Lze v mnohém souhlasit,ale i tato forma integrace není reálná. Bez nutného vnějšího katalyzátoru se nikam nepohneme. Neříkám,že integraci potřebujeme,naopak myslím že je na škodu, protože Evropa rostla právě díky rozmanitosti názorů,řešení jednotlivých problémů různými cestami a tak dále. Uniformita může zabít všechny.

Já si tu integraci představuju hlavně jako určitou formu dělby práce a společného postupu při vyjednávání (něco na styl geopolitických odborů). Ale v Bruselu se z toho bohužel pomalu stává univerzální hoblík.

Zajímavé. S mnohým se dá souhlasit, s některými věcmi bych měl problém. Ale to je asi úplně v pořádku, že?

Karma Jene.

Nesouhlas je vítán neb je pramenem zamyšlení. Klepáním na rameno se ještě žádný problém nevyřešil (to je jeden z rozdílů mezi ramenem a kosou).

Zajímavá úvaha.

Díky za nákuk

Takovéhle projekty mají tu vadu, že jsou dělány od psacího stolu, kde se berou v potaz pouze otázky technického nebo ekonomického rázu, ale už se do toho nezapočte skutečnost, že každému národu, etnické skupině, náboženské komunitě apod. bez výjimky je přirozený určitý stupeň nacionalismu, nesnášenlivosti, pocitu nadřazenosti, pocitu ohrožení ze strany druhých. I na vesnici mezi vynikajícími sousedy se říká, že dobré ploty dělají dobré přátele.

Když je soužití mezi například Rakušany a Čechy omezeno na vynikající sousedské vztahy, na návštěvy turistů, na zájezdy Čechů do rakouských hor a Rakušanů do jihočeských hospůdek, funguje to skvěle.

Až by těch společných věcí bylo ve společném státě více, začaly by problémy.

Faktor určité přirozené míry nacionalismu nelze přehlížet. Ale technokraté a ekonomokraté to často dělají.

Myšlenka větších celků se objevuje stále. V časech pomlčkové války se Slováky se vynořil pozoruhodný návrh na federaci Švyramo - Švýcarsko, Rakousko, Morava.

A což teprv Nočeře, Norsko-Česko-Řecko.

Norové by zaplatili řecký dluh, Řekové by jim v zimě poskytli teplotní azyl a nám by kynula tuzemská dovolená na řeckých ostrovech i v norských fjordech.