Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Za devatero fotkami (Arizonská Vlna)

Naše planeta oplývá mnoha přírodními krásami. Některé jsou všeobecně známé a většina cestovatelů sní o tom, že se k těmto drahokamům matičky Země jednou vypraví - do této kategorie spadá například Velký kaňon podél řeky Colorado, Yellowstonský národní park ve Wyomingu, Velký bariérový útes v Austrálii, Viktoriiny vodopády na řece Zambezi a nebo soutok Labe a Orlice v Hradci Králové. Jiné leží trochu stranou hlavních turistických tahů a musíte si prolistovat hezkých pár průvodců, abyste je objevili. Jedním z takových dobře utajených pokladů je i skalní soutěska v severní Arizoně zvaná lakonicky Vlna. Musím se přiznat, že jsem o ní už pár let věděl (ona zase tak úplně neznámá není), ale protože mám Arizonu trochu z ruky, teprve letos o Velikonocích jsem se k Vlně vypravil. A své pověsti nezůstala nic dlužna. Při procházce mezi zdánlivě se pohupujícími vrstvami pestře zbarveného pískovce jsem měl pocit, že jsem se ocitl v psychedelickém obraze vytesaném přímo do kamene.

 

Tohle je sice trochu klišé, ale když se k té Vlně nakonec doškrábete, prostě vám to nedá. Stejně jako si každý návštěvník Prahy musí vyfotit Hradčana od Vltavy, tenhle záběr patří ve Vlně k těm "povinným". Když si do Googlu zadáte "Arizona Wave", dostanete tisíce fotografií pořízených víceméně ze stejného fleku (a pravděpodobně lepším fotoaparátem).

Po pravé straně předchozího obrázku vidíte dva skalní hřbety. Za tím prvním je schovaný tento lalok, který jsem vyfotil seshora.

Za tím druhým je přístupová chodba a vchod do Vlny (v pozadí). Projdou jím prakticky všichni návštěvníci. V úžlabině také vidíte kousek cesty zpátky. Těsně před těmi načervenalými horami vlevo na horizontu se nachází parkoviště.

Toto je hrdlo přístupové chodby. Člověku to nedá, aby si nezaspekuloval, zda ho navrhnul Salvador Dalí a nebo Edvard Munch.

Abyste si udělali obrázek jak je Vlna zakomponována do krajiny, tady je pohled do ní z trochu většího odstupu. Za zády mám poměrně vysoký skalní masív, který Vlnu chrání. Když ho trochu prozkoumáte, naleznete v něm spoustu dalších geologických formací. Některé dokonce Vlnu vzdáleně připomínají.

Toto je pohled na ten skalní masiv z protějšího svahu. Vlna je malá a schovaná v soutěsce, takže odtud není vidět. Když půjdete rovnou za nosem k té svislé černé puklině ve skále, tak na ni ale narazíte. Proto je také tento obrázek připojen k instrukcím, které vám dá ranger na cestu. Ono to zdálky vypadá jako pohoda, ale "podhůří" kolem Vlny je poměrně členité a pár lidí ji vůbec nenašlo a museli se vrátit s prázdnou. Cestu si totiž musíte najít sami. A nečekejte žádné barevné značení nebo cedulky "Tudy k Vlně". V turistickém centru v Kanabu vyfasujete mapu a pofrčíte.

Vydáte-li se za Vlnou doleva, poměrně brzy dojdete k místu, kde se ta masívní skála z předchozího obrázku stáčí k jihu a před vámi se najednou otevře výhled do krajiny. Těm homolovitým skalním formacím na horizontu se všeobecně říká "buttes" a ty na obrázku mají dokonce své vlastní jméno - Teepees. Těch "buttes" se v okolí Vlny nalézá tolik, že se podle nich jmenuje celá oblast: "Coyote Buttes".

Jednu hezkou formaci složenou z pěti "buttes" najdete při zpáteční cestě hned za Vlnou, když se od "vchodu" vydáte asi sto metrů vpravo podél skály. V prostoru mezi těmi homolkami se pískovec vrství podobně jako ve Vlně, jen jsou ty záhyby a různobarevné žíly trochu tenčí a jemnější - proto jsme tuto formaci pojmenovali "Arizonská Mikrovlnka".

Spoustu "buttes" naleznete také při cestě z parkoviště k Vlně - což je asi tak 5km túra ve zcela neznačené krajině. A protože jdete většinou po pevném skalním podkladu, ve kterém neuvidíte stopy předchozích poutníků, tato část výletu se podobá bojové hře "hledání pokladu". Za tou poslední "butte" je asi kilometrový bermudský úsek, ve kterém se nebývalé množství turistů ztratí. Procházíte totiž úsekem červených skal, které jsou si podobny jako vejce vejci. I my - přestože jsme na tento problematický úsek byli upozorněni - jsme tu na zpáteční cestě znejistěli. Nakonec jsme se ale z bludiště vymotali.

Závěrem technickou poznámku pro zájemce o tento výlet:

Cesta k Vlně je poměrně trnitá. Coyote Buttes leží v pustině, zhruba v půli cesty mezi městečky Kanab, UT a Page, AZ - což je bratru asi 75 mil. K parkovišti vede pouze polní cesta dlouhá 8.3 míle (necelých 14 km)  a vzhledem k tomu, že v oblasti prší jen zřídka, práší se na ní jako za kočárem. Už po dvou mílích jsme skrz zadní sklo vůbec nic neviděli a po další míli byla vrstva jemného písku tak tlustá, že se při každém drcnutí po zadním skle spouštěly oranžové laviny. A že těch drcnutí bylo. Občas jsem si připadal, jako kdybychom jeli po valše. No a až se dokodrcáte, tak z parkoviště to pořád ještě budete mít 5 km vyprahlou krajinou, přičemž jediná turistická značka je hned na začátku a pak už je to jen vy versus divočina. A všechnu vodu si samozřejmě potáhnete na hřbetě.

Aby se ale do té divočiny nenahrnulo příliš mnoho zájemců, což by dobrodružství poněkud rozmělnilo, pouští se do ní pouze 20 turistů denně. My jsme cestou tam i zpět narazili pouze na jednu dvojici, takže pocit osamění byl téměř dokonalý. Zájemců o tento "hike" jsou však stovky a proto se každý den o těch dvacet míst hraje loterie. Polovina míst (tedy 10) se uděluje předem přes Internet a druhá polovina přímo na místě ve Visitors Center v Kanabu a to den před výletem. My jsme zkusili nejdřív tu Internetovou loterii a nic (však také bylo na každý den zhruba 800 zájemců). Takže jsme nakonec vyrazili do Kanabu na blind. On to moc velký risk není, protože v okolí se nachází spousta atraktivních parků (Zion NP, Bryce Canyon, Grand Canyon), takže i když tu loterii na místě nevyhrajete, nudit se nebudete. My jsme ji ale kupodivu vyhráli, přestože ten den se sešlo odhadem 120 zájemců (tedy šance 1 ku 12). Pokud se tam také vypravíte, budu vám držet palce. Načerno to nezkoušejte. Pokuty jsou vysoké.

Všechny fotky z Arizonské Vlny Okolí Arizonské Vlny Cesta k Arizonské Vlně

Arizona Wave Lottery Arizona Wave Info Arizona Wave (wikipedia)

Autor: Jan Řeháček | čtvrtek 1.5.2014 9:09 | karma článku: 16,45 | přečteno: 613x
  • Další články autora

Jan Řeháček

Jaro: das ist nur die erste Phase

Jaro má v našem parku tři fáze, které jsem výstižně pojmenoval: první, druhá a třetí. Toto je svědectví o první z nich. Můžeme s ním nesouhlasit, můžeme proti němu protestovat, ale to je asi tak vše, co s tím můžeme dělat, Járo.

9.4.2024 v 9:09 | Karma: 16,67 | Přečteno: 427x | Diskuse| Fotoblogy

Jan Řeháček

A je po Velikonocích. A nejen po nich.

Globální kotlík zavěšený nad ohněm inkluze a diversity pomalu vytlačuje národní státy, vyrůstající ze sdíleného kulturního podhoubí. Tomuto trendu se nově přizpůsobuje i řada českých svátků s jejichž novelizací vás chci seznámit.

1.4.2024 v 9:09 | Karma: 21,16 | Přečteno: 460x | Diskuse| Společnost

Jan Řeháček

Impresionisté na hladině

Když se na podzim objevily barvy na stromech, všiml jsem si, že se občas zrcadlí v našem potoce či rybníčku. Tak jsem na ně zamířil objektiv a vyšly z toho roztěkané výtvarné kreace, za které by se nemusel stydět ani Claude Monet.

9.3.2024 v 9:09 | Karma: 22,50 | Přečteno: 325x | Diskuse| Fotoblogy

Jan Řeháček

AI Art: co už umí a co ještě ne

Loni jsem trochu experimentoval s malířskými schopnostmi tehdy nastupující generativní AI Art. Letos, za dlouhých zimních večerů jsem si na to vzpomněl a napadlo mne podívat se, jak moc za ten rok AI pokročila. Nu, posuďte sami.

15.2.2024 v 9:09 | Karma: 17,91 | Přečteno: 372x | Diskuse| Ostatní

Jan Řeháček

Není větvička jako větvička

Stromy a jejich rozeklaná větvoví jsou sochařská díla. V létě to ale nepoznáte, protože přírodní majstrštyky zakrývá koruna. Jakmile ale podzim povolá svá vojska zpět do zálohy, ladná elegance dřevěných křivek vystoupí do popředí.

9.2.2024 v 9:09 | Karma: 19,45 | Přečteno: 438x | Diskuse| Fotoblogy
  • Nejčtenější

Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici

25. dubna 2024  12:40,  aktualizováno  14:38

Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...

Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů

29. dubna 2024  6:21,  aktualizováno  13:19

Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...

Rusové hlásí průlom fronty. Ukrajinská minela jim přihrála klíčové město

24. dubna 2024  11:40,  aktualizováno  15:50

Premium Jako „den průlomů“ oslavují ruští vojenští blogeři pondělní události na doněcké frontě, kde se...

Zemřel bývalý místopředseda ODS Miroslav Macek. Bylo mu 79 let

1. května 2024  12:58

Ve věku 79 let zemřel bývalý místopředseda ODS a federální vlády Miroslav Macek, bylo mu 79 let. O...

NATO by Rusy porazilo, Putin má jedinou naději, řekl polský ministr zahraničí

26. dubna 2024  12:04

Rusko by se mělo bát Severoatlantické aliance, protože ho v případě střetu s ní čeká „nevyhnutelná...

Dvacet let dotací z EU. Přinesly zločiny, ale i vlaky, techniku a splavné řeky

2. května 2024

Premium Lázně, které nevznikly a je z nich night club nebo zdvihací most, který se nikdy nezdvihl. Česko...

Rus má imperialistické myšlenky. Ukrajinou nekončí, říká velitel v Donbasu

2. května 2024

Premium Doněcká oblast (od zpravodajů iDNES.cz) Vymlácená okna, ale i celé domy srovnané se zemí. Tak vypadá Doněck a celý průmyslový Donbas....

Zelenskyj odvolal šéfa kybernetické špionáže kvůli skandálu s bytem manželky

1. května 2024  22:26

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj odvolal šéfa kybernetického oddělení tajné služby SBU...

V Břeclavi na chlapce spadla branka, na následky zranění zemřel

1. května 2024

V Břeclavi ve středu v podvečer po úrazu na hřišti zemřel dvanáctiletý chlapec. Policie okolnosti...

  • Počet článků 402
  • Celková karma 19,54
  • Průměrná čtenost 920x
Devátý nejhorší kuchař na světě, odpůrce politické překorektnělosti, začínající marťan, neúnavný konzument točeného kyslíku a jazykový dobrodruh ab incunabulis. Člen Analytického piva a Gustavu pro jazyk český. Správce Vojensko-českého slovníku.