Nádhera. Umíte psát o hudbě strhujícím způsobem. Je to názorné, srozumitelné, povznášející... Vaše články o hudbě mám moc ráda... děkuji.

Úrodná půda nad zlato. To je potom radost sít.

Text blogu od zasvěcence.

Připomněl jsem si zde, jak nám na VŠ v poslechových seminářích k dějinám hudby pomáhal uchopit a prožívat dynamiku Beethovenovy hudby námi oblíbený vyučující Vojtěch Jindra.

Beethoven je hodně vizuální, stejně jako třeba Mahler, takže se ta "dobrodružství" nabízejí sama. U Mozarta nebo Brahmse by to bylo těžší.

Kdo má hlad po krásném blogu, ať si přečte Honzu Řeháčka. V tomto nematematykání se dozví nejen o Beethovenovi a Velké Fuze, ale i o velikosti autora blogu. (Je to cca 14 dní, kdy jsem si ten blog v mysli přála - už se to stalo podruhé).

Pro přehrání skladby jsem si pro noc (chce to klid) vybrala Alban Berg Quartett. Ten hraje L.Beethovena jak má znít (tak to aspoň slyším).

Moc za ten krásný blog děkuji. Je ho radost číst.

Velikost autora je nabíledni:

košile 16-33

kalhoty 34-32

Das ist die größte Fuge!

Das ist nur die Erste Fuge!

Mezi sakrálním a masakrálním je rozdíl asi jako mezi Annapurnou a Anežkou Hodinovou-Spurnou. Pochopitelně jsem si Velkou Fugu vychutnal v taneční podobě, Hans van Mannen byl pozoruhodný choreograf a některé části, zvláště duety, jsou opravdu kouzelné a na polovinu osmdesátých let i dost eroticky nedvojznačně odvážné. Díky za komentovaný výstup na Beethovenovu Annapurnu, Honzo.

Musím se přiznat, že jsem byl překvapen když jsem tu baletní verzi našel. Tu fugu odtančit by mne nenapadlo ani ve snu. Ale celkem se mu to povedlo (včetně kostýmů). A možná je jádro fugy skutečně v pnutí mezi mužským a ženským elementem...