdělením na dva samostatné kraje (tzv. "two county solution"), je v troskách. Vojenští experti poukazují i na možnost úplného zvratu mírového procesu.
Naše agentura se pokusila kontaktovat předáky českých politických stran, aby mohla široké veřejnosti tlumočit jejich postoje ohledně třaskavé situace na Nejbližším Východě. Bohužel, oslovení pracovníci sekretariátů buď beze slova zavěsili a nebo se vymluvili, že ještě nedostali schválené instrukce z ústředí. Těsně před uzávěrkou se nám podařilo zastihnout alespoň expremiéra Bohuslava Sobotku, který na naši přímou otázku stran přesunu americké ambasády do Hradce Králové kurážně odpověděl: "Počkáme si, co na to řeknou v Bruselu".
(za faktickou správnost výše uvedeného ručí Agentura střelená kachna)
Jan Řeháček
Jaro: das ist nur die erste Phase
Jaro má v našem parku tři fáze, které jsem výstižně pojmenoval: první, druhá a třetí. Toto je svědectví o první z nich. Můžeme s ním nesouhlasit, můžeme proti němu protestovat, ale to je asi tak vše, co s tím můžeme dělat, Járo.
Jan Řeháček
A je po Velikonocích. A nejen po nich.
Globální kotlík zavěšený nad ohněm inkluze a diversity pomalu vytlačuje národní státy, vyrůstající ze sdíleného kulturního podhoubí. Tomuto trendu se nově přizpůsobuje i řada českých svátků s jejichž novelizací vás chci seznámit.
Jan Řeháček
Impresionisté na hladině
Když se na podzim objevily barvy na stromech, všiml jsem si, že se občas zrcadlí v našem potoce či rybníčku. Tak jsem na ně zamířil objektiv a vyšly z toho roztěkané výtvarné kreace, za které by se nemusel stydět ani Claude Monet.
Jan Řeháček
AI Art: co už umí a co ještě ne
Loni jsem trochu experimentoval s malířskými schopnostmi tehdy nastupující generativní AI Art. Letos, za dlouhých zimních večerů jsem si na to vzpomněl a napadlo mne podívat se, jak moc za ten rok AI pokročila. Nu, posuďte sami.
Jan Řeháček
Není větvička jako větvička
Stromy a jejich rozeklaná větvoví jsou sochařská díla. V létě to ale nepoznáte, protože přírodní majstrštyky zakrývá koruna. Jakmile ale podzim povolá svá vojska zpět do zálohy, ladná elegance dřevěných křivek vystoupí do popředí.
Jan Řeháček
Co rok dal
Začátek nového roku je tradičně příležitostí k ohlédnutí za rokem starým, takže jsem prohrábl archív a vylovil z něho pár fotografií z našeho parku, které si nenalezly cestu do některého z předchozích tématických blogů.
Jan Řeháček
Politické školení mužstva: Pyšná princezna
Roto končit! Pozor! (vejde útvarový politruk) Soudruzi vojáci, kapitál se potácí. Ale sám se nám na smetiště dějin nevypotácí. My mu musíme co, soudruzi? No? Nikdo? No, my mu musíme pomoci, vy hlavy hovězí!
Jan Řeháček
Ten podzim se nám hezky vybarvil
Každý podzim je v našem parku trochu jiný. Stromy, které by loni přešminkovaly i šestnáctku před prvním rande, jsou letos pobledlé jako Rusalka. A ty, které se zprvu barevně upejpaly, se najednou utrhly z řetězu. Jak řezníkův pes.
Jan Řeháček
Paroháčů je letos dost
Srnka je v našem parku jako houska na krámě. Zato setkání s jelenem si člověk musí považovat. Letos jsem ale náhodou objevil, kde se srocují: na záložním travnatém parkovišti, kterému se říká Gil's Hill, těsně před západem slunce.
Jan Řeháček
Chřadnoucí prales - pod vodou i nad ní
O korálovém útesu se říká, že je to "dešťový prales" oceánu. Biodiversita, kterou reprezentuje je ohromující. Totéž platí i o jeho suchozemském ekvivalentu. Bohužel, oba ekologické systémy se dostávají na seznam ohrožených druhů.
Jan Řeháček
Letní kvítí
Primární sezónou květů je sice jaro, ale ani léto není v našem parku z pohledu barev úplná nuda. Tady je malá fotovonička složená z příspěvků místní flory. Aneb kdo nekvete s námi, kvete proti nám.
Jan Řeháček
Plody léta
Léto je časem zrání a ani v našem parku tomu není jinak. Zajímavé plody nabízí říše rostlinná i živočišná. Tady je malý průřez letošní nabídkou: asijské maliny, kuriózní houby a malí mývalové. Ceny jsou mírné: léto létá zdarma.
Jan Řeháček
Kvetoucí fuga (Beethoven)
V Beethovenově Misse Solemnis nalezneme spoustu skrytých drahokamů, které zde leží prakticky nepovšimnuty, protože celková hudební struktura této Mše je na první poslech naprosto neprůstřelná. Jedním z nich je fuga v závěru Creda.
Jan Řeháček
Sovy a supi
V našem parku také poletuje spousta zajímavých ptáků. Tak jsem jich pár vyfotil. Sovy jsou sice nočními živočichy, ale na jaře se občas dají zastihnout i za denního světla. A za pár šupů k nim přihodím ještě pár supů. Ať nežeru.
Jan Řeháček
Vlčí západy
Při procházkách naším parkem občas fotím západy slunce z vyvýšeného travnatého parkoviště zvaného Gil's Hill. Říkám jim Vlčí západy. Jednak proto, že mají zhusta barvu vlčích máků a jednak proto, že náš park se jmenuje Vlčí past.
Jan Řeháček
Za devatero fotkami: Malebné peklo
Já to tušil, že jednou skončím v pekle. Jen jsem si představoval, že vstup bude mít z nějaké islandské sopky. Houbeles! Jeho vchod se nalézá poblíž vesničky Medkovy Kopce nedaleko Hlinska. "Lasciate ogne speranza, voi ch'intrate".
Jan Řeháček
Sedm divů jara
Po dlouhém barevném půstu zimní šedi působí návrat jarní kavalerie jako zjevení. V našem parku v tomto období kvete několik dřevin, s jejichž uměleckými kreacemi bych vás v tomto blogu rád seznámil. Matička příroda dokáže kouzlit.
Jan Řeháček
strž
V dnešním pokračování poetického cyklu "Bez básně a Hany" se nedozvíme jakou krevní skupinu mají nejraději novozélandští upíři a zda je tuna pampeliškového chmýří těžší než sbírka maturitních příkladů z matematiky.
Jan Řeháček
Devět zastavení času
Příroda se mění pomalu, ale jistě. Den ze dne nic nepostřehnete, ale když se na známá místa vrátíte za pár týdnů, naleznete desítky drobných změn. Tak jsem se na třech místech našeho parku devětkrát zastavil, abych je zachytil.
Jan Řeháček
Cesta do hlubin duše (Beethoven)
Lidská duše je odvěkou hádankou, na které si vylámaly zuby celé generace psychologů, teologů a filosofů. Tajuplný komplex uvnitř každého z nás. Pro mne je definicí lidské duše Beethovenův 14. smyčcový kvartet cis moll, op. 131.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 402
- Celková karma 19,53
- Průměrná čtenost 920x