jste úžasný-klobouk dolů

díky, ale nechte klidně na hlavě

Dovolím si s vámi diskutovat v několika otázkách:

"Na druhé straně jsou socio-ekonomické procesy natolik komplikované - a v mnoha ohledech téměř chaotické "Socio-ekonomické procesy jsou skutečně komplikované a nedají se vyjádřit Gaussovm rozdělením. Výška lidí, váha, inteligence ..... to všechno ano, ovšem důsledky myšlení lidí, jejich inteligence, se nedají vvjádřit normálním rozdělením. Jsou nepředvídatelné a iracionální, stejně iracionální jako původ lidské mysli.. Důkazem iracionálního myšlení lidí jsou třeba hospodářské krize.

"Je kapitalista hodný nebo zlý"? je jednoduchá odpověď a to, že každý kapitalista musí být zlý, jinak zkrachuje. Podnikání, i z českých zákonů je činnost k dosažení zisku. Podnikání, výroba je neobyčejně složitá činnost, kde se podílí finanční, organizační, technologické, vědecké, energetické, materiální, personální ......zdroje. Právě rozhodující jsou personální, lidské zdroje, vůči kterým musí kapitalista být tvrdý , jinak zkrachuje.

K tomu, aby se společnost nestala doménou vykořisťovatelských kapitalistů slouží odborové hnutí, ale hlavně stát, který vytvořený zisk sobeckých kapitalistů přerozděluje méně sobeckým.Politický problém je v tom, že stát musí uhodnout, kolik může odčerpat, aby se kapitalistům vyplatilo ještě podnikat. Tímto způsobem se chovají všechny úspěšné státy, zvláště v severní Americe a v západní Evropě

No, to Gaussovo rozdělení samo o sobě nic nevyřeší. Je to prostě jeden z nástrojů kvantitativní analýzy. O tom, že ve společenských vědách jsou aplikace rigorozních postupů vždycky trochu ošajslich svědčí známý výrok Isaaca Newtona, poté co prohrál majlant na burze (South Sea Bubble): "I can calculate the movement of stars, but not the madness of men". Já jsem si toho Gausse vypůjčil hlavně proto, že je na rozdíl od Gamma rozdělení nebo Poissona všeobecně známý.

Jinak vcelku souhlas. Jen bych k tomu závěrečnému odstavci doplnil, že stát by měl také "uhodnout" jak silná by měla být sociální síť, aby se lidem vůbec vyplatilo pracovat.

K jako vždy skvělému textu (v sekci jauvajs jen opatrně našlapuji) bych přidal faktory, které ovlivňují “politické” statistiky. Jde především o tvrzení, že prakticky velmi malé procento lidí (voličů) je schopno uchopovat realitu prizmatem statistiky s pečlivě vybranými vzorky, ukazujícími na celek pravdivě (pravdivěji). Používá a rozhoduje se dle příkladů vytažených z vlastního zkušenostního, chcete-li informačního klobouku, nepodléhajícímu žádnému spravedlivému vzorku, vytvořenému moudrým a neovlivnitelným statistikem. Individuální zkušenost není nikdy vyvážená, podněty získané životem na Klinice mezi převážně velkoměstskými, mladými, bezdětnými a lehce zhulenými kamarády je opravdu jiná než zkušenost padesátiletého otce pěti dětí na malé vesnici s hypotékou na třicet let. Namíchat reprezentativní zkoumaný vzorek pro statisticky správné další vývody je umění téměř alchymistické. Myslím, že tady průzkumné agentury mohou švindlovat s velmi malým rizikem odhalení, když potřebují vyplodit pro klienta výsledky takové, aby si i v budoucnu něco objednal. Druhým faktorem je i programové znesnadňování či úplný zákaz přístupu ke zdrojovým datům, opět politicky “korektními” subjekty. Mám-li zkoumat, zda vyznavači islámu nebo třeba Eritrejci statisticky dominují v kriminalitě, těžko něco vyzkoumám, když mi úřady oznámí, že ze vznešených důvodů žádné statistiky kriminality dle rasy, pohlaví, náboženství nebo národnosti či státní příslušnosti vůbec nevedou. Tato data by mohla být velmi tvrdá, protože by vycházela z celé množiny zkoumaných, nikoli ze vždy trochu problematického vzorku. Různé zkušenosti s migrací pak silně ovlivňuje další faktor - její masovost. Dokud tu byla migrační pravidla, mohl výběr z migraci nakloněných (i jen ekonomicky) národů skutečně přinášet skvělé výsledky integrace včetně zkvalitnění populace. Když si ovšem Amerika místo Řeháčků nabere masově půl honduraské populace, je šance, že bude z tohoto vzorku vytažen nějaký nový Manuel Rehacek dost malá.

No, a tomu se chtěl právě autor vyhnout, což avizoval.

,,Statistika nuda je, má však cenné údaje(jak kdy a taky jak pro koho), neklesejme na mysli, ona nám to vyčíslí(vytmaví?)" A jak rozpoznat nejen statistic. šum, i na to občas čum (autor nemusí, neb on i to ví)

statistické bory šumí po skalinách

a politikům z toho hučí po pučinách

Takže v podstatě statistika jen potvrzuje to, co tak nějak intuitivně tušíme.

Jo, on i ten zatracovaný selský rozum je v podstatě statistický instinkt...

Když zprůměruji délku blogu, tak dojdu k závěru, že tento blog není nijak extra dlouhý:-)) Statisticky nic moc:-D

Ale po jeho přečtení si trochu dáchnu, protože jsem spadla vyčerpáním "gaussovky" pod normu:-)), a potřebuji lehkou regeneraci:-)

Honzo, dík za pěkný, pro mě konečně srozumitelný, blog!:-)

Jo, tohle byla (kromě sekce jauvajs) jen taková okecávačka - bude hůř

ale délkově došlo skutečně k poklesu o 15%

Kategorie lží mají také variantu: lež prostá, křivá přísaha a statistika.

.

K určení, zda je kapitalista, migrant atd. hodný či zlý, laboratorní testy na chorobu aj., slouží diagnostika. Žádný diagnostický test není dokonalý, ale může mít falešně negativní či falešně pozitivní výsledky. To je taky statistika, procento falešně negativních výsledků je diagnostické pokrytí. Takže i když se dělají přijímací testy na školu, psychologické prověrky pro práci u policie, prověřování migrantů atd., vždy proklouzne určité procento nevhodných jedinců.

Statistika je také bezpečnost technologií jako jaderných elektráren či automatizace v dopravě. Část lidí nechápe, že absolutní bezpečnost jakékoli technologie nelze z principu dosáhnout, ale jen dohodnuté míry bezpečnosti.

Jo, klasifikační algoritmy nejsou žádná legrace - i neuronovými sítěmi leckterá falešná rybka pronikne - a to jak těmi mozkovými, tak těmi umělými.

A stoprocentní není na této planetě prakticky nic. Jen se to těžko srovnává s naším binárním myšlením...

Dělám si tu, s dovolením, značku, abych večer trefila.

tak sem