O Šípkové Růžence
O křtinách bylo na zámku veselo, protože král nebyl žádný skrblík a tak se pečení bažanti střídali s nadívanými jazýčky a sudy medoviny se ladně pohupovaly na vlnách tokajského. Kvečeru král vybídl tři sudičky, aby přistoupily ke kolébce a něco princezně popřály. První sudička tedy položila princezně do kolébky růži a prorokovala, že bude brzy nejkrásnější v celém království. Druhá sudička jí do kapsičky vstrčila zlaťák a popřála jí, aby byla hodně bohatá. A konečně třetí sudička jí dala do vínku láhev Pražského výběru a pravila, že nalezne nevšední zalíbení v rockové hudbě. A v tom okamžiku se k postýlce protlačila čtvrtá sudička, vhodila do ní černou pentli a do překvapeného ticha vyřkla osudová slova: "Však v den svých dvacátých narozenin si princezna zvorá život" - načež se otočila a zmizela jako pára nad hrncem. Tento incident do jinak slavnostní nálady vhodil vidle chmur, ale čas všechny obavy vyléčí a jak princezna rostla a krásněla, všichni na kletbu postupně zapomínali.
Růženka se stala miláčkem celého království. Sice si občas trochu zalumpačila - tu a tam přilepila nehybné hradní stráži za ucho žvýkačku, jindy zase v kuchyni vhodila do rýžové kaše hrstičku cementu, takže velvyslanci z Vietnamu, který byl zrovna na státní návštěvě ji potom museli z žaludku vyoperovat majzlíkem - ale co by člověk roztomilému dítěti neodpustil. A jak Růženka pomalu vyrůstala z dětských střevíčků, tak se víc a víc chovala jako vznešená princezna a rodičům dělala jen samou radost. Král s královnou jí za dobré vysvědčení koupili nějaké ty privatizační kupóny a Růženka byla brzy nejen nejhezčí, ale i nejbohatší v celém království.
Nad rozkvetlou loukou dětství se ale pomalu začínaly stahovat mraky. Do výchovného a vzdělávacího procesu zasáhla síla před jejíž mocí se musí sklonit i ten nejmocnější královský majestát. Puberta.
Jak bylo prorokováno třetí sudičkou, v Růžence se vyvinula nevšední láska k rockové hudbě. Král s královnou však její nadšení pro Bon Jovi příliš nesdíleli a ani King Crimson či Queen jim k srdci nepřirostli, a to přesto, že jejich hudba každý den otřásala zámkem i podzámčím. Královští rodiče holdovali spíše dechovce (neboli jak Růženka posměšně říkávala "dech ovce") a tak se do jejich vztahu postupně dostávalo určité napětí.
A tím nemám na mysli jen 220, které nonstop pulsovalo Růženčinou hifi soupravou. Na diskotékách s princeznou úspěšně lomcovaly hormony a brzy se za ní do zámku začali trousit různí povaleči s náušnicemi v nose, hippies s dlouhými vlasy, ve kterých by se daly brambory nejenom sázet, ale hned by se mohly i mastit, dále vagabundové, somráci, feťáci, darmošlapové, čundráci a jiné pochybné existence, které v noci přespávaly v hradním příkopu a přes den se rozvalovaly v audienční síni se sluchátky na uších a dívaly se šlechticům z cizích zemí vyzývavě do ksichtu. Králi začínalo docházet, že se někde vloudila chybička. Vůbec se mu nelíbilo, že si Růženčini přátelé během audience půjčují jeho žezlo a bubnují si s ním do rytmu, nehledě na věčně posmrkané gobelíny a lahváče, válející se pod trůnem.
Ještě hůř na tom byli dvořané, jejichž obytné komůrky měly ke zvukotěsnosti tak daleko jako Růženčini nápadníci k urozenosti. Lokajové, pážata, písaři i purkrabí byli armádou decibelů zcela obklíčeni a začínali se houfně stěhovat blíž ke královskému letišti, aby měli trochu klidu. Mnozí se rozpomněli na starou kletbu a začali princeznin "zvoraný život" chápat jako vysvobození ze současného stavu. Jako příslib změny. Ti nejradikálnější ale chtěli mít jistotu, že věštba není po 20 letech promlčená a aby k nějaké orbě poměrů skutečně došlo, rozhodli se vyjít osudu vstříc a složili se princezně k narozeninám na traktor.
Růženku dárek opravdu potěšil, protože létající koberec, který dostala k devatenáctinám, už byl proklovaný od neodbytných ptáků-stopařů a nelétal. Po dlouhé době tedy zase dvořany srdečně objala a jala se na traktoru drandit. S motorem rozžhaveným do běla princezna objela celý zámek, vjela dokonce i do zámeckého divadla, kde vyorala všechny diváky z první brázdy, a to ji uvedlo do takového nadšení, že se vykašlala na zbytek oslav a celý den jen jezdila na svém traktoru. Marně na ni rodiče naléhali, aby se přišla alespoň najíst, marně na ni sudička z černé věže volala, aby se přišla podívat na její starý kolovrátek. Teprve krátce po půlnoci, když traktoru došlo palivo se Růženka zastavila a zjistila, že kritický den uplynul aniž by se jí cokoliv zlého stalo. Měla z toho takovou radost, že na zámku pro své společenské odpadlíky uspořádala do té doby nevídanou pařbu. Reprobedny duněly, konfety poletovaly vzduchem a alkohol tekl plným proudem. Není divu, že se všichni zmrskali do němoty a k ránu usnuli hlubokým spánkem. Zbytek zámku si kvůli tomu řevu musel vzít trojitou dávku prášků na spaní, takže nakonec spali úplně všichni. A spali a spali a spali, po mnoho a mnoho a mnoho let. A zámek zatím zarůstal šípkovým trním.
Starosti s pubertální ratolestí měli i v sousedním království, kde právě dospíval princ Ruda. Jeho rodiče však byli podstatně přísnější a jen co si Ruda začal pobrukovat Phila Collinse, král ho poslal nekompromisně k šípku. A tak si milý princ sbalil spacák, v královské kuchyni nafasoval pár konzerv a vyrazil k zámku, o kterém se říkalo, že je zcela zarostlý šípkovým keřem. Teď si asi říkáte, milé děti, proč si s sebou na cestu nesbalil raději buchty, jak jsme na to v pohádkách zvyklí. To si ale jednoduše vysvětlíme. Pan král mu totiž v rámci disciplinárních opatření zakázal mejdany i diskotéky, takže o balení nějakých buchet nemohlo být ani řeči.
Tak či tak, po několika dnech trmácení se Ruda doplahočil až k šípkem zarostlému zámku a když obhlédl situaci, poklesla mu čelist. Tak hustým keřem se neprobije ani za 50 let! Naštěstí se ale ukázalo, že hned opodál táboří klub Rychlých šípků, což nebyli žádní nemytí trempové, ale čestní hoši, kteří uměli přiložit ruku k dílu. Jejich vedoucí také princi hned nabídl, že mu s šípky pomohou, jen co ukončí lov bobříků. Jejich kožešina byla tenkrát v království velice dobře placená a Rychlé šípky si jimi vydělávaly na fond solidarity. Co řekl, to taky splnil a druhý den ráno, když už po bobřících nebylo široko daleko ani památky, si chlapci vyhrnuli rukávy a pustili se do práce. A ještě téhož večera byl vstup do zámku volný - děti a důchodci polovic.
Princ se radostně rozběhl dovnitř a brzy pochopil, co se stalo. Po chvilce hledání nalezl i princeznu, líbezně spící v zámeckém sklípku. Málokterý mladý muž by v takové chvíli nepodlehl pokušení a tak se princ sklonil, aby krásnou princeznu políbil na malinové rty. Letitý zápach slivovice, linoucí se z jejich úst, ho však donutil na poslední chvíli změnit plán a tak raději uvařil ve vaně černou kávu a postupně přivedl celý zámek k sobě. V zámku vypuklo veliké nadšení, princezna se zastyděla, rodičům se omluvila, své povedené přátele vyvezla v kolečku na hnůj a slíbila, že s rokenrolem je konec. Princ Ruda pak požádal krále o Růženčinu ruku, kterou za velké zásluhy na místě dostal a zbytek Růženky k tomu. A tak zbývalo jen rozloučit se s Rychlými šípky. Ruda jim každému pevně stiskl ruku a dojatě řekl: "Mockrát vám děkuju, kamarádi. Bez vás bych to nikdy nedokázal."
"Jakýpak děkuju", ozval se pihovatý pokladník klubu. "Socialismu už odzvonilo. My jsme teď soukromníci a dostaneme čtrnáctset padesát Kč za prosekání houštiny. A že jste náš nový zákazník, tak jestli chcete, tak Vám za dvě stovky zazvoníme na zvonec a pohádky bude konec."
(Pohádky pro malou čarodějnici - 1992)
Jan Řeháček
Jaro: das ist nur die zweite Phase
Jaro má v našem parku tři fáze, které jsem výstižně pojmenoval: první, druhá a třetí. Toto je svědectví o druhé z nich. Můžeme s ním nesouhlasit, můžeme proti němu protestovat, ale to je asi tak vše, co s tím můžeme dělat, Járo.
Jan Řeháček
Jaro: das ist nur die erste Phase
Jaro má v našem parku tři fáze, které jsem výstižně pojmenoval: první, druhá a třetí. Toto je svědectví o první z nich. Můžeme s ním nesouhlasit, můžeme proti němu protestovat, ale to je asi tak vše, co s tím můžeme dělat, Járo.
Jan Řeháček
A je po Velikonocích. A nejen po nich.
Globální kotlík zavěšený nad ohněm inkluze a diversity pomalu vytlačuje národní státy, vyrůstající ze sdíleného kulturního podhoubí. Tomuto trendu se nově přizpůsobuje i řada českých svátků s jejichž novelizací vás chci seznámit.
Jan Řeháček
Impresionisté na hladině
Když se na podzim objevily barvy na stromech, všiml jsem si, že se občas zrcadlí v našem potoce či rybníčku. Tak jsem na ně zamířil objektiv a vyšly z toho roztěkané výtvarné kreace, za které by se nemusel stydět ani Claude Monet.
Jan Řeháček
AI Art: co už umí a co ještě ne
Loni jsem trochu experimentoval s malířskými schopnostmi tehdy nastupující generativní AI Art. Letos, za dlouhých zimních večerů jsem si na to vzpomněl a napadlo mne podívat se, jak moc za ten rok AI pokročila. Nu, posuďte sami.
Další články autora |
Atentát na Fica. Slovenského premiéra postřelili
Slovenského premiéra Roberta Fica ve středu postřelili. K incidentu došlo v obci Handlová před...
Fico je po operaci při vědomí. Ministr vnitra mluví o občanské válce
Slovenský premiér Robert Fico, který byl terčem atentátu, je po operaci při vědomí. S odkazem na...
Fica čekají nejtěžší hodiny, od smrti ho dělily centimetry, řekl Pellegrini
Zdravotní stav slovenského premiéra Roberta Fica je stabilizovaný, ale nadále vážný, řekl po...
Pozdrav z lůžka. Expert Antoš posílá po srážce s autem palec nahoru
Hokejový expert České televize Milan Antoš, kterého v neděli na cestě z O2 areny srazilo auto, se...
Putinova časovaná bomba. Kadyrov umírá, rozjíždí se krvavý boj o trůny
Premium Ramzan Kadyrov ještě dýchá, v Čečensku se však už začíná hledat jeho nástupce. Naznačují to i...
Atentátník přiznal u soudu vinu. Ficův stav se lepší, převoz ještě není možný
Slovenský premiér Robert Fico, kterého ve středu postřelil atentátník, je ve stabilizovaném, ale...
Soud řeší obchody s počítači, obžalovaní údajně obrali stát o 180 milionů
Ostravský krajský soud se začal zabývat obřími karuselovými obchody s výpočetní technikou. Pět...
GLOSA: TOP 09 jako KDS neboli ocásek ODS. Taky se v ní zřejmě tiše rozplyne
Premium Jako by po volbách někdo TOP 09 polil mrtvou vodou. Místo aby s tím něco dělala, v poslední době...
Sudetští Němci na sjezdu pochválili dialog s Čechy. Zahráli i českou hymnu
V sobotu, na druhém dni sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SL), které zastupuje zájmy...
Prodej, Pozemky, 700 m2 - Velký Týnec
Sadová, Velký Týnec, okres Olomouc
3 990 000 Kč
- Počet článků 403
- Celková karma 18,33
- Průměrná čtenost 918x