i Švédsko zažilo období, kdy na tom jeho mládežnické reprezentace byly špatně, ale dokázalo se z toho dostat. Takže bychom si měli z něho měli vzít příklad. Na druhé straně se hokejová špička rozšiřuje. Doba, kdy Československo porazilo na MS v roce 1972 Švýcarsko 19:1, je nenávratně pryč.

Já si nemyslím, že špička se rozšiřuje, spíš ta špička zaostává a klesá na úroveň kdysi střední výkonnostní skupiny.

Tentokrát zasloužená karma

Díky.

Myslím, že problém je v tom, že nehrají ti nejtalentovanější, ale ti, kterým rodiče zaplatí prostor na ledě.

myslite, ze VSUDE hraji JEN platici hraci? A kdyby nebyli rodice, co plati, hral by vubec nekdo? Tim chci rici, ze bez penez by nehrali ANI platici, ale ANI talentovani.

V hokeji je méně dětí než dříve, navíc kdo se v tom systému začne pohybovat, tak mu v případě velkého talentu rozum velí utéct do zahraničí a nebo prostě hokej brát jenom jako okrajovou záležitost. Bez známostí bude stejně vždycky upřednostňovaný někdo jiný. No a pokud nějaký talent rychle vypadne ven, ještě více se tím sníží úroveň české soutěže a kluci z naší juniorské extraligy pak na reprezentační úrovni nestíhají. Čest těm pár výjimkám, které se podařilo u nás vychovat. Český mládežnický hokej je odrazem celé společnosti, každý si chce nahrabat jenom pro sebe, při tom klidně jít přes mrtvoly.

Tentokrát naprostý souhlas, je to bohužel tak, jak píšete.

K té nedisciplinovanosti - ono to více či méně kopíruje stav a chování řidičů na českých silnicích. Prostě pokud jsou v určité společnosti hodnoty jako poctivost, morálka či ohleduplnost prázdné pojmy nebo je to dokonce považováno za slabost, pak nelze očekávat, že to v kolektivním sportu bude jiné.

Koukám, že pan Nožička rozumí opravdu všemu. :-) Možná byste se divil, ale pro hokejisty existují třeba základní školy. Děti chodí každý den na tréninky, hodiny se jim různě dělí, půlí a jinak upravují podle tréninků. Pes je zakopaný jinde. Jednak to je v peněženkách rodičů, protože když se jede na nějaký turnaj, tak jedou ti, jejichž rodiče zaplatí cestu a ubytování. Což nemusí být vždy rodiče těch nejtalentovanějších. A pokud mají toto vyřešeno, objevuje se druhý pes, a tím je motivace dětí. Dříve, pokud se chtěli hokejem živit, se museli uchytit v bohaté lize bohatých zemí (Švédsko, Švýcarsko, Finsko, USA). Dneska jim bohatě stačí, aby byli klidně trochu podprůměrní a česká liga je s přehledem uživí. A oni s tím i počítají. Nechtějí plat dva miliony za rok, aby si do pětatřiceti let něco našetřili. Jim stačí plat čtyřicet, padesát tisíc, tím si taky něco našetří a co bude za patnáct, dvacet let, jim je jedno.

K úvodu Vašeho příspěvku - konkrétně jsem v článku napsal: "Brzy po sametové revoluci jsme zavrhli fungující systém podpory mladých hokejových talentů formou sportovních tříd či tréninkových středisek mládeže. Až po delší době jsme pak pochopili, že to bylo špatně, a tento systém částečně obnovili." Což mimo jiné znamenalo i obnovení existence sportovních škol, zaměřených například na hokej, takže o nich opravdu vím.

Se zbytkem Vašeho textu souhlas.

Řekl bych, že nejhorší je skutečnost, že se vlastně nadává na všechno kolem (špatní rozhodčí, skupina smrti, zranění a podobně), ale vyzdvihuje se, že byla dobrá parta a srdíčko. Že jsme byli nejméně disciplinované mužstvo nikdo neřešil, že jsme o třídu slabší se schovalo za obětavost a bojovnost. Když ale někdo špatně bruslí, tak může bojovat jako národní symbol a je mu to plat prtné. Nakonec jsou všichni de facto spokojení, protože jsme porazili Rusáky - co na tom, že všechno ostatní jsme prohráli a poslední dva zápasy dokonce ostudně. Jistě, zranění tu byla, ale vzpomínám si na ME 2008 ve fotbale, kde turecký tým také kosilo jedno zranění za druhým. Jenže místo nářků ti hráči došli až do semifinále.

A ještě jedna věc - nechápu onen bezbřehý optimismus sdělovacích prostředků. Do konce zápasu zbývá pět minut, prohráváme 0:5 a na webech visí titulky jako "Šance na postup se vzdaluje; Naši reprezentanti to budou mít hodně těžké", případně v průběhu zápasu za stavu 0:4 "Naděje ještě pořád trvá". Kdyby reprezentace předtím tři zápasy otočila z 0:5 na 6:5, tak ani nehlesnu, ale tohle?

Že jsme nejméně disciplinované družstvo pořád dokola omílali komentátoři snad v každém zápase.

Co je za problém s těmi titulky? Naznačovaly stav, ale neříkaly nic definitivně. To je snad pochopitelné?

Máte pravdu, pane autore, já to vidím ještě hůř než Vy. Ve vedení jsou dlouhodobě nekompetentní lidi a bylo také velice zajímavé sledovat rozhovory našich mladých hráčů s redaktori čt. Tito kluci jsou přehnaně sebevědomí a nebo někteří i snad hloupější, protože hodnotit výkonost jednotlivých týmu ,podle počtu draftovaných hráčů svědčí, co je vlastně k hokeji přivedlo.

Jenom drobná poznámka k začátku blogu:

1) Nadšení z výkonu ze zápasu s Ruskem určitě nepanovalo, byl zhruba stejný jako se Švédy a zásadní rozdíl pro nás byl jen ve výkonech brankářů (tím nechci snížit hodnotu výhry, porazit Rusko se vždycky počítá).

2) Za outsidera skupiny jsme odborníky byli považování my, nikoliv Německo (s nejlepším ročníkem za poslední dobu, možná vůbec- na rozdíl od nás). Takže reálně lze čtvrtfinále letos považovat za "nadplán".

TSM a sportovní gymnasia pomáhaly talentům a že jich v minulém období bylo. Nevím zda ty neúspěchy mladých sportovců a nejen hokejistů , není spíše otázka pro sociology, než problém kvality trenérů a zázemí...