Pro pana Jaroslava Chudáčka:

dovolím si reagovat na níže uvedené příspěvky pana Chudáčka :." Dle darwinistů, kteří se snaží na vše dívat objektivně... ." Darwinisté se sice snaží na všechno dívat objektivně, ale z výše své pohádkové hypotézy, která je skutečně jen pohádkou. K dalšímu studiu, bych panu Chudáčkovi doporučil knihu profesora Karlovy univerzity Jaroslava Flégra :Zamrzlá evoluce. Pan profesor Flégr je fundamentální ateista, na př. jeho žáci musí být povinně ve Svazu mladých ateistů ČR, ve výše uvedené knížce rozcupovat Darwinovu evoluční na hadry.

Níže jsem uvedl, že další důkaz, že ta teorie neplatí, je paradigma biologických věd "teorie přerušovaných rovnováh" , která říká, že druhy se po většině své existence nevyvíjí, pouze ve speciálních případech a tak rychle, že po nich žádné přechodné formy nenacházíme - a vědci tak dokázali, že jsou skuteční mistři svého oboru - vlk se nažral a koza zůstala celá.

Dost lidí u nás si myslí, že se dívají na svět objektivně a racionálně a přitom jsou v zajetí nejrůznějších bludů, třeba bludu o Darwinově vývojové teorii

Pane Potre, já jsem Zamrzlou evoluci četl. Pan profesor Flegr v ní představuje svou elegantní hypotézu, jak mohou vznikat druhy. Má to podložené vcelku solidními argumenty, které si pamatuji již z jeho přednášek z evoluční biologie. Co jste v té knize proboha objevil vy?

Zde se neustále mluví o statistice. Když milionkrát hodím jednou mincí dostanu half to half panna a orel. Stejně by měl pracoval vesmír a po milionech pokusů vytvořit dnešní, pro lidi přívětivý stav.

Jenže vesmír pracuje jinak. Pracuje ve dvou rovinách. V té první se objevila energie, hmota, prostor, čas, fundamentální síly, fundamentální fyzikální zákony. Proč se objevily a odkud přišly nikdo neví, ani věda a ani ze statistiky se to nedá zjistit.

Ve druhé rovině tyto entity vytvořily na základě svých vlastností a hodnot stabilní vesmír, přívětivý pro lidi. Ani v tomto případě věda vůbec netuší proč ty vlastnosti a hodnoty jsou takové jaké jsou, ale zdánlivě by to mohla vysvětlit statistika.

Jenže právě zde je diametrální rozpor mezi házením mincí a vesmírem. Ten neházel s jednou mincí, ale s milionem mincí (hodnoty a vlastnosti fundamentálních prvků a sil, které, při tom, když funguje náhoda můžou nabývat hodnot od plus do minus nekonečna) a který neházel milionkrát, ale jen a pouze jednou. Výsledkem je, že ve všech případech u milionů mincí padla panna - pro lidi přívětivý vesmír.

Myslím, že pan Řeháček se v tomto bodě podstatně zmýlil.

Statistikou by se asi dal vysvětlit vznik života.

Po vzniku života následuje vývoj, evoluce, věda která je pro statistiku jak stvořená, jenže zde je také ale, protože statistika by mohla vysvětlovat rozvoj života pouze za předpokladu platné Darwinovy vývojové teorie, což je ovšem mrtvá hypotéza. Nemá cenu to dál rozšiřovat, vědecká zkušenost (paleontologů, geologů) je taková, že nikdo ještě nenalezl přechodné formy, naopak, vždy se najde nový dokonale vyvinutý druh, který, po určité době ( třeba savci 5 mil. let ̈) vymře.

Pro zatvrzelé zastánce NÁHODY je zde jediné řešení - multivesmíry. To ovšem je jen a pouze víra, (stejná jako náboženská víra), nehledě na, že se astronomové dostali v současné době na okraj vesmíru a vidí tam jen tmu a tmu.

Statistika je o výsledku, nikoliv příčině a pokud nevíte, jak se síly vynořily, tak ty se skutečně oddělily způsobem, že si něco chce prostě zachovat svůj potenciál a to strukturou vázanou silami. Pro představu, potok také zamrzne s poklesem teploty a vytvoří se struktura ve formě ledu. Vzniklou sílu si lze jakoby a velmi nepřesně představit tak, že třeba struktura drží pohromadě. Kvark gluonové plazma je také jakousi volnou strukturou z kvarků a gluonů a nejspíš by nevzniklo, kdyby vesmír od svého počátku neexpandoval (nechladl) a dodnes by bez expanze existoval v nějaké statické kouli plné energie z fluktuace. Vesmír je všude stejný (z pohledu reliktního záření), tj že nevznikl výbuchem, jak se rádo traduje, ale prudkou expanzí samotného prostoru a vzniklý fázový přechod se všude postaral o stejnou strukturu, jako když v zimě dýchnete na sklo a na něm se všude ihned vytvoří zmrzlá kresba struktury, která nevznikla postupně, ale všude ihned - fázově. Principy jsou stejné, jak za barákem na potoku, tak na tabulce skla a samozřejmě v celém vesmíru. Není pravda, že vědci neví. Ví se toho dost a hledají další předpokládané intermediální částice do skládačky. Naprosto přesně se ví, jak se choval vesmír od jistého času a že vesmír je jakýmsi tepelným strojem, který právě na tom chladnutím a expanzí vyrobil svou struktur. V LHC se sráží částice, aby se simuloval stav těsně po Velkém třesku a že se nedaŕí jít do času t0, ale jen do nanosekund po VT je dáno tím, že se k tomu spěje skrze hotovou hmotu reversně, což je stejné, jako když bohověrec hledá příčinu z hotové věci. Proto se jeví slibnější metoda z druhé strany, tj výroba hmoty (struktury) z fotonů (nějaké pokusy proběhly). Pokud se to ověří, zústává jen příčina a i pro ni už existují teorie pronikání vesmírů s následkem výroby velkého množství energie a navíc ona výseč z průniku může expandovat nadsvětelně (singularita se už nenosí). Á propos, komu vadí termín evoluce, je možné použít optimalisace v závislosti.

Dobře jsem to udělala, že jsem si to nechala, až dostanu rozum, docela jsem pochytala psané, díky moc (ale možná je to tím, že tu statistiku občas potřebuji a v zázrakologii jsem dost dobrá).

Díky moc.

Jo, kdybys chtěl vědět, koho bude volit Vondráček, tak to není problém zjisti, Vondráčkovou znám dost dobře :-)

Tak to je super. Ještě bych potřeboval zjistit jak volí Svoboda, Novák, Janeček, Petříček, Švestka, Marhoul, Ponocný, Jahelka, Bezák, Křivan, Berný, Faltejsek, Liška, Lohniský, Vrzák, Kramář, Koutný, Mánes, Cvejn, Bečička a Sedláček. A budu mít vzorek v kupě.

Aha, tak na dvakrát: Jen ti, co sázejí celý život kombinaci 1,2,3,4,5 a 6 by měli vědět, že v případě výhry budou brát zlomek jackpotu, neboť takových lidí je mnoho. I když pravděpodobnost, že tato kombinace vyjde, je úplně stejná jako miliony dalších. Formuloval bych jakýsi nový Murphyho axiom: Ve stádu se o štěstí vždy podělíš. Ještě jednou, díky za článek.

Já bych k tomu axiomu jen dodal "...pokud tě dřív nerozdupe". Díky za nákuk.

Jak osvěžující, v blogohumusu idnesu nesnesu, co neunesu. A toto snesu beze stresu - a proto vynesu do nebesu. Karmínová karma. A navíc (bonus) o jevech statistických, které sleduji se zvláštním zájmem již léta. Bez toho, že bych se staral, zda podivuhodná spletenost dějů bydlí na evoLuční boudě nebo tkví v úradku Velkého Hybatele. Konečně, pracoval jsem dlouhá léta v loterijním průmyslu, kde vše probíhalo dle zákona velkých čísel, tedy normálně. Až na jeden případ, kdy místo jednoho či dvou výherců jackpotu (samozřejmě po několika losováních bez výherce) se objevilo... rovných 31 výherců jackpotu v jednom tahu - pravděpodobnostně věc téměř nemožná - na počet sázejících, počty vsazených kombinací, atd. Dopátrali jsme se příčiny tak absurdní, že nevím, zda by lepším vysvětlením nebylo konstatování, že tentokrát prostě "čert na koze jezdil" a nosil na velkou hromadu. Týden před událostí, kdy jackpot spadl jako hruška do náruče jednatřiceti sázejících najednou, jsme uveřejnili v sázkovém časopise výherní kombinaci z JINÉ hry (s jiným počtem losovaných výherních čísel). Těch jednatřicet otroků však do sázenky Sportky prostě opsalo prvních šest výherních čísel z této jiné hry (i když jich tam bylo víc), pak zjistili, že další už do sázenky vepsat nemohou, tak prostě přestali a další čísla vynechali. A právě tahle kombinace byla vylosována. Normálně by se člověk jejich úvaze, že když "tydle numera minulej tejden brala, tak budou brát tendle tejden zas" zasmál - a vida, jim to přineslo výhru. I když - protože se suma jackpotu dělí mezi všechny výherce - tak se vlastně na jednu stranu připravili svým "stádním" myšlením o jackpot jen pro sebe, ale zase na druhou stranu - 300 tisíc lepší než rána do čenichu, že. Z hlediska statistiky ovšem jakákoli vylosovaná kombinace má vždy stejnou šanci na vytažení z osudí, takže se vlastně nic zázračného nestalo. Ale to těm tehdejším výhercům nikdo nikdy nevysvětlí. Podle mě dodnes opisují vsazená čísla z výherních z minulého týdne. Jen ti, co sáz

Jestli jste dělal v loterii, tak to máte bohatší praxi než já.

Jinak ona ta pravděpodobnost právě v tom, že je limitní, tak v reálném čase nám de facto nic moc nezaručuje. A blesk si klidně může v jednom roce uhodit do téhož stromu dvakrát, i když je to řádově nepravděpodobnější než jeden úder. Hezky je to vidět na těch šesticích v rozvoji pí, kde se 999999 objevuje podstatně dřív než by se dalo čekat.

Pětikorunu by náš pes do rána rozlízal až do velikosti atomu

a tomu atomu by rozkousal vazby

Zdar Honzo, jak víš, delší články podporují tvorbu mé nesoustředěnosti, a tak jsem se dostal jen tak k okraji celé problematiky....a nejspíš se zdržím u věty, kterou kdysi na vojně utrousil můj kolega na vycházce po vyčerpávající debatě o jsoucnu asi po desátém jeho pivu: "Víš, Františku, ono je všechno stejně tak nějak relativní!"

My jsme kdysi v hospodě objevili podobnou poučku:

po pátém pivu je každý matematický problém triviální

Honzo, až se tedy trochu zamyslíš (konečně:-D:-D), nemohl bys taky popřemýšlet o nesmrtelnosti chrousta, a napsat o tom poému?

na to jsou tu jinací machři

Ukažme si, jak prostá pravděpodobnost vylučuje existenci paní Tvrdoňové.

Aby se narodila paní Tvrdoňová, muselo splynout zcela jedinečné vajíčko její matky se zcela jedinečnou spermií jejího otce. Vzhledem k celkové produkci vajíček a spermií jejích rodičů zkuste spočítat pravděpodobnost, že se narodí zcela konkrétní jedinec, kterým je dnes paní Tvrdoňová. A to se ještě její rodiče museli potkat, blíže se seznámit atd.

Zahrneme-li do našich výpočtů byť jen jednu generaci prarodičů, pravděpodobnost narození zcela konkrétní paní Tvrdoňové je již astronomicky mizivá, prakticky nulová. Přesto zde s námi paní Tvrdoňová diskutuje.

A není to konečně ten zázrak?:-)))

Pán Řeháček.

Mám niekoľko výhrad k vášmu článku (niektoré som už nižšie napísala), ktoré chcem postupne prebrať.

Tak mám prvú otázku.

Píšete: "

Molekuly se náhodně slučují a zřetězují a většinou se nic zajímavého neděje, náhodné kombinace vytváří nesmyslné struktury, které okamžitě zanikají. Ale jednou za čas se objeví konfigurace, které mají určitou přidanou hodnotu a z nich se dalším kombinováním a replikací postupně vytvoří komplikovanější a komplikovanější objekty, které při troše štěstí začnou žít vlastním životem."

Čo si presne predstavujete pod tým, že "konfigurace, které mají určitou přidanou hodnotu"

Ako neživá príroda rozozná, že tieto kombinácie majú pridanú hodnotu z ktorých by raz v budúcnosti mal vzniknúť život a preto si ich treba starostlivo uchovať?

A moja druhá otázka, ktorá na ňu nadväzuje je táto:

Ak som vás právne pochopila, tvrdíte, že opica nemusí frázu "BUDOUCNOST PATŘÍ ALUMINIU" trafiť naraz.

Najprv sa jej musí náhodne podariť napísať BUDOUCNOST potom už iba náhodne napísať PATŘÍ lebo slovo "BUDOUCNOST už prírodný výber zachoval ako užitočný a preniesol do ďalších generácií. Nakoniec potrebuje už len náhodne trafiť slovo ALUMINIU, lebo slová "BUDOUCNOST PATŘÍ už prírodný výber zachoval a preniesol do ďalších generácií.

Pochopila som vás správne?

Ak áno, moja otázka znie: Aké dlhé "slová" musí opica napísať, aby ich prírodný výber zachoval? Čo je kritériom toho, že toto slovo už prírodný výber zachová, lebo plní funkciu?

Prv ako pôjdeme ku evolúcii živých organizmov, ostaňme pri abiogenéze (vzniku života). Aké chemické zlúčeniny musia vzniknúť, aby ich prírodný výber zachoval? Nechcem od vás chemické vzorce, chcem len aby ste porozmýšľali nad funkciou, to znamená, že aké vlastnosti musia mať tie chemické zlúčeniny, aby boli funkčné, teda aby mohli viesť ku vzniku života. Na to zvládnete odpovedať aj ak nie ste chemik, len sa nad tým trochu zamyslite.