- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Je to vždycky stejné, začnu Vás číst a umíním si, že tentokrát vybičuju své šedé buňky mozkové do maxima, abych aspoň trochu pochopil, o čem je řeč. Většinou mi to tak vydrží do cca třetiny článku /teď kecám, slabá pětina/, pak se přistihnu, že myslím na to, co bych sežral.
Proti Vašim článkům mi připadá struktura a funkční dráhy a oblasti mozku jako Duplo.
No, číst Matykání na jeden zátah to je skoro jako vypít na posezení 5l vody
Já když čtu nový matematický text, tak většinou jen dvě tři stránky, pak prolítnu orientačně zbytek, a pokud mne tam něco zaujme, tak se k tomu ráno vrátím.
takhle trápit čtenáře p-adickými čísly je docela s-adismus
jelikož jsem tak trochu masochistka tak jsem se snažila to dočíst-ale zapracoval pud sebezáchovy takže jsem tol jen tak peléla a uchovala si čistou hlavu
Díky za nákuk. Tohle bylo téma hodně speciální.
Ale z nějakého důvodu se ocitlo v zaujálech
Tož co naděláme...
Žasnu nad tím co všechno se dá "vymyslet".
Jo, ono totiž do slepých uliček není vidět, takže aby věda zjistila, že něco je slepá ulička, tak do ní musí někdo vlízt a pak se tam teprv dá picnout ta cedule. Když si přečtete staý časáky třeba z 30. let, tak tam se těch vymyšleností najde...
A kde dneska jsou?
Tak jsem to přečetla spor-a-dicky.
A nejvíc mi utkvěla švestková povidla, ano, těm rozumím. A algebraická zvířátka.
Jinak opravdu velkolepé!:-)
Jo jo, švestková povidla jsou vítaným velkolepidlem
A sporadicky též buchtovýplní.
Pánpříroda s námi a zlé pryč! Musím se pokusit alespoň o nedomrlý kontrúder z mé strany fronty: anebo se nepíše zvlášť, ale dohromady (pokud tedy není myšleno a/nebo); máte tam toto rychle se šířící neomendum dvakrát.
PS: Shakespeara jsem nedal, housle mi to znemožnily.
Asakra! Já vůbec nevěděl, že se to dá napsat dohromady
Tak díky za opravu - bylo to tam několikrát.
Honzo, nechci se tu vytahovat, toto je však myslím první Tvůj článek v rubrice matykání, který pro mne přináší něco podstatně nového. Takže dnes dávám trojitou karmu.
Nevěděl jsem a ani mne nenapadlo, že by racionální čísla šla zúplnit jinak, než jak to známe (přes limity nebo řezy) do reálných čísel a že to dává zcela jinou geometrii.
Dnes mám jiné věci na práci, ale chci si časem článek přečíst.
Já o nich nevěděl až do toho Wilesova důkazu - i když tam se používají jen poměrně okrajově u jakýchsi Galoisových reprezentací, kterým vůbec nerozumím...
Mimochodem, u toho důkazu mne napadlo, že vhodnější by bylo uvažovat čísla z-adická, akorát by se muselo nějak ošetřit, že z nemusí být prvočíslo...
Nejsem si jistý, zdali jste p- problematiku zcela vyčerpal, možná jsem to ve chvatu přehlédl.
Moc hezké počtení, takové milé, škoda, že tak krátké...
Ono je krátké jenom vzhledem k ultrametrice. POkud ho budete poměžovat standardní absolutní hodnotou, bude dlouhé až až.
Dokonce jsem to chtěl rozdělit na několik blogů, ale pak jsem si říkal, že až tak důležitý ty p-čísla nejsou a pustl jsem to najednou.
Mohlo by to najít uplatnění, třeba v nějakém vylučovacím principu, ale to střílím od boku. P-metrika je tak trochu zvláštní (kruh má střed kdekoliv uvnitř, trojúhelník jen jeden podle osy souměrnosti...víc si nepamatuji). Až budu mít více klidu, prostuduji celé.
No některé věci jsou tam zajímavé. Strunaři si často stěžují, že jim pod rukama vzniká moc nekonečen. Třeba by je tohle mohlo zkrotit...