Nedivte se, že se Vám to nepodařilo. Ono se to samozřejmě daří neustále, jen to nejsme schopni vnímat přímo, nýbrž jen zprostředkovaně, působením. Není to tak složité. Nejdostupnějším příkladem jsou sny. V nich mnohdy dostáváme tak komplexní informace a jak? Prostřednictvím obrazových alegorií. Žádná slova, ale jakmile přejdeme do bdělého vědomí, zjistíme s úžasem kolik slov musíme použít k výkladu takové informace. Podobně působí hudba, nebo výtvarné umění. Zkuste slovy vyložit muziku např. od Bacha. Kolik by bylo třeba slov? Deset na trilion? Nejsem matematik, zapomněl jsem už i malou násobilku.

Těch slov by bylo potřeba v průměru 197 na takt

Ještě malá poznámka k šestému odstavci. Myslet beze slov nejen jde, ale je to dokonce podmínka jakékoliv myšlenky formulované do slov. Jen to není přístupné našemu bdělému vědomí. Jako se duch odívá tělem, tak se protomyšlenka zhmotňuje slovem. Je to možné snadno zažít ve změněných stavech vědomí, při telepatii a ve stavech blízkosti smrti. Telepatii jsem zažil s manželkou několikrát, nemám to vyčteno. Je to zažitý fakt. Zajímavé je, že ona "protomyšlenka" se sama překládá do jakéhokoliv jazyka. Takto lze mluvit s kýmkoliv, bez ohledu na jazykové bariéry. Toto nejspíš měl na mysli Fulcanelli, když psal o univerzálním jazyce. Dá se tak mluvit i se zvířaty. Zase žádná novinka. Normálně takto mluvím se svými psy. Snad pro Vás nebude tato mystika příliš silná káva.

No pokud to tak je, pak by ta analogie byla ještě přesnější než jsem si myslel. To "protomyšlení" by pak bylo skutečné tělo našeho racionálna a jazyk by na něj v té finální fázi už jen hodil nějaký ten svršek.

Mě se to ale opravdu nepodařilo. A to jsem přemýšlel o matice, která se někdy dá opřemýšlet (podle vzoru okecat) obrázky. Nevím jak by to dopadlo, kdybych se rozpřemýšlel o podmínkách vzniku francouzské revoluce.

Ono to taky záleží na tom, co vlastně označíme jako myšlení. Mozek je schopen různých aktivit - od tušení stínu až po diferenciální počet. A na těch nižších (nebo vyšších - podle toho jak se na to díváte) úrovních ta slova asi nepotřebuje.

Přirovnal bych to k vyšším programovacím jazykům versus programování ve strojovém kódu, kdy s tím počítačem komunikujete na úplně jiné úrovni...

Svatá prostato!! Tak hluboké a podnětné téma a hned začnou husy potrefené kejhat. Vždyť stačí tak málo. Čtěte Blesk, Rytmus života a bude vám dobře. Kdyby se tu Voltaire zjevil, ten by to schytal! Víte proč se Ježíš tak dlouho neukázal? Jednou mu to ukřižování stačilo.

Technická poznámka: tady nevím na co přesně reagujete. Pod každým příspěvkem je tlačítko reagovat, ale zobrazí se teprv pokud na něj najedete myší. Pak se to řadí správně (i když je možné, že některé přístroje to tlačítko ignorují). Například žehlička...

milý zajíčku, děkuji ti, že jsi prostým statistickým výpočtem dospěl k názoru, že jsem žena. nedávno, když jsem si opravovala (poněkolikáté) protékající záchod a dva dny se rejpala v tý nádržce, dokupovala vadné součástky a opět montovala zpět, začala jsem se bát, jestli už nejsem chlap. dokonce mě napadlo, že už mi chybí akorát najít si babu tak seš hodnej, žes mě tý obavy takhle pěkně zbavil

a jinak jsem měla velikej strach, když jsem otvírala ten soubor s nejčastěji používanými slovy. uklidnila jsem se až ve chvíli, kdy jsem si uvědomila, že jsou generována z množiny slov "běžných"

Milá zaječice, i princezna musí umět umíchat maltu a vyměnit ventil.

Ta běžná slova jsem možná usekl trochu moc (původně jsem je chtěl nechat dojet až do frekvence 80), ale ono by se to zase dýl počítalo, kdyby jich bylo víc.

Od příště používám už jen slova fotbal, ovladač, traktor a Rammstein ... .-))

hospoda!!!

To je zajímavé téma.

Škoda, že jste neprojel více blogerů - to by mohla být docela pěkná debata o tom, kdo se schovává za nick opačného pohlaví a kdo ne.

Osobně by mě docela zajímalo, jak by to dopadlo u mě.

Já projel jen ty, co o to projevili zájem. Aby nevznikl dojem, že někomu za zády vyvěšuji spodní prádlo.

Vás tedy příležitostně taky hodím do stroje, ale dřív než o víkendu se k tomu nedostanu.

Takže Jarek je jasnej chlap a u Michala člověk může být na vážkách :))

.-)) ... ale jo ... tak kdo chce se mnou jít na vážky?

Honzo, ne, není to pěkně napsané (jsem dobrá, co?:-)), ale nic lepšího a komplexního jsem zatím nečetla.

Ta pasáż o blogových autorech je naprosto trefná (ne každý ji tak ovšem chápe, jak jsi četl v "naší" diskuzi).

Trochu to evokuje procházku po slovesné, literární a duševní nudapláži:))))

Palec nahoru!:))

No, lepšíš se, ale ještě by to chtělo dotáhnout...

Udělat z toho takovou literární bažinu

No tak milá Radko. Jak se autor trefil do černého, tak Vám se ruka zachvěla. Muži v kloboucích a s pejzy mají k rozumu a osvícení asi tak daleko, jako osvícený Josef II. Nakonec osvícených je méně, než šafránu. Jsem docela rád, že ten poslední se zjevil v Jeruzalémě poněkud dávno. Ale je zcela mimo pochybnost, že světlo v srdci je klíčem k poznání. Ne rozum. To je jen lopata na uhlí. Ale zatraceně užitečná. Zkuste nosit do kotle kousek po kousku v ruce. Autora tímto vyzývám, aby zapracoval na knize. Budu první, kdo si jí koupí.

ano, v euforii jsem kostýmově ujela, to beru, neboť jsem se posunula tak o padesát a více více let směrem k nám... a Vy berte s nadsázkou jedno ...jak nejlépe vyjádřit, že Jan umí s jazykem nakládat dobře, tedy klasicky, podle řádu, jak se má, ale zároveň je v mysli osvícený a ví, a také umí, pracovat a přijímat milé chytré experimenty, být sám sebou... Tedy nebýt dogmaty tolik svázán... Příště můžeme rozbrat Ludvíka XV. a to za co jej osvícený Voltaire pochválil... A přes to Vaše srdce do rozumu vpašovaného preromantiky se pomalu dostaneme blíž k těm mým pejzům A o nedůsledné osvícení Josefa II, se doopravdy nepřu.

Pokud Jan zpracuje knihu, budu druhá hezký den

Milý Jene, článek Tvůj, toť šíp trefený do černi středu násobených kruhů,... a s dovolením Tvým, nechť je čten pro otevírání myslí neznalých jako pozoruhodné zahloubání bystrého glosátora, který umí mít duši v pohodlných teplácích a hlavu v kloboucích mužů s pejzy věku rozumu a osvícení.

Samozřejmě ještě podotknu, že brčálový Svetr značky A. Bukovanská v Národním divadle se nějak dlouho na scéně neobjevil a jako hezké a milé pochopení jazyka mi tu jeho alternativní hra neobyčejně chybí.... jakož i Svetrovy skvělé kresby.